Vypukne boj o klienty? Hypoteční turistika je problém, říká šéf „Raiffky“

Velkým bankovním fenoménem posledního roku je tzv. hypoteční turistika. Klient totiž v současnosti může přecházet s hypotéčním úvěrem k jiné bance a s relativně nízkými náklady i v rámci takzvané fixace úroku, což dřív nebylo možné. A v době, kdy klesají úrokové sazby hypoték, se o tuto možnost zajímá stále více lidí.

„Určitě je to problém. A ještě větší problém to bude do budoucna,“ říká v rozhovoru pro SZ Byznys šéf Raiffeisenbank Igor Vida.

„Doufám, že přechody nenaberou mimořádně velké objemy, že se to bude držet někde při zemi a že se nepustíme všichni navzájem do války o klienta,“ dodává slovenský bankéř, který dříve vedl Tatra banku.

Jak dopadla pandemie na klienty vaší banky? Řada podnikatelů měla několik měsíců zavřeno nebo nemohli provozovat své podnikání. Teprve nyní dochází k mírnému rozvolnění. Dostalo se hodně z nich do problémů?

Dalo by se to shrnout asi tak, že do problémů se dostalo méně klientů, než jsme předpokládali. Ale ti, co se dostali do těch problémů a museli žádat o odložení splátek, tak tam je zhoršení dost významné.

Čím si to vysvětlujete? Je to státní pomocí?

Je to možné. Je to samozřejmě u mnohých šikovnost, flexibilita, rychlé reakce, jestli mají možnost změnit obchodní model. Prostě snaha o to zachovat byznys, který roky budovali. To je úplně přirozené. My jsme čekali, že jich bude mírně víc, a bylo to méně. Ti, kteří se do problému dostali, u nich, si myslím, bude míra úpadku dost vysoká.

Můžete to trochu rozvést? Týká se to asi těch známých odvětví – živnostníci, maloobchodníci a na druhé straně asi hoteliéři tady ve městě.

Ano, my máme několik klientů s hotely v hlavním městě. Ti se zachovali správně ke svému majetku. Kapitálově velmi podpořili svoje firmy, hotely v Praze.

Z jiných zdrojů?

Z vlastních zdrojů, které měli naakumulované. Přece jen si musíme uvědomit, že víc jak deset let se jim dařilo fantasticky, že obsazenost lůžek v Praze byla enormně vysoká. Všechny kategorie hotelů měly v podstatě fantastickou návštěvnost a obsazenost.

A naštěstí se zdá, že všichni v našem portfoliu patří do kategorie obezřetných hospodářů, kteří když je to možné, odkládají do rezervy, a když dojde k takové krizi, tak jsou schopni vytáhnout rezervy.

Vaši klienti tedy nezačnou rozprodávat nemovitosti, například hotelové. Mluvilo se už o tom, že někteří plánují přestavbu na byty, které jsou tady v Praze lukrativní a možná perspektivnější.

Zatím jsem neslyšel, že by naši klienti připravovali takové řešení, ale nemůžu to vyvrátit samozřejmě.

Zmínil jste klienty, kteří se dostali do problémů a nejsou na tom dobře. Znamená to, že bude banka dál vytvářet výrazné opravné položky i letos, které budou snižovat výsledné zisky?

Já si to nemyslím. Významné opravné položky většina bank vytvořila už minulý rok a mnohé banky obezřetně nashromáždily nějaké rezervy, aby do budoucna už nemusely vytvářet opravné položky v takové míře. Jeví se jako reálný scénář tohoto roku, že už nebudou opravné položky potřeba v takové míře.

Do zisku bank se nicméně promítnou výrazně nižší úrokové sazby centrální banky.

Ano.

Takže ziskovost celého bankovního sektoru, nebo respektive i vaší banky nebude taková jako v minulosti?

Ne, ne. To opravdu nemůžeme předpokládat, že letos budou zisky na úrovni roku 2019. To bohužel je mimo realitu.

V roce 2019 jste měli extrémní rekord, přesáhli jste jako banka čtyři miliardy zisku. Kdy čekáte, že se na tu úroveň vrátíte? Jste optimista?

Podle mé manželky až přílišný optimista, ale já myslím, že na úroveň zisku 2019 bychom se mohli vrátit v roce 2023. Možná v roce 2024, rozhodně ne ještě 2022.

Míra nesplácených úvěrů v Česku roste. Kam až v kategorii spotřební, hypoteční a firemní vystoupá?

Já to nevidím nějak dramaticky, protože když se podíváme na nezaměstnanost, tak sice šla nahoru asi o jedno procento, ale nezhoršuje se. Naopak se zdá, že se vytvářejí nová pracovní místa a podniky stále hledají.

Takže ten problém nezaměstnanosti bude ve struktuře, tj. že některá odvětví už nebudou mít takový rozvoj, jak měla před tím. Bude potřeba asi méně lidí a mnozí se budou muset rekvalifikovat. Ale všeobecně se počet pracovních míst vytváří v takovém množství, že se nezaměstnanost drží okolo čtyř procent. Zatím nevidíme známky, že by se to zhoršovalo. Pokud to tak zůstane, tak si myslím, že se znovu nezhorší čísla na hypotékách a spotřebních úvěrech.

Myslíte, že to nejhorší je za námi? Co se bankovního odvětví týče.

Tak, je možné, že ano, ale byl bych ještě velmi opatrný. Přece jen ještě záleží na několika věcech.

Máme dnes dva miliony naočkovaných alespoň jedenkrát, 600 tisíc dvakrát. Stále je to málo na to, abychom si mohli říct, že ekonomika se může vracet do starých kolejí a do starých návyků. No a podle toho, jak probíhá očkování, tak to bude ještě do léta minimálně trvat a budeme muset být opatrní. Takže uvidíme.

