Článek
„Tento zákon přináší brutální navýšení pravomocí ČNB, nejvyšší v její historii,“ řekl poslanec Jan Skopeček (ODS) o novele zákona o ČNB, kterou dnes ve třetím čtení schválila Sněmovna. Opozici se nakonec nepodařilo znění a osud zákona zvrátit, prošel jen jeden pozměňovací návrh. Co se má změnit?
Centrální banka bude moci zákonem stanovit limity úvěrových ukazatelů pro žadatele o hypotéku, mladí do 36 let budou v tomto ohledu zvýhodněni. Dosud dávala Česká národní banka (ČNB) pouze doporučení.
„Smyslem novely je vytvořit rovné podmínky na českém hypotečním trhu pro všechny subjekty, aby domácí banky nebyly znevýhodňovány oproti přeshraniční konkurenci či nebankovním poskytovatelům hypoték. I na ně se sice doporučení ČNB vztahuje, ale dobrovolnost, a tudíž i vynucování jeho dodržování zde mohou být problematické,“ vysvětlila mluvčí ČNB Markéta Fišerová.
Ačkoli většina trhu doporučení regulátora dodržuje, díky novele bude moci ČNB dodržování limitů vymáhat a neposlušné případně i trestat. Dnes může hříšníkovi uložit opatření k nápravě nebo chtít navýšení jeho kapitálu. Nově bude moci uložit pokutu až do výše 10 milionů korun.
„Velmi bych se divil, pokud by to bylo u hlavních poskytovatelů hypotečních úvěrů v ČR potřeba,“ říká k tomu Filip Čabart, partner advokátní kanceláře Havel & Partners. „Dle závěrečné zprávy ČNB k návrhu novely se počet případů, kdy banky doporučení nedodržují, pohybuje v jednotkách procent, a dokonce i návrh novely obsahuje 5% toleranci, kdy banky mohou v oblasti výjimek ukazatele překročit,“ doplnil.
Aktuálně ČNB stanovuje horní hranici jen jednoho ze tří úvěrových ukazatelů, a to tzv. LTV, což je poměr výše hypotéky a zástavní hodnoty nemovitosti. Banky by dle doporučení neměly dávat více než 90procentní hypotéky. A pokud, tak jen 5 procentům žadatelů. „Adekvátnost aktuální verze doporučení bude posuzovat bankovní rada ke konci května na svém pravidelném pololetním projednání Zprávy o finanční stabilitě,“ uvedla Fišerová.
Úvěrové ukazatele, které ČNB už nebude doporučovat, ale nařizovat zákonem
LTV (Loan to Value)
- Procentní poměr mezi výší úvěru a hodnotou zastavené nemovitosti.
- ČNB nyní doporučuje, aby tento ukazatel nepřesáhl u nových úvěrů 90% hranici u více než 5 % objemu nových úvěrů.
DTI (Debt to Income)
- Poměr výše celkového zadlužení žadatele o úvěr a výše jeho čistého ročního příjmu.
- ČNB aktuálně limit nestanovuje. Upozorňuje ale, že riziko nesplacení úvěru hrozí ve zvýšené míře už v případě, kdy celkové zadlužení žadatele o úvěr převýší osminásobek jeho čistého ročního příjmu.
DSTI (Debt Service to Income)
- Procentní podíl celkové výše všech měsíčních splátek na čistém měsíčním příjmu žadatele o úvěr.
- ČNB aktuálně limit nestanovuje. Upozorňuje ale, že když žadatel o úvěr vydává na splacení dluhů více než 40 % čistého měsíčního příjmu, vystavuje sebe a poskytovatele úvěru zvýšenému riziku nesplacení úvěru při nepříznivé situaci v budoucnosti. Tou může být například snížení jeho čistého příjmu nebo zvýšení úrokových nákladů z celkového zadlužení.
Obdobné oprávnění stanovit právně závazné limity úvěrových ukazatelů podle ČNB již platí v řadě zemí EU, například na Slovensku či v Rakousku. Konkrétní nastavení určitého hypotečního limitu bude vždy záviset na tržní situaci v dané době a bude stanovené opatřením obecné povahy vydaným ČNB.
