Článek
Výpadek proudu laik nejspíš přisoudí blíže nespecifikované technické závadě nebo větru, který povalil strom či zlomil větev, a přerušil tak elektrické vedení. Méně častou, ale přesto možnou příčinou však podle závěrů čerstvého výzkumu může být i geomagnetická aktivita zvýšená působením Slunce.
Výzkum, na který upozornil Astronomický ústav Akademie věd České republiky, je pokračováním dlouhodobější práce odborníka Michala Švandy, který získal od českých rozvodových společností závadové deníky a společně se studenty je už roky analyzuje.
Hrozba globálního výpadku
Téma trápí vědce z celého světa zejména kvůli tomu, že sluneční erupce a výrony hmoty do její vnější vrstvy atmosféry zatím nikdo neumí předpovídat. Z historie navíc vědci vědí, že takové události mohou být pro dnešní, jak píše Astronomický ústav AV ČR „přetechnizovaný svět“, nebezpečné. K poslední velmi silné erupci, která zasáhla Zemi a o které existují záznamy, došlo v roce 1859. Kdyby k něčemu takovému došlo dnes, hrozil by globální výpadek elektřiny, který by podle těch nejhorších krizových scénářů trval až roky.
O tématu jsme se podrobněji bavili přímo s odborníkem Švandou:
K větším lokálním výpadkům docházelo v důsledku geomagnetických bouří i v posledních 20 letech a vědci vědí, že jim zatím ani moderní zařízení neumí plně odolat. První studie, které problém pojaly statisticky, čili spočítaly, jakou část závad má Slunce za určité období na svědomí, se začaly objevovat až v posledních letech. Například u severoamerické rozvodové sítě se podle astronomického ústavu sluneční aktivitě připisují čtyři procenta veškerých závad.
Že se něco takového děje i v Česku, se potvrdilo už dřív. Nyní se ale vědci nově zaměřili nejen na výrazné výkyvy aktivity, ale i dlouhodobé působení opakujících se slabších událostí. Nejpatrnější vliv geomagnetických bouří je podle závěru analýzy na vysokopaměťových rozvodech. „Toto zvýšení je zejména patrné na četnosti závad vysokonapěťových rozvodů a nárůst v prvním až pátém dni po nástupu bouře činí 5 až 10 procent obvyklé četnosti,“ popisuje astronomický ústav výsledek výzkumu, který publikoval i zahraniční vědecký server Journal of Space Weather and Space Climate.
Vliv sluneční aktivity sice podle závěrů z hlediska celkového počtu závad z jiných příčin není velký, přesto je ale statisticky významný. Kromě toho jde o další důkaz, že elektrizační síť v České republice je sluneční aktivitou ovlivněna a není k vlivům Slunce imunní. Jinými slovy dopad sluneční aktivity není velký nyní, kdy nedochází k velkým erupcím, ale v případě, že nás zasáhne velká geomagnetická bouře, můžeme si být jisti, že se nám problémy nevyhnou.
Na výzkumu se Švandou spolupracoval i Didier Mourenas z francouzského Ředitelství vojenských aplikací Komise pro jadernou energetiku i teprve středoškolská studentka z kutnohorského gymnázia Karla Žertová, která „odvedla bezvadnou práci, takže se i ve svém mladém věku přirozeně stala spoluautorkou impaktované publikace“.
