Článek
„Nečekali jsme, že najdeme tolik nových druhů a znovuobjevíme ty, o nichž se myslelo, že vyhynuly,“ uvedl pro CNN Trond Larsen z neziskové organizace Conservation International, jež se zaměřuje na ekologii. Larsen byl jednou z vedoucích postav čtrnáctidenní výpravy, která za výzkumem, jehož výsledky zveřejnili v pondělí, stojí.
Expedice se v roce 2017 zaměřila na údolí Zongo, které leží v blízkosti administrativního města Bolívie La Paz a je známé jako „srdce“ tamního regionu. Oblast v sobě ukrývá řadu dobře zachovaných lokalit s bujnou biologickou rozmanitostí.
„Zvuky, které v Zongu slyšíte, vycházejí z přírody – všechny druhy hmyzu, žáby a volající ptáci, nádherné spěchající zvuky a kaskády vodopádů. Všechno je pokryto silnými vrstvami mechu, orchidejí a kapradin,“ podělil se o své zážitky z místa Larsen.
Jedním z nově odhalených živočichů, které vědci zaznamenali, byla extrémně jedovatá zmije „fer-de-lance horská“. Jejím poznávacím znamením jsou velké tesáky a dírky na hlavě, které snímají teplo. Vědě byl tento had dříve neznámý, avšak za dobu, která od výpravy uplynula, už byl objeven i v jiné oblasti And.
Jeden z dalších objevů se podle Larsena řadí k nejmenším obojživelníkům na světě. „Liliputánská žába“ je jen jeden centimetr dlouhá a díky hnědé barvě a tendenci skrývat se ve vrstvách mechu a půdy je téměř nemožné ji spatřit.
Co se týče rostlin, vědci v rozkvetlém údolí nalezli i nový druh orchideje. Ačkoliv jsou tyto rostlinné nálezy nové pro vědu, tamním domorodým komunitám jsou dávno známé. Například nově objevený druh bambusu je domorodci pravidelně používán jako stavební materiál, slouží jim ale také pro výrobu dechových hudebních nástrojů.
Kromě nových druhů tým znovuobjevil čtyři takové, které lidé považovali za vyhynulé. Jedním z nich je „ďábelská žába“ černé barvy se sytě rudýma očima. Ta byla naposledy spatřena před 20 lety, než v jejím původním domově „vyrostla“ vodní přehrada. Když se žábu později několikrát nepodařilo najít, předpokládalo se, že daný druh již neexistuje.
Staronové nálezy jdou však ještě dál. Expedice během svého pobytu v údolí spatřila také druh satyrského motýla, kterého lidé naposledy zaznamenali před 98 lety. Nalákala ho past se shnilým ovocem.
Pro některé druhy je podle Larsena daná oblast jediným domovem, musejí se však přizpůsobovat dopadům změny klimatu. Často se tak mnoho druhů přesouvá do vyšších poloh za účelem hledání chladnějšího podnebí a využívají k tomu právě tamní lesy. Proto Larsen apeluje na ochranu míst, jako je Zongo.
Oblast je však důležitá i pro lidi žijící poblíž, čerpají z ní třeba stavební materiály. Zongo také dodává vodní energii a vodu obecně nejen městu La Paz. „Důležitost ochrany údolí Zongo je jasnější než kdy jindy,“ uvedl v prohlášení Luis Revilla, starosta již zmíněného města, a přislíbil, že se úřady o zachování oblasti postarají.
