Článek
Očekává se, že tento týden vydá Evropská unie konkrétnější pravidla pro bezproblémové cestování bez karanténních opatření s takzvaným covid pasem. Současně se připravují pilotní testy hromadných akcí, jako jsou koncerty, pro otestované diváky. A Hospodářská komora pracuje na aplikaci pro chytré telefony, s kterou by část lidí mohla jednoduše prokázat, že nejsou pravděpodobně infekční, a mohli by tak například do posilovny, restaurace či k holiči.
Vše tedy směřuje k tomu, že lidé, kteří předem domluveným způsobem prokážou, že s nejvyšší pravděpodobností nejsou nakažení covidem-19, budou mít oproti ostatním výhody. Je to ale právně průchozí?
Z reakcí a názorů, které redakce Seznam Zpráv sesbírala mezi odborníky se specializací na ústavní právo, ale i základní lidská práva i či zdravotní právo, vyplývá, že před Ministerstvem zdravotnictví a vládou stojí politicky velmi složitý úkol.
Jak nastavit systém
Podle právníků to není vůbec jednoduché vyvážit. „Diskriminace může spočívat v tom, že k očkování se nedostanete, i kdybyste sebevíc chtěli. Abyste se nakazili covidem-19 a získali imunitu, to po vás také nikdo nemůže chtít. Jediné, co je dostupné pro všechny, jsou testy. A teď je otázka, jestli by se počítaly i antigenní? A když to budou PCR testy, tak si je musíte zaplatit. Zase je to potom diskriminace,“ shrnuje celý začarovaný kruh Jan Vobořil, advokát a výkonný ředitel nevládní organizace Iuridicum Remedium, která se zabývá ochranou lidských práv.
V materiálech z rozpracované nové verze protiepidemického systému, známého jak PES, která utekla minulý týden do médií, Ministerstvo zdravotnictví zvažovalo možnost, že by právě s negativním testem od akreditované laboratoře umožnilo v nižších stupních rizika vstup například do restaurace, divadla, na sportovní utkání nebo k holiči. Nový ministr zdravotnictví Petr Arenberger (za ANO) se ale k systému PES vyjadřuje od začátku skepticky.
„My jsme se rozhodli, že půjdeme trochu jiným směrem,“ řekl minulý pátek na tiskové konferenci ministr.
Na dotaz Seznam Zpráv, jakou roli mají hrát v novém systému výhody pro testované či očkované, ale mluvčí Jana Schillerová odpověď nedala.
Není to diskriminace, ale...
Podle oslovených právních expertů je legální, aby se lidé, u kterých lze předpokládat, že nejsou infekční, mohli opět vrátit například do restaurací nebo k holičům.
„Nemáte-li důvod člověka omezovat, protože je po nemoci, naočkovaný nebo po čerstvém testu, tak omezení vůči němu dlouhodobě neobstojí. Takže proto musí ustoupit,“ vysvětluje například ústavní právník Jan Kysela, který je členem poradní skupiny Ministerstva zdravotnictví MeSES.
Jenže opravdu je důvod privilegovat očkované? Řada vědců a lékařů upozorňuje, že očkování neznamená, že člověk nemůže být nakažený a přenášet virus. I z vyjádření Státního ústav pro kontrolu léčiv či České vakcinologické společnosti vyplývá, že v této otázce zatím není jasno.
Na to upozorňuje třeba Ondřej Dostál, expert na zdravotní právo, který pracuje mimo jiné pro Pirátskou stranu. „Jsem přesvědčený, že promořené můžeme vyloučit z regulací. Pokud jde o očkované, tak je otázkou, do jaké míry očkování brání přenosu, ale říkám, že když nejsou potřeba restrikce u návratových karantén, tak nejsou potřeba ani jinde,“ odkazuje se na připravovaný covid pas.
Problematice zvýhodnění se věnovala i názorová platforma Rozumné právo. „Rozlišování mezi lidmi, u kterých jsme si jistí, že nepředstavují ohrožení z hlediska pandemie, a těmi ostatními, je odůvodněné, je postavené na racionálním základě, a tedy nebude diskriminační,“ vysvětluje stanovisko platformy ústavní právník Jan Wintr.
Zároveň skupina Rozumné právo upozorňuje na první choulostivý problém, který takové rozhodnutí přinese: nezákonné by bylo takto vyřadit skupinu lidí, která ze zdravotních důvodů nemůže být naočkovaná, nebo například malé děti. Měla by proto být nabídnuta alternativa v podobě testů.
Samotest - stačí, nebo ne?
U testů ovšem podle právníků dochází k další problematické otázce – jestli povolit PCR test, antigenní testování, nebo dokonce samotesty?
„Můžeme se na to dívat prakticky. V momentě, kdy by testování přirozeně většina lidí nevyužila, protože by to pro ně bylo nákladné, tak už by byly naplněné prvky diskriminace. Jen určitá elita by měla přístup k právům, a to je v rozporu s naším právním řádem,“ vysvětluje Josef Karlický, právník a vedoucí neziskové organizace Rekonstrukce státu.
Jinými slovy by musely buď být PCR testy dotované natolik, aby si je mohl dovolit každý, nebo by měly být zdarma jako antigenní testy.
„Z mého pohledu není diskriminační to, že využívání služeb bude spojené s tím, že se musíte otestovat. Ale je otázka, jaký test bude podmínkou. Antigenní testy ve školách odhalily asi deset pozitivních dětí ze 40 tisíc v Praze. Mělo by to mít nějaký racionální základ to po lidech chtít a mělo by to snižovat šanci, že tam někdo nakažený bude,“ popisuje Jan Vobořil z organizace Iuridicum Remedium.
Expert na zdravotní právo Ondřej Dostál pak dodává pohled z hlediska už zavedených samotestů, který státu stačí u zaměstnavatelů.
„Když stačí samotest k tomu, abych mohl do fabriky mezi lidi, tak by měl stačit samotest i pro jiné aktivity. Pokud by nestačil, tak nemůže stačit ani jinde,“ upozorňuje Ondřej Dostál.
S přispěním Vojtěcha Gavriněva.
