Článek
Vládu, ve které by seděli komunisté, by Miloš Zeman neměl problém jmenovat. Jsou ale jména, u kterých prý má jeho tolerance své meze. Třeba Martu Semelovou by do Strakovy akademie pustit nechtěl. Český prezident to říká v exkluzivním rozhovoru pro Seznam.
Moje tolerance má své meze
Pane prezidente, proč chcete být znovu prezidentem?
Ze dvou důvodů. Mám tu práci rád a myslím si, že řada občanů si to také přeje. Já nechci vypadat jako člověk, který se na ně vykašlal. Ale nebudu tak sebevědomý, abych tvrdil, že těch občanů je většina. To se pozná až při volbách.
Vy se nechcete vymezovat vůči dalším kandidátům, zkusme alespoň některé postoje. Jiří Drahoš byl tázán, co by udělal, kdyby měl jmenovat vládu, kde by seděli současní členové KSČM. On by takovou vládu nejmenoval. Co byste udělal vy?
Já jsem na tuhle otázku samozřejmě také odpovídal. Řekl jsem, že by to záviselo na výsledku voleb. Protože v demokracii si prezident nemůže hrát na diktátora a má respektovat výsledky voleb.
Kdyby měla být třeba Marta Semelová ministryní školství, nevadilo by vám to?
Tolerance má své meze a já jsem paní Semelovou mnohokrát kritizoval za to, že klade květiny k hrobu masového vraha Klementa Gottwalda, neboť jak jistě víte, Gottwald nechal popravit 263 lidí. A to už je masová vražda.
Takže takovou vládu ne?
No počkejte. Něco jiného je vláda za účasti komunistů. Záleží na výsledcích voleb a to je postoj k vládě jako celku. Rozumíte mi? Výborně. No a něco jiného je postoj k jednotlivým ministrům, takže kdyby tam byla paní Marta Semelová, tak bych odmítl jmenovat ministryni za rezort XY Martu Semelovou. To je velký rozdíl.
Jsou tam další jména, která by vám takto vadila? Můžete být konkrétní?
No tak já si dovedu představit některá další jména, která by mi vadila.
Třeba Josef Skála?
Víte, paní Kalenská, i mezi ústavními právníky je spor, zda prezident má, nebo nemá právo odmítnout jmenování některého člena vlády. Já zastávám...
Což vy odbýváte takovými pojmy jako idiotské ústavní zvyklosti.
To je spíš nejasný výklad ústavy. Protože jestliže ústava umožňuje dvojí výklad, tak když máte čtyři právníky, tak dva zastávají ten a dva onen názor.
Ano.
Ale když mi nebudete skákat do řeči, jak je vaším častým zvykem, tak se pokusím svoji myšlenku dokončit. Tak tedy je zapotřebí, aby se ten prezident dokázal s designovaným premiérem, kterého jmenuje jako prvního, dohodnout o obsazení své vlády a aby mu tiše a zdvořile řekl, kterého ministra by v nějakém rezortu nerad viděl.
Na Hradě nepotřebujeme kývala
Necelých osmačtyřicet hodin poté, co jste prohlásil, že se vůči dalším kandidátům vymezovat nebudete, váš tiskový mluvčí Jiří Ovčáček komentoval Jiřího Drahoše. Je to už několik výroků typu: „Na Hradě potřebujeme aligátora s vizí, ne šedou myš bez názoru." Případně, že Jiří Drahoš je v podstatě kýval. To znamená, že je to i váš názor?
Tak za prvé citujte přesně, což je téměř povinností profesionálního novináře. Jestliže Jiří Ovčáček napíše...
Co nebylo přesné?
...na svém soukromém Twitteru, že na Hradě nepotřebujeme kývala, tak je to něco jiného, než když napíše na svém soukromém Twitteru, že Jiří Drahoš je kýval. Já obecně sdílím názor, že na Hradě nepotřebujeme kývala, ale samozřejmě se nevymezuji vůči žádnému konkrétnímu člověku. To je obecná teze.
Proč se nebudete účastnit duelů a televizních diskuzí?
Ano, i to jsem novinářům mnohokrát vysvětloval, ale rád to zopakuji. Začnu tím prvním, spíše historickým argumentem: Můj dlouholetý přítel a bývalý rakouský prezident Heinz Fischer mi říkal: „Miloši, když jsem šel do druhé volby, tak už jsem se neúčastnil žádných televizních ani jiných diskuzí a neměl jsem ani žádnou kampaň, z velmi prostého důvodu. Že sice voliči měli posoudit práci v tom prvním funkčním období a podle výsledků této práce se měli rozhodovat.“ A já si v zásadě myslím totéž.
Takže názory na nějaké aktuálnější věci by voliče nemusely při televizních debatách zajímat?
