Článek
Koronavirová pandemie dala v průběhu loňského roku impulz k pokusům využít psí čenichy k odhalování nakažených osob. V Česku tento nápad získal řadu podporovatelů, kteří v rámci veřejné sbírky poslali na výcvik peníze. Celkově se podařilo vybrat přes 230 tisíc korun.
Aktuálně přitom není jisté, co se získanými prostředky bude. Projekt se dostal podle zjištění Seznam Zpráv do mrtvého bodu. Částečně kvůli vnitřním rozporům, ale i kvůli tomu, že paralelně na podzim oznámila trénink psů na rozpoznávání covidu-19 i Celní správa.
„Jsme si vědomi toho, že ten projekt byl poměrně živelný. Až budou prostředky vynakládané, tak si budeme dávat extra pozor, aby s tím dárci souhlasili a naprosto přesně věděli, na co šly,“ popisuje Zuzana Rennerová, předsedkyně neziskové organizace Animal Eye, která projektu původně nazvanému „Dog for doc“ poskytovala právní a administrativní podporu.
Předsedkyně Animal Eye mluví o tom, že peníze ze sbírky zatím nemají k dispozici, zároveň ale zvažují oslovování jednotlivých dárců, jestli by souhlasili i s využitím na jiné, necovidové nemoci.
„Budeme chtít v aktivitách pokračovat dál s akcentem na onkologický výzkum,“ vysvětluje Zuzana Rennerová a zmiňuje, že kvůli pandemii se odkládá řada vyšetření a přesouvají se operace.
Chybí vzorky
Ještě na podzim přitom vypadala práce na výcviku psích bojovníků s covidem-19 celkem slibně. První tým, který začal pracovat na jaře pod vedením kynologa Gustava Hotového, na podzim přišel s informací, že psy skutečně lze vycvičit k rozpoznávání covidu-19.
Zároveň vznikl druhý tým v čele s psí trenérkou Šimonou Drábkovou. A v listopadu ohlásili na tiskové konferenci celníci, že začínají s výcvikem psů a od ledna je chtějí využívat na letišti.
Aktuálně se ovšem nálada změnila. „Já vám k tomu teď nic neřeknu. Zaseklo se to na mrtvém bodě, protože není dostatek materiálu,“ řekla stroze k pokrokům Šimona Drábková.
Zuzana Rennerová pak mluví o prosincových neshodách a Gustav Hotový o tom, že ve výcviku pokračuje s novými partnery. Ovšem k dalšímu postupu mu chybí pachové vzorky.
„Jak negativní, tak pozitivní. Je to dané tím, že děláme více studií najednou a potřebovali bychom řádově tisíce vzorků. Abychom mohli opakovat ty jednotlivé pokusy a upevňovat to u psů,“ říká Hotový. Na konci jeho úsilí ovšem nemají být psi v praxi využívani k rozpoznávání nakažených, ale k vydání pilotní studie, která by měla sloužit jako manuál pro další výcvik psů k rozpoznávání nejen koronaviru, ale i dalších nemocí.
„Těch podobných virových nemocí bude časem přibývat a pravděpodobně budou mnohem smrtelnější a nebezpečnější. A ta metoda výcviku psa bude fungovat stejně,“ vysvětluje Hotový a mluví o tom, že je ve dvou třetinách studie.
Napachovaní psi
Nejblíže ke skutečnému využití psů naučených rozpoznat člověka s covidem-19 tak má možná tým vzniklý pod Celní správou. Přestože Hana Prudičová, mluvčí Generálního ředitelství cel, neuvádí žádné konkrétní problémy, původní zapojení psů na pražském letišti během ledna se také oddaluje.
„V průběhu ledna měla být uzavřena pouze první etapa, tedy napachování psů,“ popisuje s tím, že Celní správa k výcviku chystá tiskovou konferenci, kde detailně představí svůj pokrok ve výcviku.
Původně přitom během podzimu celníci mluvili o tom, že výcvik chtějí zvládnout do konce roku a využívat psy v praxi na letišti nebo například v domovech pro seniory chtěli od ledna.
