Článek
Kniha projevů Adolfa Hitlera je k vypůjčení v každé větší knihovně. Její vydání v brněnském nakladatelství Guidemedia však už pět let řeší české soudy.
Ve středu přidal Ústavní soud další verdikt.
V letitém případu jde o to, že jednatel nakladatelství Guidemedia Pavel Kamas, redaktor Lukáš Novák a autor doplňujících komentářů Stanislav Beer byli kvůli vydání knihy obžalováni, ale soudy je osvobodily. Nejvyšší soud však toto rozhodnutí zrušil a obžalovaní se kvůli tomu obrátili na Ústavní soud.
A nyní se stížností uspěli. Ústavní soud nařídil, že Nejvyšší soud se případem musí zabývat znovu a zatím platí předchozí soudní rozhodnutí.
„Nejvyšší soud nerespektoval zákonné limity a bylo tak porušeno právo stěžovatelů na spravedlivý proces,” sdělil soudce zpravodaj David Uhlíř.
Kniha, kterou řeší české soudy už pět let.
Trojice mužů, kteří se podíleli na vydání knihy, středeční verdikt uvítala. „Pro nás to znamená jistou šanci, že v řízení, ke kterému se to vrací, se bude postupovat zákonným způsobem,” uvedl Kamas.
Nakladatelství Guidemedia v byznysu spoléhá na knihy s nacistickou tematikou, holokaustem či Adolfem Hitlerem. „Je to jistá díra na trhu, třaskavina, ale nevidíme důvod, proč bychom takové informace nezpřístupnili široké veřenosti. Kde ostatní končí, my začínáme a to je naše know-how,” dodal Kamas.
Odborník na extremismus Miroslav Mareš z Masarykovy univerzity poukázal na nelehkou práci soudů, protože legislativa jasně nestanovuje, které knihy jsou za hranou zákona. „U nás jsou zákony definovány vágně. Je skutečně potřeba dokázat úmysl nakladatele, že chce propagovat a podporovat hnutí, které směřuje k potlačení práv a svobod člověka. To samozřejmě může být obtížné,” sdělil.
Projevy Adolfa Hitlera se objevily na českém trhu v roce 2012 s nákladem deseti tisíc kusů. Doprovodné texty například uvádí, že Hitler Čechy jen uznával a usiloval o celosvětový mír. Nakladatelství a trojice mužů, podílejících se na vydání knihy, se podle dřívější obžaloby v průvodních textech dostatečně nedistancovala od nacistického hnutí a schvalovala genocidu. Obžalovaným hrozilo až deset let vězení. Městský soud v Brně v roce 2014 a následně i Krajský soud v Brně je však obžaloby zprostily.
Do případu se poté vložil Nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman, kterému se nelíbilo, že vydání knihy není trestné. Podal dovolání k Nejvyššímu soudu. „Obvinění vydáním knihy propagovali neonacistické hnutí jakožto jednu z forem politického extremismu, který působí proti demokratickému ústavnímu zřízení v České republice. Výběr z projevů Adolfa Hitlera jednoznačně směřuje k relativizaci vybraných problémů moderních dějin, kdy cílem bylo vyvolat ve čtenáři pochopení pro činy Adolfa Hitlera,“ vyjádřil se dříve Zeman.
Nejvyšší soud loni v dubnu omilostňující rozsudky zrušil. Podle něj musí státní zástupce pečlivěji prokázat napojení trojice na extremistická hnutí. Zároveň od případu kvůli předpojatosti odstavil soudního znalce Jana Uhlíře.
Podle Ústavního soudu však v tomto případě pochybil. „Nejvyšší soud zcela pominul důvody, které uváděl nejvyšší státní zástupce ve svém dovolání. Údajná předpojatost soudního znalce Jana Uhlíře nemohla mít vliv na osvobozující rozsudek. Nebyla tam žádná souvislost,” doplnil soudce zpravodaj.
Podle něj se má u Nejvyššího soudu prokázat, zda byli lidé z nakladatelství napojení na extremistickou scénu. To se podle Mareše zatím nepodařilo. „Nepohybovali se ve scéně, která by byla známa v souvislosti s velkými neonacistickými organizacemi. Na druhé straně kniha našla odezvu lidí, kteří se k extremismu hlásí,” řekl Mareš.
Advokát trojice obviněných Robert Cholenský považuje dosavadní postupy soudů a státních zástupců v kauze za skandální. „Především ten způsob, jakým Nejvyšší soud vyhověl dovolání nejvyššího státního zástupce je zcestný. Dovolání bylo podáno vadně. Nejvyšší soud si přesto našel jiné důvody, proč případ znovu otevřít. Poukázal na podjatost soudního znalce Jana Uhlíře, na niž jsme ovšem i my upozorňovali od začátku,” stěžoval si Cholenský. Podle něj je nepřístupné, že soud upravoval špatnou práci státních zástupců.
Soudy už v minulosti řešily podobný případ. Vydavatel Michal Zítko v roce 2000 publikoval knihu Mein Kampf. Nejvyšší soud jej o pět let později zprostil viny.
