Článek
Státní rozpočet zažil v únoru volný pád. Třetí největší měsíční schodek v historii ve výši 55 miliard není úplným překvapením, protože se mělo poprvé na příjmech státní pokladny projevit zrušení superhrubé mzdy. Větším šokem bylo zjištění, že se výběr daní snížil o 29,2 procenta. Něco takového finanční úředníci jistě nezažili ani v nejčernějších snech.
Vyšší schodek zažili Češi loni v květnu a listopadu, kdy se na státních financích podepsaly první, resp. druhá vlna koronaviru. Nejvíc zneklidňující na propadu z letošního února je ovšem okolnost, že se na rozdíl od výjimečných měsíců loňského roku nemusí bilance okamžitě zlepšit.
Katastrofický dopad snížení daní pro zaměstnance, jak ho přinesla likvidace superhrubé mzdy, se nevyčerpal u daní z příjmu. Jen o něco menší výpadek proti loňsku zaznamenala daň z přidané hodnoty, protože větší část jejího výnosu než dříve připadla obcím a krajům jako kompenzace výpadku zaměstnaneckých daní. Také výnos spotřebních daní doplatil na daňové úpravy. Sazba daně z tabáku se sice zvýšila, ovšem trafiky se raději předzásobily, a tak odvádějí méně. Snížení sazby daně z nafty se dosud neprojevilo, na druhé straně uzávěrou hospod poklesl výnos daně z lihu o miliardu. Nelze čekat, že se v příštích měsících situace významně zlepší, jako se už nezmění daňové předpisy.
Výpadek daní proti loňskému únoru přidal k deficitu 15 miliard. Nepomohly ani příjmy na sociálním pojistném, které zůstaly přesně na úrovni minulého roku. Tím nesplnily očekávání státního rozpočtu, který počítá s tím, že jejich výběr proti loňsku přinese 1–2 miliardy měsíčně navíc.
Za zbylých 40 miliard schodku mohou vyšší výdaje, překvapivě jen nevýznamná část byla utracena za přímý boj s koronavirem. Programy Antivirus a Covid, ošetřovné a podobné položky vyšly v únoru na 7,5 miliardy. Srovnatelné peníze si však vyžádaly navíc sociální dávky, vyšší odvody zdravotním pojišťovnám, platy učitelů a úroky za státní dluh. Na rozdíl od podpor pro podnikatele a zaměstnance postižené lockdownem se také tyto náklady potáhnou za státním rozpočtem po zbytek roku.
Ekonomičtí analytici přesto udrželi do dalších měsíců umírněný optimismus. „Přesto čekáme, že se letošní deficit spíše než ke schváleným 500 bude blížit 400 miliardám,“ míní Vít Hradil z Raiffeisen Bank, zároveň však upozorňuje, že „aktuální zpřísnění restrikcí může skrze další utlumení ekonomické aktivity situaci dále zhoršit.“