Novela bankám umožňuje se od úvěrových limitů odchýlit v pěti procentech objemu nově sjednaných hypoték. „I kdyby byly aktivované všechny tři ukazatele, pětiprocentní výjimka na našem trhu znamená hypotéky v objemu 15 miliard,“ uvedl guvernér ČNB Jiří Rusnok při rozpravě o zákonu ve Sněmovně.
„Není otázkou pouze to, v jaké výši tyto ukazatele, případně které z nich budou pro banky stanoveny, ale také to, zda budou mít tyto ukazatele celostátní působnost. Zda budou určeny rozdílně například pro jednotlivé kraje nebo i pro jednotlivé druhy nemovitostí,“ podotýká Čabart. Plošné stanovení finančního ukazatele podle něj neodráží poměrně zásadní rozdíly v cenách nemovitostí v jednotlivých regionech a v tempu jejich zhodnocování nebo v poměru hodnoty srovnatelné nemovitosti k průměrnému příjmu žadatele.
Úvěrové ukazatele zároveň budou benevolentnější k mladším žadatelům o hypotéku do 36 let. Tito žadatelé budou mít vyšší hranici úvěrových ukazatelů, a to o 10 procentních bodů u LTV (podíl objemu hypotéky k ceně nemovitosti), o 5 procentních bodů u ukazatele DSTI (výše splátek k měsíčnímu příjmu) a o jednoroční násobek čistých příjmů u ukazatele DTI (celkové zadlužení k příjmům). Například pokud by byl obecný limit LTV na trhu 80 %, mladí by si mohli brát až 90procentní hypotéky.
Pokud budou žádat společně manželé nebo registrovaní partneři, bude stačit, aby podmínku věku méně než 36 let nutnou pro aplikaci mírnějších hranic úvěrových ukazatelů splnil jen jeden.
Obchodování na volném trhu
Schválená novela také trvale rozšiřuje operační rámec ČNB pro provádění obchodů na volném trhu, které jsou nezbytné pro efektivní výkon měnové politiky, tzv. kvantitativní uvolňování. Dosud měla centrální banka tuto možnost jen dočasně do konce letošního roku na základě novely přijaté loni v březnu v režimu legislativní nouze.
Dříve mohla ČNB obchodovat pouze s omezenou skupinou nástrojů a protistran. Novela tato omezení ruší a umožní centrální bance provádět obchody s dalšími nástroji finančního trhu a se všemi jeho účastníky – vedle bank, poboček zahraničních bank, spořitelních a úvěrních družstev se jedná i o pojišťovny, penzijní společnosti a další institucionální investory. Nově bude moci obchodovat nejen s investičními nástroji, ale i s devizovými hodnotami, pohledávkami nebo drahými kovy či uzavírat úvěrové obchody.
„Rozšíření druhů transakcí a okruhu subjektů, se kterými centrální banka tyto transakce může realizovat na finančních trzích, umožní centrální bance reagovat na potřeby měnové politiky, a to zejména v krizových situacích, a je obdobou legislativy v jiných zemích, včetně pravidel pro činnost Evropské centrální banky,“ konstatovala mluvčí ČNB Markéta Fišerová.
„Úprava v zásadě kopíruje evropský vývoj, kde jsou flexibilnější nástroje využívány ke stimulaci ekonomiky dlouhodobě,“ komentuje novinku právník Filip Čabart.
„Svět financí se rychle mění a přináší řadu nových výzev. Je proto třeba rozšířit arzenál nástrojů, které centrální banka bude moci v případě nutnosti využít. Klíčové je, aby mohla naplňovat své poslání, které spočívá v péči o cenovou stabilitu,“ míní ekonom BH Securities Štěpán Křeček. „Ze zahraničí známe případy, kdy si centrální banky nevystačily ani se zápornými úrokovými sazbami a musely přistoupit ke kvantitativnímu uvolňování. ČNB však oproti mnoha jiným centrálním bankám má v tomto ohledu svázané ruce. To by se nám v budoucnu mohlo vymstít,“ tvrdí.
Novela zákona o ČNB se nyní posouvá k projednání do Senátu. Podle Čabarta je velmi pravděpodobné, že bude účinná ještě před říjnovými volbami.
ČNB usilovala o tuto změnu zákona již od roku 2016, příslušnou novelu však nestihla předchozí Poslanecká sněmovna během svého volebního období schválit.
