Výhled do roku 2020: Americké prezidentské volby

V úterý 3. listopadu si občané Spojených států amerických zvolí svého padesátého devátého prezidenta. Na jaře příštího roku se po primárních volbách Demokratické strany bude vědět, kdo vyzve dosavadního obyvatele Oválné pracovny Donalda Trumpa. Aktuálně svoji kandidaturu drží čtrnáct demokratických politiků a političek.

Podle posledních průzkumů veřejného mínění by se do pětky potenciálních vyzyvatelů Donalda Trumpa dostali Joe Biden, Bernie Sanders, Elizabeth Warrenová, Pete Buttigieg a Michael Bloomberg.

Bývalý viceprezident Obamovy administrativy Joe Biden se do boje o Bílý dům pouští už potřetí. Před pár měsíci se stal Biden jednou z postav tzv. ukrajinské kauzy. Aféra vypukla poté, co neznámý whistleblower z Trumpovy kanceláře upozornil na telefonát mezi americkým prezidentem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. V rámci hovoru chtěl Trump po Zelenském, aby se pustil do vyšetřování syna Joea Bidena, Huntera.

Politicky se Biden angažuje už od sedmdesátých let minulého století. Stal se jedním z nejmladších i nejdéle sloužících amerických senátorů. Má zkušenosti se zahraničními záležitostmi, světoví lídři ho znají osobně. To mu dává výhodu. Na druhou stranu má, podobně jako v minulých volbách Hillary Clintonová, nevýhodu v tom, že byl součástí politické minulosti, proti které se snadno hledají argumenty.

„Miláčkovi amerických hipsterů” Berniemu Sandersovi je osmasedmdesát let. Velkou šanci na prezidentské křeslo měl už v roce 2016, kde ho ale v demokratických primárkách porazila Hillary Clintonová. Bernie Sanders patří k nejvýraznějším levicovým politikům ve Spojených státech. Mezi jeho hlavní vize patří „rovnost”, ve zdravotnictví i ve školství. Proto je také pro spoustu amerických obyvatel až radikální.

Sandersovy názory se ale dotýkají generace amerických mileniálů. Chce bojovat s klimatickými změnami, je pro rovnost všech sexuálních orientací a je pro ostrou regulaci střelných zbraní a chce ukončit válku proti drogám.

„Co říkáte na to, že byste byla nejstarší inaugurovanou prezidentkou?” „Že bych byla také nejmladší inaugurovanou prezidentkou,” odpověděla Elizabeth Warrenová při demokratické debatě v Kalifornii.

Sedmdesátiletá senátorka Warrenová je jedinou ženou v prezidentském klání, která má šanci vyhrát demokratické primárky. Podle amerických The New York Times chce Warrenová velkou změnu celé struktury – především odebrat moc velkým korporacím a bohatým lidem, ve prospěch pracujícím. Podobně jako Sanders se Warrenová chce věnovat zdravotnictví a školství, většině zadluženým vysokoškolákům by ráda zrušila dluhy. A podobně jako Sanders se senátorka těší velké popularitě. Stráví i hodiny na konci tzv. „selfie” fronty, kdy její fanoušci čekají na společnou fotografii během mítinků.

Suverénně nejmladší kandidát v prezidentských volbách 2020. Sedmatřicetiletý Buttigieg na tom také staví, říká, že chce být mostem k nové éře americké politiky. Od roku 2012 je starostou stotisícového města South Bend ve státě Indiana. Na národní úrovni politiky je teprve dva roky. Mezi jeho hlavní téma patří změna v americkém soudnictví. Chce navýšit křesla Nejvyššímu soudu. Buttigieg, jehož jméno velká část Američanů nedokáže vyslovit, se otevřeně hlásí k LGBT komunitě.

„Jsem rozhodně jediný levák, maltský Američan, episkopální gay, mileniál, válečný veterán v této prezidentské kampani,” prohlašuje o sobě Buttigieg podle The New York Times.

„Porazit Donalda Trumpa” je heslo sedmasedmdesátiletého bývalého newyorského starosty a miliardáře Michaela Bloomberga. Do závodu o Bilý dům se přidal jako poslední, ihned se ale vyšvihl na páté místo demokratického souboje. Šanci má u těch voličů, kteří jsou centrističtí a Pete Buttigieg pro ně není dostatečně silný kandidát.

S prezidentskou kandidaturou „laškoval” Bloomberg už dlouhá léta, na konci listopadu oficiálně oznámil, že v roce 2020 do toho jde. Argumentuje tím, že jsou podle něj kandidáti Demokratické strany „příliš doleva” a druhý mandát Donalda Trumpa nepřichází v úvahu.