Článek
Devět měsíců jsme při natáčení sbírali důkazy a svědectví mezi finančními úředníky, podnikateli i státními zástupci ve Valašském Meziříčí. Odkryli jsme tak netušené fígle, jak v Česku také funguje výběr daní. A naprosto beztrestně.
„Brzy po mém nástupu na finanční úřad jsem zjistila, že tady existuje skupina zvýhodňovaných dlužníků, kteří dostávali neoprávněné výhody, o kterých se ostatním mohlo jen zdát,“ říká na kameru dnes už bývalá úřednice Silvie Viktorinová, která byla přímou podřízenou vedoucí vymáhacího oddělení Taťány Zmydlené.
Praxi finančního úřadu popisuje na jednu stranu jako plnění shora (od nadřízeného orgánu Finanční správy) vydaných příkazů na počet dražeb zabaveného majetku či vydání zajišťovacích příkazů, které mají na firmy a podnikatele takřka okamžitý likvidační účinek, na druhou stranu dlouholeté přehlížení milionových daňových nedoplatků u velkých firem.
Zde se podívejte na první část Ve stínu daňového pekla:
Vedoucí vymáhacího oddělení přiznala, co dosud všichni popírali (režie: Braňo Pažitka).Video: Seznam Zprávy
„Měli jsme tam firmu, která dlužila od roku 2009 desítky milionů korun a nebyl u ní udělán jediný úkon. Za celou dobu. Nikdo tam nebyl ani na místním šetření. Prázdno. Leželo to v šuplíku,“ vypráví v reportáži Silvie Viktorinová. „A když jsem navrhla, že bych tam zajela, tak mi nadřízená řekla, co si jako myslím, že bych tam viděla. A zamítla to.“
Při nečinnosti Finanční správy v takových případech zaniká právo státu vybrat daňový dluh po šesti letech. Dlužník, který má takové „štěstí“, prostě ze zaplacení vyklouzne. Na rozdíl od jiných firem a podnikatelů, na kterých si Finanční správa takzvaně plní „čárky“, nadiktované od nadřízeného úřadu.
„Jen v případech, o nichž já vím, se může jednat o desítky milionů korun, které už měly být ve státním rozpočtu. Měly být. Kdyby úředníci dělali svoji práci,“ říká Viktorinová.
Její nadřízená Taťána Zmydlená v reportáži oficiálně vystoupit nechtěla, přesto na otázky odpovídala, její vyjádření je zachyceno skrytou kamerou. Nabízí jedinečný pohled na práci a uvažování vedoucího pracovníka Finanční správy.
„Ono se to vybírá podle toho, jak na tom ti lidé jsou. Jestli teda mají, nebo nemají,“ říká Zmydlená. Sama si žádné nečinnosti nebo poskytování výhod vybraným firmám není vědoma.
V rozhovoru s reportérem Seznam Zpráv popsala řadu situací, kdy museli berní úředníci vydat proti své vůli zajišťovací příkazy nebo uspořádat daný počet dražeb, například v prodejně nábytku, která dlužila na daních. Zabavený nábytek si pak za třetinovou cenu do dražeb chodí nakupovat i příbuzní úředníků Finanční správy.
Reportáž, kterou najdete ve videu umístěném nahoře v textu, přináší jeden zásadní dokument, potvrzující, že přístup Taťány Zmydlené a vedení finančního úřadu ve Valašském Meziříčí je plný chyb.
Jde o oficiální dokument šéfky Generálního finančního ředitelství Taťány Richterové, v němž se píše: „V některých spisech byla zjištěna nečinnost ve vymáhání, suplovaná někdy pouze sjednanými splátkami nedoplatků. V některých případech došlo vlivem nečinnosti k prekluzi nedoplatků (jejich promlčení, pozn. red.).“
Žádné personální změny v úřadu ve Valašském Meziříčí ani po těchto zjištěních nenastaly, nikdo z úředníků ani nehradil náhradu vzniklých škod.
Seznam Zprávy při natáčení se závěrem z dokumentu Taťány Richterové konfrontovali jak vedení finančního úřadu ve Valašském Meziříčí, tak vsetínského státního zástupce, který se případem z podnětu Silvie Viktorinové také zabýval. Z jejich reakcí vyplynulo, že pevně stojí za postupem Taťány Zmydlené.
Případ dál sledujeme.
