Článek
Je to jediná polská přírodní památka zapsaná na seznamu UNESCO. V Bělověžském pralese žijí stáda zubrů a mnoho chráněných druhů zvířat, stromů a rostlin. Polská vláda se v létě loňského roku rozhodla, že těžba bude kvůli bezpečnosti lidí a boji s kůrovcem probíhat i v těch nejpřísněji střežených místech národního parku.
Tým Filipa Horkého mluvil na místě s aktivisty, kteří už od loňského léta upozorňují na škody, které těžaři v lese napáchali.
„Tento prales je jediný svého druhu v Evropě. Dokládá, jak vypadal les před stovkami let. Tento les je ráj na zemi. Je to naše přírodní dědictví. Měli bychom ho uchránit,“ říká vědec Rafał Kowaczyk s tím, že přírodu na místě chránili už polští králové a ruští carové ve středověku.
Místní aktivisté upozorňují na veliké škody, které v lese těžba zanechala. „Vypadá to tu, jako by se tudy přehnala válka nebo nějaká přírodní katastrofa. Rozsah devastace je ohromný. V zemi jsou jámy hluboké 80 centimetrů. To místo nepřipomíná les, ale měsíční krajinu,“ tvrdí aktivista Bartosz Wrona.
„V létě pokáceli stromy, které byly více než sto let staré,“ říká členka hnutí Greenpeace v Polsku Wiola Smul.
Místní aktivisté přiznávají, že problém Bělověžského pralesa je pro ně zásadní. Změny se prý ale dějí v celé polské společnosti. „Myslím, že život v Polsku teď není vůbec jednoduchý,“ dodává Wiola Smul.
Tým Obzoru požádal o aktuální reakci i polské ministerstvo životního prostředí. Do premiéry tohoto dílu nezareagovalo.
Jak to na místě vypadá? Kácejí těžaři i zdravé stromy? Je problém důkazem současné rozdělené polské společnosti? Podívejte se na Obzor Filipa Horkého v úvodním videu.
