Výroba respirátorů je teď v Číně ryzí byznys, říká český dovozce

Problém s dovozem roušek a respirátorů z Číny není v nízké výrobě v tamních továrnách, ale spíše v letecké dopravě. Politika v tom všem nehraje žádnou roli, je to teď ryzí byznys a ryzí kapitalismus. Taková je dosavadní zkušenost jednoho z importérů ochranných pomůcek Jiřího Opletala.

„Nevidím větší potíž v kapacitě čínských továren. Výroba neustále roste, rozjíždějí ji další a další čínské podniky, dokonce ceny respirátorů minulý týden na chvíli i klesly, daleko větší problém je ale logistika. Letadla jsou absolutně přecpaná a cena dopravy vyletěla výrazně nahoru,“ komentuje situaci Opletal.

K dovozu ochranných pomůcek, které slouží pro zdravotníky a další ohrožené skupiny bojující s pandemií COVID-19, se prý dostal náhodou.

Někdejší student tchajwanské National Taipei University se od roku 2012 živil dovozem čínských smartphonů. Úzce spolupracoval s celou řadou tamních výrobců. Jeho firma Lion Mobile na český trh uvedla mimo jiné dnes už známou čínskou značku Xiaomi. Nebo také Oppo, Vivo, Meizu.

Po velkém pracovním zápřahu se ale Jiří Opletal loni rozhodl firmu prodat a ve 33 letech odejít do „importérského důchodu“. Nadále ale přednáší o úskalích obchodování v Číně v rámci Import Clubu.

Po rychlém rozjezdu epidemie koronaviru v Evropě se mu na začátku března ozvali lidé z českého ministerstva zdravotnictví, že potřebují pomoci s výrobou a logistikou čínského zdravotnického materiálu. „Nejdříve jsem to odmítl, ale nakonec jsem přes své staré kontakty v Číně zjistil, že by to nemusel být až takový problém,“ vzpomíná, jak se musel rychle zorientovat v odvětví, které mu bylo cizí.

Jistou komunikační bariéru nyní spatřuje v tom, že on ani jeho kolega z Import Clubu Jan Radil, který s ním na dovozu spolupracuje, se teď do Číny nemohou osobně vypravit. Vše musí kvůli restrikcím domlouvat z Prahy přes dříve vybudované kontakty v čínském byznysu.

„Ale z přístupu Číňanů a tamních továren mám velice dobrý pocit. Přeposílali si nás navzájem, hledali podniky s volnou kapacitou, chtěli nám pomoci. Nikdo se nesnaží na tom nijak výrazně ‚rejžovat‘, zneužívat situace,“ prezentuje Opletal své poznatky z Číny v čase pandemie.

Přes veškeré problémy minulý týden do Česka dostal prvních sto tisíc respirátorů FFP2. Přepravila je logistická firmu DHL.

„Šlo to k nám přes Německo a vzhledem k těm různým fámám o zabavování ochranných pomůcek jsme se báli, jak to dopadne. Ale nakonec to v pořádku dorazilo a už chystáme distribuci pro lidi v první linii,“ říká.

Teď Jiří Opletal připravuje z Číny letecký transport dalšího půl milionu kusů respirátorů FFP2, které za vlastní peníze nechal vyrobit v Šen-čenu, kde navázal spolupráci se dvěma místními podniky.

„Tentokrát se nám podařilo domluvit transport přímo do Prahy v rámci charterového letu. Tak by to už mělo být daleko jednodušší,“ věří ve snazší dopravu.

Čistě teoreticky by podle Jiřího Opletala v tuto chvíli neměl být problém nechat vyrobit v Šen-čenu dalších třeba 5 milionů respirátorů, nebo dokonce 10 milionů, ale naráží na strop vlastních finančních možností. Připomíná také, že v Číně je samozřejmostí platit dopředu. „Bylo to tak běžné vždycky a teď to platí dvojnásob,“ uvádí.

Cena respirátorů, za kterou je teď prodávají čínští výrobci, se podle něj pohybuje zhruba na úrovni 2,5 dolaru za kus, mění se ale samozřejmě s ohledem na celkovou velikost objednávky.

Dovoz ochranných pomůcek je jeho soukromou aktivitou, přičemž ale respirátory dodá zčásti strategickému nákupu ministerstva zdravotnictví nebo rovnou lékařům, domovům důchodců atd. A to za cenu vynaložených nákladů. Se ziskem prý nepočítá. „Beru to jako svou pomoc lidem v první linii,“ říká Opletal, který se snaží aktivity koordinovat i se skupinou COVID19CZ, kterou založili české technologické firmy a IT nadšenci.

Opletalův import respirátorů je jeden z doplňkových obchodních kanálů, kudy teď proudí zdravotnický materiál z Číny do ČR. Vedle hlavního „státního“ leteckého mostu, který domluvili ministr vnitra Jan Hamáček a prezident Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce Jaroslav Tvrdík.

To, že ministerstvo vnitra v Číně s objednávkami za miliardy korun uspělo, je podle názoru Jiřího Opletala hlavně proto, že stát byl v tomto případě schopen zaplatit za ochranné pomůcky „na dřevo“. Což se třeba ministerstvo zdravotnictví v úvodu zdráhalo.

Osobně si Jiří Opletal ale nemyslí, že by v dovozu čínského zdravotnického materiálu hrála významnější roli vysoká politika, jak je to teď v Česku mnohdy prezentováno. V tomto duchu třeba nedávno hovořil hradní kancléř Vratislav Mynář, který se na dojednávání státních obchodů v Číně také podílel. Ten prohlásil, že Číňané teď upřednostňují „politické objednávky“.

„Já osobně takovou zkušenost rozhodně nemám. Ani jednou, co jsme s Číňany ochranné pomůcky řešili, jsem nezaznamenal nějaký problém s politikou. Dle mé zkušenosti jsou to čistě byznysové vztahy. Je to jen o tom, zda tam máte nějaký kredit, zda vás jako obchodníka znají,“ říká také.

Tak jako Číňané si prověřují solidnost zahraničních obchodníků, mělo by to podle Opletala platit i obráceně. Je třeba si důkladně prověřit čínskou továrnu a její výrobky.

„Platí zde obecná pravidla jako u kteréhokoliv jiného zboží dováženého z Číny. Základem je ověřit si certifikace, zda jsou platné. Je také třeba tam poslat někoho, aby ověřil kvalitu továrny. A musíte mít od někoho z vašich byznysových kontaktů doporučení, kdo se za tu továrnu zaručí. Pokud toto máte, tak se riziko minimalizuje,“ považuje Opletal prověřování solidnosti za naprosto zásadní.

Proto má také obavy, že řada českých firem, které se do obchodů s Čínou bez zkušeností a rozmyslu nyní pouštějí, může nakonec pohořet, aniž by v tom byl z jejich strany zlý úmysl.

„Čekám, že tak do dvou měsíců zde bude velké vystřízlivění. Řada těch objednávek zůstane nevykryta,“ odhaduje Opletal.