Říkáte, že jste jako banka opatrnější než obvykle. Znamená to, že jste omezili počet nových úvěrových obchodů?

My jsme vědomě změnili parametr při schvalování úvěrů.

Takže jste přísnější?

Ano, ale to bylo hned na začátku pandemie před rokem. Naopak asi před týdnem nebo dvěma jsme udělali poslední rozvolnění. Takže jsme už někdy na začátku roku udělali krok zpět k většímu schvalování a ve třech krocích jsme se v podstatě vrátili na úroveň před covidem.

Takže dnes se dá říct, že máme stejné schvalovací podmínky, jako jsme měli před rokem, před covidem.

Ale zřejmě se to netýká všech oblastí podnikání?

No, hovoříme hlavně o fyzických osobách. Samozřejmě, v případě firemního financování anebo projektového financování, tam je to také na úrovni jako předtím. Až na to, že některá odvětví se bohužel dostala do zóny, kde je omezené schvalování.

To znamená, že tam máte úplnou stopku?

No, tak asi se nebudeme hrnout do dalších financování hotelů a podobných věcí. Také restaurační byznys. I všechno, co je spojené s turistikou, je teď problém.

Provozovatelé vleků například. Lidé ale tradičně velmi dobře splácí hypotéky. Nejenom v Česku, ale obecně, protože je to jejich střecha nad hlavou. Je to oblast, kde cítíte nejvíc příležitost v nových obchodech?

Ano, ale musím říct otevřeně, že bychom se uměli představit lepší marži na ten byznys.

To si dokáže představit asi každá banka. Nicméně, hypoteční trh neustále překvapuje. Během pandemie neskutečně narostl počet nových obchodů. Jak je to u firem a spotřebitelských úvěrů? O kolik tyhle oblasti propadly?

V případě spotřebních úvěrů byl silný pokles a nezastavilo se to úplně. Ale fakt je, že hypotéky se uzavíraly tak jako předtím. A naopak možná i víc, co se týká nárůstu. Takže jednoznačně to byl v rámci úvěrových produktů vítěz minulého roku.

Hypotéky jsou jednou z věcí, která výrazně táhne nemovitostní trh nahoru. Ceny nemovitostí i přes pandemii výrazně rostly. Nevidíte na trhu bublinu? Není v úvěrování nemovitostí vyšší riziko?

Nemyslím si. Já si myslím, že banky jsou obezřetné a financují jen část nemovitosti. Doby, kdy se dávaly stoprocentní hypotéky, ty už jsou dávno pryč. Takže se to pohybuje okolo 80 procent. Někde ve výjimkách 90 procent. To je jeden z těch parametrů, který by mohl zaručit do budoucna, že bublina nevzniká. Další věc je, jak stouply úspory obyvatelstva - o 200 miliard korun v celé ekonomice. Lidé prostě nemají za co utrácet.

Dobře, ale úspory se nezvedly těm, kteří si vzali hypotéku.

A proč ne? Když to mám za méně než inflaci, tak proč ne?

Ale samozřejmě žádná banka nechce, aby jí padaly nesplácené nemovitosti za zástavy, protože to by byl další problém.

To určitě ne, ale v podstatě tady se nějak skloubilo několik hybných sil trhu najednou. Zaprvé - nedostatek rezidenčních nemovitostí. Zadruhé - nadbytek peněz v oběhu u obyvatelstva. A zatřetí - nízké úrokové sazby. Navíc je ještě očekávaná inflace do budoucna podpořená tím, že se lidé dívají na to, jak roste. Oni nejsou ekonomové, co si dělají vyhlídku do budoucna, orientují se na základě minulosti.

A když se podíváte, jak ceny nemovitostí rostou navzdory tomu, že se psalo všelicos, tak to jsou psychologické momenty a také síly na trhu - ty trhem hýbou takovým směrem, že lidé si berou další hypotéky a investují do bytů.

A tohle jsou trochu příznaky počáteční bubliny. Lidé vidí, že je u nemovitostí výnos, tak tam jdou už jen kvůli tomu, že tam je výnos.

To ano, ale výrazně méně se to nafukuje, když jste obezřetný, co se týká poměru zadlužení k příjmům v domácnosti - což všechny banky dodržují.

Problém by byl, kdyby začala stoupat nezaměstnanost.

Určitě, nezaměstnanost by mohla být výrazný problém.

Vnímáte nějak výrazně takzvanou hypoteční turistiku? Od předloňského roku je možné, aby klient přecházel s hypotéčním úvěrem k jiné bance i v rámci takzvané fixace úroku, kdy tohle předtím nebylo možné. S relativně nízkými náklady. A jakmile teď výrazně klesly úrokové sazby, řada klientů se o to zajímá a pro řadu větších bank, jako je Česká spořitelna, Komerční banka a ty, které mají nejvíce klientů, to začíná být problém.

Určitě je to problém. A ještě větší problém to bude do budoucna. Dnes zažíváme dost silnou turistiku, a to máme nárůst úvěrů velmi výrazný. Představte si, že nárůst na trhu klesne a nebude takový, jak dnes. Ta úvěrová turistika bude podpořena už nejen tím, že klienti budou chtít změnu, protože budou mít nižší úrokovou sazbu, ale bude podpořena silami na trhu, které si budou chtít zachovat obrat.

Budou si pak přetahovat klienty?

Banky, hypoteční poradci a makléři se budou snažit klienty přeskupovat.

Co to bude podle vás znamenat?

Těžko říct, ale doufám, že to nenabere nějak mimořádné velké objemy, že se to bude držet někde při zemi a že se nepustíme všichni navzájem do války o klienta.

Mohlo by to trh destabilizovat?

To nevím, každopádně klient by na tom asi vydělal.