Článek
Čtyři protitankové střely, samopal, pistole a neprůstřelná vesta. Minimálně s takovým vybavením, které si opatřil v kasárnách, v pondělí zmizel šestačtyřicetiletý Jurgen Conings, vojenský střelecký instruktor. Zprávy podezřelého popisují jako „potenciálně vysoce násilného extremistu“.
Belgická jednotka pro analýzu hrozeb sleduje nejméně 30 vojáků s krajně pravicovými názory a Conings je údajně jedním z nich, píše web BBC. Podezřelý měl po sobě navíc zanechat dva dopisy, které naznačují jeho ochotu v boji s policií zemřít a ve kterých píše o tom, že již nemůže žít ve společnosti, které politici a virologové vzali všechno.
Conings měl v minulosti vyhrožovat přednímu belgickému virologovi a vládnímu poradci Marcu Vanu Ranstovi, který kvůli koronavirové pandemii podpořil uzávěru země. Expert byl kvůli vývoji situace i s rodinou převezen do bezpečí, na Twitteru však informoval, že podobné výhrůžky na něj nedělají sebemenší dojem.
Speciální jednotky spolu s policií několik hodin pročesávaly les poblíž města Dilsen-Stokkem na severu země poté, co v oblasti nalezly Coningsův vůz. V autě se nacházely již zmiňované protitankové střely. Podezřelý ani zbylé zbraně však na místě nebyly.
Belgické úřady již po muži vyhlásily pátrání, varovaly však občany, aby se ke Coningsovi nepřibližovali. Voják byl zároveň vyzván, aby se dobrovolně vzdal policii. Ta během středečního dne prohledávala také belgický národní park Hoge Kempen nedaleko hranic s Nizozemskem.
Podle webu VRT bylo v oblasti nasazeno přibližně 350 policistů a park byl uzavřen. Během středečního večera pak mělo být možné v oblasti slyšet výstřely, které zřejmě pocházely z řad policistů podporovaných armádou. Podle belgického federálního prokurátora existují přesvědčivé důkazy, že se Conings skrývá právě v daném parku.
Vzhledem k otevřené podpoře extrémní pravice, kterou lze identifikovat například z Coningsových příspěvků na sociálních sítí, nyní vyvstává otázka, proč směl vůbec sloužit v armádě. Britský list The Guardian navíc informuje o spojení mezi Coningsem a bývalým vojákem Thomasem Boutensem z neonacistické skupiny Blood, Soil, Honour and Faith (Krev, Půda, Čest a Víra).
Německý Rambo
Belgie není jedinou zemí, která musela podobné situaci čelit. V červenci minulého roku se například zapotila německá policie při honu na ozbrojeného muže v okolí města Oppenau. Ten se po tamních lesích několik dní proháněl ozbrojený lukem a šípy. Získal však i další zbraně, a to díky přepadení policejní hlídky.
„Policie by měla všechny stáhnout. Za jeden nebo dva dny vyjde z lesa sám,“ řekla tehdy matka ozbrojeného muže v televizi RTL. „Měl by se na deset minut posadit a zamyslet, ale to teď nemůže. Hlavně doufám, že nikdo nebude zraněn.“
Média Yvesu Rauschovi přezdívala Rambo a do pátrání po něm se zapojilo na 200 policistů. Muž po vystěhování z bytu neměl stálé bydliště, a i když někdy pobýval v bezpečí chatrče, byl zvyklý se delší dobu pohybovat v lese. Během dopadení byl zraněn jak Rausch, tak jeden ze zasahujících policejních příslušníků.
Oproti belgickému vojákovi však Rausch neměl vazby na pravicové extremisty a jeho případ byl jiný. Kvůli držení zbraní se již dříve dostal do konfliktu se zákonem a kvůli postřelení známého kuší byl v roce 2010 odsouzen na tři a půl roku ve vězení. Strach z dalšího pobytu za mřížemi měl podle jeho matky na svědomí i vytažení zbraně při prvním střetu s policisty v chatrči, který jeho útěk odstartoval.
S Rauschovým případem je navíc spojen také manifest nalezený v tamním baru jménem „Volání divočiny“. Ten kritizoval život v moderní městské společnosti a tvrdil, že lidé, kteří žijí v blízkosti přírody, jsou nadřazení lidem v ní žijící.
