Článek
„Chceš-li vědět, co je dřina, kup si kolo Ukrajina.“ To je jeden ze známých příkladů lidové tvořivosti z dob socialismu.
„Vtípky a legrácky se proměňovaly v čase. V drsných padesátých letech převládal černý až vskutku šibeniční humor. Největší gejzír tvořivosti pak přišel po tom takzvaném bratrském obsazení v roce 1968. A samozřejmě nejčastějšími terči byli papaláši. Což se vlastně nemění dodnes, protože některé manýry jsou politikům vlastní i teď,“ vypráví ve Výzvě Jan Nejedlý, spoluautor lexikonu lidové slovesnosti z dob komunismu Po práci legraci. S kolegou Jakubem Šofarem nedávno vydali už jeho druhý díl.
„Řada anekdot je v podstatě nesmrtelných, jen se proměňují jména a najdeme je dodnes. Vlastně občas přemýšlíme, že bychom mohli vydat i knihu o dnešní lidové slovesnosti,“ dodává Nejedlý.
Mohou socialistické vtipy pochopit mladí lidé? V čem je nebezpečná nostalgie? Jaké paralely najdeme mezi vtipy na Gustáva Husáka a Andreje Babiše? Jaké vtipy byly nejúspěšnější a nejoblíbenější? A které si zamiloval spoluautor lexikonu? Podívejte se v rozhovoru nahoře.
