Článek
Po více než čtyřech letech uspěl bývalý děkan Fakulty bezpečnostně právní Policejní akademie David Zámek ve sporu s jejím vedením. Nejvyšší správní soud v úterý řekl, že jeho odvolání rektor Josef Salač v roce 2015 nedostatečně zdůvodnil, a proto jej zrušil.
Zámek po tomto rozsudku Seznamu řekl, že se chce na Policejní akademii vrátit. „Na Policejní akademii jsem pracoval na den přesně deset let,“ uvedl. „Vnímám to jako příznačné vítězství v době oslav třiceti let svobody,“ doplnil.
Prvně půjde na Policejní akademii už tento čtvrtek. Jenže zda mu vedení školy umožní tu znovu pracovat, není jasné.
Rektor Salač nejprve řekl, že se k případu vyjádří až poté, co si prostuduje rozsudek Nejvyššího správního soudu. Později mluvčí Policejní akademie Alena Maršálková uvedla, že trvají na tom, že byl Zámek odvolán oprávněně.
„Vzhledem k tomu, že Nejvyšší správní soud zrušil rozhodnutí z procesních důvodů, nikoli pro nedostatek důvodů pro odvolání Davida Zámka z funkce, není možné z toho vyvodit, že se jmenovaný může vrátit na Policejní akademii. Trváme na tom, že jeho odvolání bylo oprávněné,“ uvedla Maršálková.
Zámek vedle toho, že se chce vrátit na Policejní akademii, připravuje také další právní kroky. Konkrétně se chce soudit o plat, o který v průběhu čtyř let přišel.
„Budu žádat řádově o miliony korun. Podotýkám, že Policejní akademie ČR je státní vysoká škola. Stát by měl postupovat s péčí řádného hospodáře a následnou škodu – a to do poslední koruny – pak požadovat na vinících protiprávního stavu, který vznikl,“ uvedl Zámek s tím, že se ho během sporu nezastalo ani ministerstvo vnitra, které by mělo akademii kontrolovat.
Salač odvolal Zámka, protože podle něj závažně porušoval zájem vysoké školy. V rozhodnutí soudu se uvádí, že se rektor odkázal na zápisy ze zasedání akademických senátů, kde se o Zámkovi mluvilo ve smyslu toho, že zneužívá své postavení.
Městský soud v Praze považoval rektorovo odůvodnění za dostatečné a žalobu někdejšího děkana zamítl. Jenže Nejvyšší správní soud nyní zaujal opačné stanovisko.
„Nelze připustit, aby rektor pouze v obecné rovině konstatoval naplnění důvodů pro odvolání děkana a odkázal na usnesení akademických senátů, aniž by se sám konkrétními případy jednání děkana zabýval, ověřil si jejich pravdivost a v rozhodnutí vysvětlil, proč dosahují takové intenzity závažnosti, že je lze podřadit pod pojem ‚poškozování zájmu vysoké školy závažným způsobem,“ uvedla v rozsudku předsedkyně senátu Nejvyššího správního soudu Lenka Kaniová.
Podle Nejvyššího správního soudu není možné, aby soud při přezkumu rozhodnutí sám vyhledával konkrétní důvody pro odvolání děkana ve správním spisu, a v podstatě tak nahrazoval úvahy rektora, které z jeho rozhodnutí nejsou zřejmé.
