Článek
Čína se ocitla uprostřed energetické krize. Elektrická síť v zemi dostala ránu od extrémního počasí, rostoucí poptávky po energii a přísných limitů na využívání uhlí. Problém s dodávkou energie může podle serveru CNN trvat až několik měsíců, což může ohrozit hospodářské oživení nejen v Číně, ale ovlivní to i globální obchod.
V posledních dnech se několik čínských provincií potýká s nedostatkem elektřiny, včetně těch, které pohánějí růst tamní ekonomiky. Například v provincii Kuang-tung, která je průmyslovým centrem vydělávajícím 1,7 bilionu dolarů, tedy více než deset procent roční hospodářské produkce Číny, je již měsíc elektřina na příděl. Na tuto provincii připadá čtvrtina celkového čínského obchodu, včetně oblečení, hraček a elektroniky.
Omezení donutilo podniky v celé provincii na několik dnů v týdnu přerušit provoz. Některé úřady varují, že by tento stav mohl trvat do konce roku.
S podobnými potížemi se potýká minimálně dalších devět čínských provincií. Mezi nimi je Jün-nan či výrobní centrum Če-ťiang. Výpadky a přídělový systém se tak týkají čínského území o rozloze Velké Británie, Německa, Francie a Japonska dohromady.
Čínský statistický úřad ve středu přiznal, že nedostatek energie v červnu přispěl ke zpomalení růstu průmyslové výroby v Číně.
Příděly elektřiny nevyhnutelně poškodí ekonomiku.
Nedostatek elektřiny by mohl zbrzdit oživení čínské ekonomiky a zároveň by znamenal další potíže pro globální dodavatelské řetězce, které se již nyní potýkají s problémy. „Příděly elektřiny nevyhnutelně poškodí ekonomiku,“ řekl CNN Jen Čchin, hlavní analytik společnosti Refinitiv.
Situace může snížit výrobu ve všech odvětvích ekonomiky, včetně klíčových odvětví, jako je stavebnictví a zpracovatelský průmysl. Právě ta loni podle čínského statistického úřadu spotřebovala téměř 70 procent čínské elektřiny a také byla tahouny oživení v roce 2021.
V ohrožení je rovněž výroba materiálů. Jeden z největších výrobců nerezové oceli v zemi Chengde New Material koncem minulého měsíce oznámil klientům, že dokud bude elektřina na příděl, na dva dny v týdnu zastaví provoz. Společnost očekává pokles objemu výroby o 20 procent, což odpovídá 10 000 tunám oceli měsíčně.
„Podniky z toho nemají radost,“ řekl Klaus Zenkel, předseda Obchodní komory Evropské unie v jižní Číně. Podle něj se pozastavení provozu na několik dní v týdnu mohlo dotknout až 80 členských společností komory. Dodal, že některé firmy si dokonce začaly pronajímat drahé dieselové generátory, aby udržely provoz.
Může to přispět ke zpoždění dodávek, což se může projevit po celém světě.
„Může to přispět ke zpoždění dodávek, což se může projevit po celém světě,“ řekl Henning Gloystein, ředitel pro energetiku, klima a zdroje ve společnosti Eurasia Group. Omezení výroby a možné nedodržení termínů dodávek v celé Číně podle něj může ovlivnit globální dodavatelský řetězec.
Klimatizace, sucho a politika
Situace bude pravděpodobně pokračovat dalších několik měsíců. V horkých letních měsících zůstává poptávka po elektřině vysoká kvůli puštěným klimatizacím i mrazákům. Dokud se počasí neochladí, hrozí, že některé provincie budou dále žít jen z elektřiny na příděl. Vysoké teploty vedle toho způsobují i sucho, které omezuje výrobu z vodních elektráren.
Jde o největší nedostatek energie v zemi od roku 2011, kdy sucha a prudký nárůst cen uhlí donutily 17 provincií omezit spotřebu elektřiny.
Elektrárny nechtějí vyrábět větší množství elektřiny, když je drahé uhlí. Na druhé straně nemůžou zvednout ceny, protože ty reguluje komunistická strana.
Politická stabilita bude do konce července nejvyšší prioritou.
Země teď slaví 100 let od založení místní komunistické strany a ta chce, aby oslavy proběhly v pořádku. „Politická stabilita bude do konce července nejvyšší prioritou,“ řekl CNN Jen Čchin z Refinitivu. To se pak týká například uhelných dolů, kde došlo v poslední době k několika smrtelným incidentům. Proto již před oslavami některé doly pozastavily činnost a probíhá zde inspekce, aby se podařilo „vytvořit harmonické prostředí“.
Čínští komunisté si ale zadělali na problémy i spory s Austrálií. Čína v roce 2019 dovážela 60 procent uhlí pro tepelné elektrárny právě z Austrálie. Poté, co australská vláda volala po nezávislém vyšetření původu koronaviru, Čína na Austrálii a její uhlí uvalila sankce. Od té doby musí více uhlí dovážet z Indonésie a Jižní Afriky, to ale zcela nezalepilo díru po australském uhlí a některé energetické provozy ho nemají dostatek. Navíc ceny dováženého uhlí podle analytiků za loňský rok vzrostly dvojnásobně.
Čína se však potýká i s další výzvou - jak splnit požadavek prezidenta Si Ťin-pchinga, že země bude do roku 2060 uhlíkově neutrální. Uhlí se momentálně podílí na výrobě 60 procent elektrické energie v zemi. Ambiciózní ekologický cíl vede k tomu, že uhelné doly v zemi, která spotřebuje nejvíce uhlí na světě, omezují výrobu. I to pak vede k vyšším cenám suroviny.
