Článek
„Záměrem Barmy není rozdělit vinu nebo odmítnout odpovědnost,” řekla Su Ťij. K situaci Rohingů se vůdkyně vyjádřila poprvé od posledního propuknutí násilností. Ze země již uprchlo více než 400 000 lidí z této utlačované menšiny. Hlavně v severní části Barmy jsou stále považováni za nelegální přistěhovalce. Nejsou uznáni občany ani nepatří do jedné ze 135 uznaných etnických skupin. V současné době je z mučení, vraždění a znásilňování Rohingů viněna barmská vláda.
O víkendu na Su Ťij, bývalou disidentku a držitelku Nobelovy ceny míru, apeloval ve věci i António Guterres. Generální tajemník OSN označil chystaný projev za poslední šanci na zastavení vraždění Rohingů. Již dříve odmítla Su Ťij účast i na Valném shromáždění OSN. To začíná dnes v New Yorku a právě situace v Barmě se zde má řešit.
Současný boj buddhistických obyvatel s muslimskými Rohingy trvá od roku 2012. Příslušníci menšiny hojně utíkají před násilnostmi do vedlejšího Bangladéše. V současné době je jich v přeplněných přistěhovaleckých táborech asi 400 000. Nejméně 1000 Rohingů bylo v Barmě zabito. Vysoký komisař pro lidská práva OSN Zajd Raad Husajn přirovnal situaci v barmském Arakanském státě k „učebnicovému příkladu etnických čistek”. Barma se však hájí tím, že jde o boj s terorismem.
