Článek
Zhruba 750 tisíc pracovních míst, která se navzdory následkům koronavirové krize podařilo udržet ve firmách s citelným poklesem zakázek, inspirovalo ministry, aby sáhli po trvalém řešení. Po vzoru Německa, ale s vlastními pravidly zavede Česko do svých zákonů princip, který má chránit zaměstnance během krizí, v nichž zaměstnavatelé ztratili schopnost vyplácet své lidi.
Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová v pondělí oznámila, že připravila „českou verzi kurzarbeitu“. Na pondělním jednání se ale na řadu nedostala, koaliční rada se totiž tématu věnovala jen krátce. Premiér Andrej Babiš (ANO) na tiskové konferenci po jednání vlády řekl, že se koalice bude návrhem Maláčové zabývat na dalším jednání.
Náhrada Antiviru
Pokud půjde vše podle předpokladů, v září by mělo být na světě paragrafované znění zákona.
Spěchá se proto, že s koncem srpna by měla končit současná podpora firem v nouzi, tedy program Antivirus. Na rozdíl od této jednorázové výpomoci by nový princip (kurzarbeit) měl být spuštěn automaticky vždy, když se česká ekonomika bude potýkat s podobnou krizí, jako je ta současná.
Principem kurzarbeitu, jak ho Maláčová popsala, bude výplata podpor zaměstnanosti. Svázána bude řadou podmínek, například maximální dobou čerpání. Další podmínkou bude zase to, že člověk, který bude mít nárok na státní náhradu mzdy, musí být zaměstnán nejméně jeden rok. „Blížíme se klasickému kurzarbeitu, jako je v Německu,“ uvedla Maláčová o chystaném zákonu.
Základní parametry budoucího kurzarbeitu
60 až 80 % čisté mzdy
Kurzarbeit by měl pomáhat v krizových situacích, jako jsou povodně, epidemie a ekonomická krize. Stát by zaměstnancům firem, které musely omezit provoz, platil 60 až 80 procent čisté mzdy, nejdéle devět měsíců.
Tři možnosti spuštění
Spustil by se pro jednotlivé firmy automaticky za splnění podmínek, které stanoví ministerstvo průmyslu a obchodu, nebo plošně pro celou ekonomiku, pokud by nezaměstnanost vzrostla za určité období o 15 procent. A do třetice by také mohla o spuštění kurzarbeitu rozhodnout vláda.
Současný Antivirus
Dočasný program Antivirus zahrnuje tři druhy podpor. Příspěvkem A stát dorovnává 80 procent vyplacené náhrady mzdy v karanténě a výdělku v zavřených provozech do 39 000 korun superhrubé mzdy. Příspěvek B pokrývá 60 procent náhrady mzdy při omezení výroby a služeb kvůli výpadku surovin, pracovníků či poptávky do 29 000 korun superhrubé mzdy. Podpora C představuje odpuštění odvodů za červen až srpen firmám do 50 zaměstnanců, které nesníží mzdy a nepropustí více než desetinu lidí.
Kurzarbeit se spustí v případech, které bude vyjmenovávat zákon. „Například za situace, že nezaměstnanost v celé republice stoupne o 15 procent,“ prohlásila Maláčová.
Ministryně si pochvalovala, jak dosud funguje program Antivirus, s nímž vláda přišla poté, co kvůli koronaviru vypnula prakticky celou ekonomiku. Podle průzkumu, který si ministerstvo nechalo vypracovat, 87 procent firem nechce po skončení Antiviru – tedy v nejbližších týdnech – propouštět.
Co bude na podzim?
Poznatky z firem ale ukazují, že něco jako Antivirus nebo trvalý kurzarbeit bude na podzim potřebný. Zejména výrobci navázaní na automobilový průmysl signalizují, že se stále nepodařilo najet na produkci srovnatelnou s dobou před koronavirem. Autoprůmysl patří v tuzemsku k rozhodujícím zaměstnavatelům.
Na druhou stranu například Linet, známý výrobce nemocničních postelí, uvádí, že situace se zaměstnanci je teď horší než před propuknutím nákazy.
„Všichni čeští zaměstnanci jsou drženi prostřednictvím programů (Antivirus, pozn. red.) na svých dosavadních pracovních místech – velmi často virtuálních místech. Ze země odjelo 200–300 tisíc zahraničních dělníků a nezaměstnanost zůstala téměř na stejné úrovni jako před krizí. My nejsme schopni žádné lidi sehnat,“ řekl Seznam Zprávám šéf Linetu Tomáš Kolář.
