Článek
Příliš tvrdý postup vůči firmám. Necitlivý postup vůči svatebčanům. Výtky na Martina Janečka, šéfa Finanční správy jen pršely. Rozhodl se z čela berních úředníků odejít. Splnil svůj úkol naplnit více státní kasu?
Martin Janeček se stal generálním ředitelem finanční správy v říjnu 2014. Když porovnáme celkový výběr daní v roce jeho nástupu do čela „berňáku“ a v loňském roce, zjistíme, že výběr daně vzrostl z 639,2 miliard na 786,6 miliard korun.
Je nutno dodat, že od roku 2014 byla zavedena nová daň z nabytí nemovitosti, která přináší do pokladny ročně řádově jednotky miliard. Zatímco v roce 2014 to bylo 5,6 miliard, loni už 12,5 miliardy.
Objem vybraných daní rostl rychleji než česká ekonomika. Konkrétně byl v letech Janečkova působení v čele Generálního finančního ředitelství růst výběru daně o šest desetin až 6,9 desetin procentního bodu vyšší než meziroční růst hrubého domácího produktu.
Nejsledovanější daní v Janečkově období byla bezesporu daň z přidané hodnoty. Od ledna 2016 byla zavedena kontrolní hlášení, od prosince 2016, respektive března 2017 potom ve dvou vlnách spuštěna elektronická evidence tržeb. Výběr daně z přidané hodnoty vyrostl v Janečkově funkční období celkem o 59 miliard.
Shodně o 38 miliard víc se potom v porovnání let 2014 a 2017 vybralo na dani z příjmu právnických osob i na dani z příjmu zaměstnanců.
Zatímco výběr DPH tak vyrostl za Janečkova řízení finanční správy o osmnáct procent, příjmových daní se loni vybralo oproti počátku Janečkova působení o přibližně třicet procent více. V relativním vyjádření je tak vidět, že výběr DPH, na které se finanční správa v posledních letech zaměřovala, rostl výrazně pomalejším tempem než výběr daní z příjmů, který je způsobený hlavně růstem obratů firem a výplat zaměstnanců.
