„Vyčmuchá“ vodu na Měsíci, kdo tam ale vozítko dopraví? NASA posouvá misi

Velké bude asi jako golfový vozík – s tím rozdílem, že místo holí ponese čtyři vědecké nástroje. Mezi nimi i metrový vrták k odběru vzorků půdy a poprvé i ledu z místa, kde za čtyři roky přistane první žena a po 42 letech i další muž na Měsíci, uvádí americká NASA na svých stránkách.

Původně měl lunární rover Viper na jeho povrchu přistát a svoji asi 100 dní trvající misi zahájit v prosinci 2022. NASA teď ale jeho start posunula do následujícího roku – bez bližších detailů, potvrzuje třeba server Space.com.

Důvodem je „vylepšení“ roveru. Inženýři při kontrole jeho nástrojů a systémů zjistili, že pro přežití chladných lunárních nocí vyžaduje úpravy. Po jejich provedení ale vozítko o to déle vydrží a odvede o to lepší práci.

Vzorky půdy a ledu má navrtávat na jižním pólu. Z výsledků, které sonda přinese, v kombinaci s předešlými orbitálními snímky ukazujícími zamrzlou vodu pod povrchem má vzniknout komplexní mapa vodních zdrojů na Měsíci.

Americká vesmírná agentura si na výstavbu Viperu v návrhu rozpočtu na příští rok vyžádala 67,5 milionu dolarů, tedy asi 1,5 miliardy korun. Bezmála čtyřikrát tolik, tedy 250 milionů dolarů, pak bude stát celá mise, uvádí web Space News.

NASA do tohoto odhadu počítá i cestu vozítka na Měsíc. K té si pronajme místo v modulu jedné ze 14 partnerských firem z programu pro lunární komerční přepravu. K nabídkám je oficiálně vyzvala spolu s oznámením o přesunu termínu plánovaného přistání.

Podniky jako SpaceX nebo Blue Origin tak mají další možnost, jak se podílet na zastřešující misi Artemis. Projekt má za cíl do roku 2024 vrátit astronauty na Měsíc a o čtyři roky později pak zajistit, aby tam i díky zamýšlené výstavbě lunární orbitální stanice Gateway působili dlouhodobě. Ve 30. letech 21. století je chce úřad raketou s palivem z měsíčního ledu dostat i na Mars.

Za plány NASA se staví také prezident Donald Trump. Rozpočet úřadu pro fiskální rok 2021, začínající v říjnu, chce oproti tomu současnému navýšit o 12 procent na 25,2 miliardy dolarů. Členové Kongresu ale podle Space.com ohledně financování vesmírného programu tolik nadšeni a pozitivně naladěni nejsou.

Zatímco pro Artemis dosud není znám ani odhad celkových nákladů, server dodává čísla k jejímu legendárnímu dvojčeti – programu Apollo, který dostal 20. července 1969 prvního člověka na Měsíc.

Výdaje na celý program vyšly na 23,6 miliardy dolarů při hodnotě měny v roce 1973. V přepočtu na loňské hodnoty by to ale bylo 136 miliard, což jednu misi – jakož i tu s „malým krokem pro člověka, ale velkým skokem pro lidstvo“ astronauta Neila Armstronga – oceňuje na 22,6 miliardy dolarů.