Co to znamená, názory na aktuální věci? Prezident se samozřejmě vyjadřuje například právě dnes na svých tiskových konferencích při výjezdech do krajů k aktuálním věcem, ale to nejsou věci, které štěpí jednotlivé kandidáty. Jestliže například máme jako jednu z aktuálních věcí názor na to, kdy budou vypsány parlamentní volby, což už jste možná i zaregistrovala...
21. října.
No tak výborně. A to je prostě pravomoc prezidenta a ostatní kandidáti si o tom mohou myslet své, ale stejně to neovlivní.
Záleží vám na tom, kdo se proti vám v kampani postaví?
Víte, byl pouze jeden jediný případ, kdy jsem před delší dobou veřejně řekl, koho bych si přál jako svého nástupce. A to byl dnešní předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský.
Kterému to zakázala manželka.
Jo, tak to je pavlačový drb.
Mně to řekl sám Rychetský.
I tak je to pavlačový drb. A z úcty k jeho manželce bych to dále nešířil. Ale v každém případě, když dvakrát odmítl, neboť jsem na něj dvakrát naléhal, tak o těch ostatních se nemá cenu vyjadřovat.
Mám dvě neslučitelné touhy
Podle matematika a ekonoma Reného Levínského jste téměř neporazitelný ve druhém kole, ale velký problém byste mohl mít v kole prvním. Vidíte vy tam nějaká konkrétní rizika, například, že by komunisté postavili svého kandidáta a ten by vám mohl odčerpat podle Levínského až třeba deset procent hlasů?
Já nedělám žádné spekulace, jenom bych vás rád upozornil, paní Kalenská, že v přímé volbě prezidenta má stranický kandidát daleko menší šanci než ve volbě parlamentní. A vy to přece víte. Víte, že například sociální demokracie postavila Jiřího Dienstbiera - a přesto dvě třetiny sociálně demokratických voličů volily již v prvním kole mně. To je historický fakt. A stejně tak, i kdyby komunisté, což, pokud vím, nechtějí učinit, postavili svého vlastního stranického kandidáta, tak není vyloučeno, že i tak bych měl podporu u části komunistických voličů. Pochopte ten rozdíl mezi parlamentní volbou, kdy stranická direktiva je téměř příkazem, a přímou volbou, kdy je pouze volné doporučení a nic víc.
To určitě... Já jsem spíš...
Vy jste levák jako já, jak se tak na vás dívám.
Ano. To jsem nevěděla, že jste levák.
Ale mě mezitím stačili přeučit na praváka, i když chleba pořád krájím levou rukou.
Tak hlavně, že jste z toho nezačal koktat. To se prý často stává... Já jsem to spíš myslela tak, že když svého kandidáta postaví Kroměřížská výzva a proti němu bude kandidovat Michal Horáček, tak se budou prát o zhruba stejné voliče - a vám zbyde ta velká část společnosti, u které se těšíte podpoře. Proto se ptám, jestli podle vás existují nějaká rizika v tom prvním kole.
Kdybych se bál rizik, tak do té volby nejdu, ať už do prvního, nebo do druhého kola. Řekl jsem, že s pokorou, která mně jinak není vlastní, vkládám svůj osud do rukou voličů, a to i proto, protože vedle touhy pokračovat ve své práci, mám i touhu si odpočinout. Friedrich Nietzsche kdysi napsal, že nejsilnějším lidským citem je právě touha. A mnou zmítají dokonce dvě touhy najednou, které ale nejsou slučitelné. Takže jak říkám, nechť rozhodnou voliči. Budou-li si přát, abych pokračoval, budu pokračovat. Budou-li si přát, abych si odpočinul, tak si odpočinu.
Ulevilo by se vám? Tím se ptám i na vaše zdraví.
No, to je od vás hezké. Znám několik hlupáků, kteří provádějí takzvané diagnózy na dálku. To znamená, aniž by mě viděli, natož aniž by mě vyšetřili, tak říkají, co všechno mi je. Mohu vás ujistit, ale to jsem také říkal na tiskové konferenci 10. března, že mám dvě nemoci: První je takzvaná polyfunkční neuropatie, tedy velmi špatně chodím.
To máme společné.
Ano? No tak vidíte. A ono se to do jisté míry zastavilo, ale že by to bylo něco příjemného, to tedy určitě není. A druhá je cukrovka, která se sice trochu zlepšila, ale také to není žádný zázrak.
Kolik máte glykémie?
Teď momentálně 6,9. Ale míval jsem i kolem 10.
Jak se to daří skloubit s pracovním stresem?
Ale já nejsem v žádném stresu.
Nejste?
Já jsem klidný až pragmatický člověk.
Neobáváte se tedy - tedy vy se nebojíte asi ničeho, ale přesto se ptám - že Andrej Babiš by postavil svého kandidáta?
