Vyjednávat dynamičtěji. Lídři EU i Británie chtějí dohodu do konce roku

Po koronavirovém intermezzu se na britsko-unijní pořad dne opět naplno vrací brexitová vyjednávání. V pondělí videokonferencí se šéfy evropských institucí – tedy Evropského parlamentu, Evropské komise a Evropské rady – zahájil další kolo rozhovorů premiér Boris Johnson.

Šéf britské vlády mluvil s Charlesem Michelem (ER), Ursulou von der Leyenovou (EK) a Davidem Sassolim (EP) v pondělí odpoledne. Ve společném prohlášení se shodli na tom, že vyjednávání potřebují „novou dynamiku“ a pochválili dosavadní práci obou vyjednavačských týmů s Davidem Frostem v čele britské skupiny a Michelem Barnierem v čele té unijní. Frost se jednání sám zúčastnil.

Brexit má Velká Británie už za sebou, na konci ledna šlo ale spíš o takový symbolický odchod na papíře. Fakticky se Spojené království musí unijními pravidly řídit až do konce roku, kdy má oficiálně skončit přechodné období.

Británie tak měla jedenáct měsíců (do konce roku 2020) na vyjednání pobrexitových vztahů s EU – některé důležité postavy rozvodu ostrovního státu s Unií tuto lhůtu už dříve označily za příliš krátkou. Rozhovory se teď posouvají hlemýždím tempem a brexitová dohoda 2.0 je zatím v nedohlednu, což by potenciálně mohlo zkomplikovat obchodování se zbytkem Evropy. Lídři se proto v pondělí dohodli na zrychlení jednání – hotovo musí být do konce roku 2020.

Johnson už dopředu avizoval, že hodlá jít cestou odchodu bez dohody, pokud do konce července nebude na stole alespoň náznak brexitové smlouvy, píše britský list The Times.

A podobně to vidí i evropští činitelé. Francouzská europoslankyně a bývalá ministryně pro evropské záležitosti Nathalie Louiseauová podle Timesů uvedla, že se v Bruselu „vzhledem k okolnostem aktivněji připravují na odchod Británie bez dohody“.

Naopak šéf Světové obchodní organizace (WTO) Roberto Azevedo upozornil na to, že se Spojenému království více vyplatí zůstat u současného obchodního aranžmá. Kdyby se měla Británie řídit pouze podmínkami WTO a z EU odejít bez dohody, z koronavirových dopadů na ekonomiku by se podle Azeveda dostávala pomaleji.

Prodloužení přechodného období podle britského kabinetu nepřipadá v úvahu – naposledy to kategoricky odmítl kancléř Lancasterského vévodství Michael Gove, který se zúčastnil i pondělní videokonference a stál po boku Johnsona v roce 2016 při brexitovém referendu. Po pátečním jednání s eurokomisařem Marošem Šefčovičem Gove uvedl, že „chvíle pro prodloužení už pominula“. Fakticky by Británie měla na žádost o prodloužení ještě dva týdny.

„Prvního ledna roku 2021 zpátky převezmeme kontrolu a získáme znovu politickou a ekonomickou nezávislost,“ doplnil Gove na Twitteru. Podle The Times nicméně souhlasil s tím, že by se termín pro vybírání cla i hraniční kontroly o půl roku opozdil.

Když Spojené království opouštělo evropský blok na konci ledna, obě strany si notovaly v košatém vyjadřování nerozlučného přátelství. Se začátkem nových vyjednávání ale přišel na řadu tvrdý postoj a malá ochota ke kompromisu. A dlouho nebylo jisté, co přesně Británie, respektive Johnson, od brexitu chce.

Současná vyjednávání se skoro výlučně týkají obchodních vztahů. Zejména otázky, zda bude Británie i nadále součástí jednotného trhu a evropské celní unie, nebo jestli „na to bude sama“. Jde o určení podmínek, za nichž bude proudit zboží a služby přes Lamanšský průliv, ale i toho, jak bude vypadat budoucí obranná a bezpečnostní spolupráce.

Výsledkem květnových jednání bylo mimo jiné to, že Unie nechce ustoupit z požadavku, aby Londýn jako podmínku pro plný přístup na jednotný trh dodržoval klimatické, sociální či daňové standardy EU. „Neprodáme své hodnoty za to, aby prospívala britská ekonomika,“ řekl před měsícem novinářům viditelně rozladěný hlavní unijní vyjednavač Barnier. Británie oponovala tím, že chce jako nezávislá země uplatňovat svá vlastní pravidla, podobně jako ostatní státy, které mají s EU obchodní dohody.