Vyřiďte si speciální status usedlíka nebo předběžné povolení k pobytu, vyzývá rezort zahraničí Čechy žijící v Británii

„Všem Čechům doporučuji, aby si co nejdříve zajistili speciální status občana, který v Británii dlouhodobě pobývá,” řekl Seznamu náměstek ministra zahraničí Martin Smolek. Na to mají lidé z EU ještě 71 dní. Status usedlíka mohou získat ti, kteří v Británii žijí 5 let a déle – Evropané, kteří tam pobývají kratší dobu, mohou zažádat o předběžné povolení k pobytu. Předběžný status jim zajistí 5 let pobytu ve Spojeném království.

Problematická bude situace pro ty, kteří si o jedno nebo druhé povolení nestihnou požádat – ocitli by se potom v právním vakuu. „Nezbývalo by pak než vstoupit do smluvního vztahu s Velkou Británií. Ať už bilaterálního, nebo mnohostranného. To by ale bylo úkolem unie, nikoliv České republiky,” podotkl Smolek. „Možnost se volně pohybovat bez víza pro občany Velké Británie v EU po brexitu je v současné době garantována unijním předpisem. Nebylo by to tak jen na Česku, stala by se z toho záležitost celé Evropské unie,” dodal.

Není zatím jasné, jak dlouho by vyjednávání mohlo trvat. „To je skutečně na přijímajícím státu, což je Velká Británie. Bylo by pak potřeba se podívat na jejich pravidla – a ty respektovat,” podotkl Smolek.

Česká republika přitom na začátku letošního roku přijala opatření, jemuž se přiléhavě říká „zákon brexit“ – a k Britům žijícím na českém území je víc než shovívavý. „Upravuje pro občany Británie možnosti jak přechodného, tak dlouhodobého či trvalého pobytu,” popsal náměstek ministra zahraničí Smolek.

Pro Česko by mohlo přijetí tohoto zákona znamenat určitou výhodu. „Pokud by skutečně došlo k tomu, že Británie omezí volný pohyb občanů EU do země – a já věřím, že k tomu nedojde, je otázka, jestli bude selektovat mezi občany jednotlivých členských států,” řekl Smolek. „Kdyby selektovala, mohla by si Británie říct: Tento stát se vůči našim občanům zachoval velmi velkoryse, podle svého vlastního zákonodárství. A proto my, na oplátku, se k němu budeme chovat stejně tak.”

Není ale vyloučené, že Británie zakáže volný pohyb osob celoplošně pro všechny státy EU. „Ten náš zákon pak bude nerecipročně zvýhodňovat její občany. A v ten moment by měla nastoupit novela našeho zákona, která by srovnala úroveň podmínek pro volný pohyb tím samým způsobem, jako by s našimi občany v ten moment nakládali Britové,” uvedl náměstek.

Ukončení volného pohybu občanů unijních států je dlouhodobou vládní politikou Británie. Kabinet premiérky Theresy Mayové, kterou na konci července vystřídal v úřadě Boris Johnson, však plánoval přechodná opatření i v případě brexitu bez dohody. Ta měla trvat do prosince 2020 a zachovat některá stávající pravidla, připomněl server Politico.

Podle listu Mail on Sunday ale ministryně vnitra Priti Patelová zadala úředníkům, aby našli způsob, jak ukončit volný pohyb osob už za osm týdnů. Server Independent píše, že Patelová, která je zastánkyní rázné odluky země od EU, usiluje o ukončení volného pohybu, ačkoli není připraven žádný náhradní systém. Pro prosazení svého záměru chce obejít parlament, který by se proti tomu patrně postavil.

Plán britského ministerstva vnitra zkritizovalo třeba sdružení the3million, které hájí zájmy 3,6 milionu občanů unie žijících ve Spojeném království. Organizace jej označila za lehkomyslnost, která otevírá cestu k diskriminaci.

Proti návrhu se ozvali i britští liberální demokraté, kteří rozhodnutí odsoudili s tím, že je brutální. O samotné ministryni vnitra Patelové řekli, že je absolutně odtržená od reality. Jde podle nich o „další kapitolu nekonečné ságy naprostého chaosu, který vláda dělá z brexitu”.

„Co by to znamenalo pro unijní občany, kteří žijí ve Spojeném království, odcestovali do zahraničí a pak se chtěli vrátit?“ řekl mluvčí liberálních demokratů pro otázky vnitra Ed Davey. Vedlo by to podle něj k absurdním situacím, kdy například zdravotní sestra z unijní země, která bude během brexitu na dovolené v zahraničí, se nebude smět volně vrátit.