No bylo by to zajímavé. Třeba to udělá.
Nejradši bych byl, kdybych neměl protikandidáta
Byl byste rád, kdybyste měl silného protikandidáta?
Vy mě pokládáte za masochistu. Já bych...
No, myslela jsem si, že třeba máte rád výzvy.
Já bych byl nejradši, kdybych byl jediný kandidát, protože v tom případě bych předem věděl, že dostanu 100 % odevzdaných hlasů, ale když tomu tak nebude, budu s pokorou a trpělivě brát na vědomí jakéhokoliv kandidáta.
Vy jste tedy už vyhlásil termín parlamentních voleb. Co prognózujete sociální demokracii, ze které odcházejí významné tváře?
Stál jsem v čele sociální demokracie osm let a bylo to krásné období, kdy tato strana šla ze sedmi procent voličské přízně na dvaatřicet, takže mně samozřejmě není jedno, že sklízí, nebo že utrpěla sérii porážek. To nebyla jenom porážka v krajských volbách, to byly i porážky předchozí. Nu, takže co bych přál sociální demokracii? Silné vedení a přitažlivý a srozumitelný program.
Bohuslav Sobotka není silné vedení?
Tak naučil jsem se v politice zdvořilosti, i když to na to nevypadá, takže odpovím zdvořile. Dovedu si představit ještě silnější vedení, než je vedení v čele s Bohuslavem Sobotkou.
Konkrétní jméno neřeknete.
Ne, to se musí přihlásit sám.
Jak dlouho čekat na přijetí u Trumpa?
Co se týče vaší plánované návštěvy ve Spojených státech amerických, je už jisté, že vás Donald Trump přijme?
Tak jisté není nic kromě smrti. Za druhé - stalo se, že například kancléřka Merkelová věděla termín svého setkání s Donaldem Trumpem asi čtyři dny před tím, než k tomu setkání došlo. A k velmi zvláštní situaci došlo v případě jordánského krále, který údajně na toto setkání čekal deset dní v hotelovém pokoji. To samozřejmě já dělat nebudu. Prostě bude stanovený obecně přijatelný nějaký termín, do toho termínu se oba vejdeme a v tomto termínu se uskuteční schůzka.
Co vy si slibujete od té návštěvy?
Donald Trump má velmi podobné názory jako mám já, ať už se týkají migrace, islámského terorismu, dokonce i věcí, o kterých se příliš nemluví, tedy klimatické krize. A mohl bych uvádět i další příklady. Takže věřím, že to může být přátelské a konstruktivní setkání, ve kterém samozřejmě budeme mluvit i o bilaterální spolupráci.
Jak hodnotíte několik hodin starý útok americké armády na syrská vojska?
Tak především je zapotřebí vyšetřit příčinu tohoto útoku, a tou je chemické bombardování, kde zahynulo, tuším, asi sto lidí včetně dětí. A tady si myslím, že by bylo dobré vyšetřovací komisi umožnit plný přístup. A ten, kdo tento přístup odmítne, je viník této krize.
Souhlasíte tedy s tím útokem?
Ale ten útok nastal teprve dnes ráno našeho času, a já se snažím zjistit všechny informace. Nebudu střílet od boku a říkat, jestli s něčím souhlasím, nebo ne. Vím, že třeba stále ještě předseda Evropského parlamentu Martin Schulz se k němu vyjádřil kriticky. Já přehnaně kritický nebudu, pouze říkám, že je oprávněný tehdy, jestliže to byl útok na základnu, z níž vzlétla letadla s chemickými zbraněmi. A jestli tomu bylo opravdu tak, jestli to chemické bombardování bylo způsobeno syrskou vládou nebo syrskou armádou, to by měla vyšetřit nezávislá komise.
Kdybyste byl k tomuto útoku kritický, je možné, že by spadla ze stolu návštěva u Donalda Trumpa?
Rozhodně ne. Podívejte se, tady jde o shodu v celkových otázkách a nikoliv o shodu v jednom jediném incidentu. Nehledě na to, že tam není žádný rozpor, já si pouze zjišťuji některé podrobné informace, protože je to událost několik hodin stará.
A není to tak, že si budete muset vybrat? Protože Vladimir Putin podporuje Asadův režim, zatímco Donald Trump se po chemickém útoku k němu obrátil zády?
No a mezi kým bych si měl vybírat?
Mezi Kremlem a Washingtonem?
To dělá jenom člověk, který nedokáže stát na vlastních nohou. Paní Kalenská, i když mám polyfunkční neuropatii, já dokážu stát na vlastních nohou. A nepotřebuji jednu berličku tady a jednu tady.
Záznam celého rozhovoru Renaty Kalenské s prezidentem Milošem Zemanem si můžete pustit zde: