Článek
Čtyři dny na přelomu minulého a tohoto týdne stačily ministrům Babišovy vlády na to, aby hromadně změnili názor na to, zda a jak mají být nadále placeny testy na covid-19.
Zatímco minulý týden ještě chtěli, aby si lidé starší 18 let až na zdravotní výjimky testování platili, v pondělí už vláda jednomyslně rozhodla, že se preventivní testování bude i po 1. září platit z veřejného zdravotního pojištění jako dosud.
Tento názorový obrat, jak zjistily Seznam Zprávy, pocítí rozpočty pojišťoven. Samo ministerstvo uvádí částku kolem miliardy korun.
„V tuto chvíli očekáváme, že náklady za jeden měsíc od září budou asi jednu miliardu korun,“ sdělila redakci Martina Čovbanová z tiskového oddělení Ministerstva zdravotnictví.
„Nicméně je třeba připomenout, že spolu s tím, jak se pomalu zvyšuje zase zájem o očkování, lze předpokládat postupné snížení zájmu o testování,“ uvedla ještě.
To, aby se testování plošně neplatilo ze zdravotního pojištění, prosazoval už několik týdnů ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Zdůvodňoval to tím, že chtěl lidi motivovat k tomu, aby se proti covidu-19 nechali očkovat, což také platí zdravotní pojišťovny.
Poté, co na konci minulého týdne jeho postoj vláda minimálně zčásti vyslyšela, zavelel k obratu premiér Babiš. V pondělí brzo ráno přijel na Ministerstvo zdravotnictví a podle několika zdrojů tam oznámil, že testy budou dál hrazeny z veřejného zdravotního pojištění plošně.
Už odpoledne pak dostali nové rozhodnutí k odsouhlasení ministři.
„Pokud si dobře pamatuji, proběhla diskuze a v hlasování byli všichni pro,“ uvedl vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Během debaty přitom žádná kritika názorového obratu podle něho nezazněla.
Jeho slova potvrzují i další členové Babišova kabinetu. „Přijato jednohlasně, byly předneseny aktuální argumenty zdravotníků, epidemiologů, ty byly přesvědčivé,“ napsal ministr průmyslu a také dopravy Karel Havlíček (za hnutí ANO).
Ministerstvo zdravotnictví nyní říká, že se původní rozhodnutí, že testy nebudou u dospělé populace až na výjimky hrazeny, odložilo zejména kvůli zhoršení epidemické situace v okolních zemích.
„Nelze tak úplně vyloučit, že i v České republice může nastat podobný vývoj,“ uvedla Martina Čovbanová z tiskového oddělení ministerstva, proč původní návrh neplatit testy vydržel jen čtyři dny.
„Dalším aspektem je pak takzvaný import viru. V zemích (Řecko, Bulharsko, Španělsko Chorvatsko), kde Češi rádi tráví dovolenou, je v poslední době patrné výrazné zhoršení epidemické situace,“ dodala.
Z veřejného zdravotního pojištění mají nyní lidé hrazeny měsíčně dva testy na covid-19 metodou PCR a čtyři antigenní testy.
Doklady o negativním testu lidé potřebují například k prokázání bezinfekčnosti pro návštěvu kulturních či sportovních akcí nebo pro využití některých služeb. Testovat se nemusejí ti, kteří mají dokončené očkování nebo prodělali nemoc covid-19, a od toho neuplynulo více než 180 dní.
Aktuálně přitom platí zdravotní pojišťovny za jeden PCR, který je přesnější, částku 614 korun, za antigenní pak 351 korun. K tomu se ještě připočítává platba za odběr.
A z dat, které zveřejňuje ministerstvo, vyplývá, že za poslední měsíc provedly laboratoře a odběrová místa přes 3,2 milionu testů. A za ně zaplatí pojišťovny celkově více než 1,41 miliardy.
Třeba největší tuzemskou zdravotní pojišťovnu VZP stálo testování během celé pandemie zhruba 7,5 miliardy korun.
Vláda však loni a letos zvedla platby za státní pojištěnce celkově o 700 korun. Takže - i když právě Všeobecná zdravotní pojišťovna skončila loni v minusu zhruba deset miliard - peněz na zdravotní péči má dostatek.
„Rozhodně není nijak ohroženo poskytování zdravotní péče hrazené z veřejného zdravotního pojištění. Nejen díky finančním rezervám, které pojišťovny mají, ale také díky výraznému zvýšení plateb za státní pojištěnce, k němuž vloni a letos vláda přistoupila,“ popsala mluvčí VZP Viktorie Plívová.
