Vybírejte zisky. Čtyři trendy, které teď sledovat na trzích

„Bitcoin je letadlo.“

„U akcií může přijít velmi brzy velký propad.“

„Trhy už dlouho nereagují na fundamenty ekonomiky, ale na tempo přílivu peněz z centrálních bank a na množství nových úvěrů, které se vytvářejí v globální ekonomice.“

Stratég pro globální trhy v bance Citi Matt King přináší v rozhovoru pro SZ Byznys neotřelý pohled na aktuální vývoj na finančních trzích, který shrnujeme do čtyř bodů.

„Už teď si myslím, že by investoři měli vybírat zisky, třebaže klidně může nastat scénář, že se mýlím a že potrvá déle, než se nějaká větší korekce dostaví. Ale zatím očekávám spíše medvědí trh (pokles ceny na burze, pozn. red.). A říkám přitom pouze to, že je čas vybírat zisky, nikoli zatím spekulovat na pokles cen,“ říká King.

Podle něho však záleží na tom, k jaké skupině investorů patříte. Pokud si myslíte, že trh – jak to říká učebnicová ekonomická teorie – reaguje na ekonomické fundamenty, není se čeho obávat. Všechny fundamenty vypadají skvěle a ekonomiky po světě rostou.

King však se řadí ke druhé skupině. Argumentuje, že trhy už několik let žene nahoru vlna globální likvidity, kterou vytvářejí centrální banky a privátní sektor. A tato vlna likvidity teď podle náznaků, které vidí, začíná ochabovat.

Nejsrozumitelnějším příkladem, jak se vytvářejí peníze „z ničeho“, je kvantitativní uvolňování, tedy „tištění peněz“, když centrální banky zásobují hotovostí finanční systém, aby nezamrzl, což by následně mohlo poškodit reálnou ekonomiku.

Tyto nové peníze, které tradičně vytvářely inflaci v reálné ekonomice, dnes vytvářejí inflaci cen aktiv, především akcií a nemovitostí. Jenže peníze nevytvářejí pouze centrální banky, ale i komerční banky, když poskytují úvěry, jinými slovy, když se zvyšuje zadlužení domácností a podniků.

A zde začíná nabývat důležitosti příběh Číny. Protože před krizovým rokem 2008 se většina globálních úvěrů, většina globální soukromé tvorby peněz odehrávala ve Spojených státech a v Evropě. Od roku 2008 však tady peněžní toky výrazně zeslábly, a to navzdory kvantitativnímu uvolňování a navzdory nulovým sazbám. Jako by si lidé prostě nechtěli půjčovat, přestože se rozdávají peníze zdarma. Proto Čína získala pro zbytek světa tolik na důležitosti. Ale v poslední době se i v Číně chuť půjčovat si snížila.

„Pro mě je celý ten příběh o tom, že svět se tak trochu nasycuje úvěry, i když cena úvěrů je stále nižší a nižší. A ani Číňané jich nechtějí využít. A proto se stáváme velmi závislými na tom, co dělají centrální banky a fiskální orgány vlád,“ říká King. Přestože Čína tvoří pouze 20 procent stavu světového dluhu, na jeho tocích se podílí 60 procenty. A trhy jsou na to velmi citlivé.

Čína několikrát prošla procesem obrovského zadlužování, aby podpořila ekonomiku, ale pak se začala bát finanční nestability a tok půjček omezila. A své půjčky omezuje i v současnosti, což může negativně působit na ceny aktiv.

Proč však podniky nechtějí levné peníze, i když by je podle učebnicových teorií měly chtít a je to pro ně výhodné? Podniky investují, ale podle Kinga už kvůli digitální ekonomice nepotřebují tolik úvěrů.

Problém je v tom, že tradiční investice do segmentů, jako jsou stavby a zařízení, v posledních několika desetiletích poklesly. A pokud se nyní oživují s tím, jak se dostáváme z recese, investují podniky spíše do rozvíjení značky, tedy chtějí investovat online a prodávat po celé planetě. Ale digitální svět je mnohem škálovatelnější než tradiční podnikání, takže nepotřebují na expanzi tolik peněz.

„Nepotřebujete tolik zaměstnanců, nepotřebujete tolik investic. Můžete prodat miliardu kopií Windows přes cloud za stejné náklady jako stovku kopií Windows. Takže to vlastně není dobrá zpráva. Je to masivně dezinflační. A to je opět vidět na tom, že poptávka po půjčkách byla vlastně opravdu dost omezená. A skutečně, mnohé z podnikových úvěrů, které si podniky v roce 2020 vzaly, jsou nyní předčasně spláceny, a tím se zase vracíme k příběhu o tom, že levné peníze jsou jasně k dispozici,“ říká King.

I investování do kryptoměn podle Kinga výrazně souvisí s množstvím peněz v ekonomice. „Technologie je sice zajímavá, ale cenová dynamika mnoha konkrétních kryptoměn mi připadá jako Ponziho schéma – tedy letadlo. Obecně platí, že centrální banky mohou do ekonomiky pumpovat peníze, ale nemají kontrolu nad tím, kam jdou. A zejména když směřují do úzkého segmentu, může příliv nových peněz způsobit obrovský cenový efekt,“ myslí si King.

Podle Kinga může bitcoin doplatit na zpřísňující se úvěrové podmínky v Číně, protože velká část přílivu peněz do této kryptoměny přicházela právě z Číny.

„Ale v současnosti s tím, jak úřady zpřísňují svou politiku a začínají se obávat nestability, ale také s tím, jak se zpomaluje samotný tok tvorby peněz, myslím, že to ocenění bitcoinu může velmi poškodit,“ dodává.