Článek
Šanci na vítězství v letošních sněmovních podzimních volbách mají jen tři formace. Buď obhájce hnutí ANO, nebo někdo z dvojice nově zformovaných opozičních bloků – liberální koalice Pirátů se Starosty, či konzervativní ODS s lidovci a topkou.
Babišovo hnutí má stále nejvyšší preference, i když už není tak dominující jako v minulých letech, kdy mu kvůli náskoku ostatní neviděli ani na záda. Pořád ale má nejlepší vyhlídky, že zůstane u moci.
Andrej Babiš se může spolehnout na pomoc silného a důležitého spojence – prezidenta Miloše Zemana. „Formování příští vlády bude jeho poslední velké politické představení. Proto si myslím, že prezident už ve volební kampani bude působit tak, aby měl možnost hrát to představení podle vlastních not. Andreje Babiše bude preferovat a naopak ostatní dehonestovat,“ míní analytik Jan Herzmann.
Prezident Zeman to už ukázal, když nejprve ve vánočním poselství pochválil vládu a kritizoval opozici. A potom, když ještě před koncem roku nečekaně vyhlásil termín sněmovních voleb na 8. a 9. října příštího roku, čímž neobvykle devět měsíců předem oficiálně odstartoval volební kampaň. Nyní se už tak každá koruna vydaná politickou stranou či hnutím na propagaci počítá do 90milionového limitu výdajů na kampaň.
Obě nově vzniklé opoziční koalice to berou jako jasnou pomoc Babišovi, který se kromě kampaně může spolehnout na svá média. Opoziční koalice se do propagace svých nových značek chystaly na jaře vrhnout peníze, které by se ještě nepočítaly do volební kampaně. Z toho teď sešlo.
„Musíme se s tím nějak vyrovnat. Je zjevné, že prezident si přeje zachovat současný stav. Vyhovuje mu slabý premiér, který má spoustu svých problémů, čímž dává prezidentovi prostor uplatňovat vlastní hradní politiku, přesněji řečeno mynářovsko-nejedlovské zájmy,“ říká místopředseda ODS Martin Kupka.
Co se tedy musí stát po volbách, aby Babiš zůstal u moci, a naopak co je nutné, aby jeho éra skončila?
Andrej Babiš zůstane ve Strakově akademii v případě, že jeho hnutí ANO bude první na cílové pásce, byť by to bylo o jediný hlas. I kdyby měly opoziční koalice ve Sněmovně dohromady většinu hlasů a deklarovaly zájem vytvořit společný kabinet, prezident Miloš Zeman opakovaně dává najevo, že premiérem jmenuje jedině vítěze voleb. Bez ohledu na to, jestli bude schopen sestavit vládu, která se opře o většinu hlasů ve Sněmovně.
A právě z toho, že jako vítěz nebude mít s kým sestavit kabinet, musí být Babiš nejvíc nervózní. Jeho nynějším partnerům, levicovým ČSSD a KSČM, vážně hrozí, že v příští Sněmovně budou chybět. Zbývá mu tedy snad jen nevyzpytatelná Okamurova SPD, ale ani s ní to na většinu hlasů nevypadá.
Babiš by tak měl možnost vládnout s menšinovým kabinetem bez důvěry, což by mu prezident Zeman umožnil libovolnou dobu, protože kabinet bez podpory parlamentu považuje v rozporu s ústavou za „plnohodnotný“.
Druhou možností je, že by se Babišovi podařilo přesvědčit jednu z opozičních koalic, aby to s ním dala dohromady. Oba lídři formací – Petr Fiala z ODS i Ivan Bartoš z Pirátů – ale dnes ujišťují, že jejich cílem je přinést změnu a „odagrofertizovat“ stát.
Jenže – co kdyby Babiš udělal vstřícný krok, ustoupil do pozadí a premiérem se stal někdo jiný z hnutí? Je vláda s ANO bez Babiše pořád tak moc nepřijatelná?
„V žádném případě nepůjdeme do vlády s hnutím ANO, ať už v jeho čele bude, anebo nebude Babiš,“ říká předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. A dodává, že trojice stran - ODS, TOP 09 a lidovci - se takto dohodla na společném postupu po volbách.
„Z celé doby existence hnutí je přece zřejmé, že ANO je jen politická divize Agrofertu a jejím majitelem je Babiš, který vše dělá hlavně pro vlastní prospěch. I kdyby tam formálně nebyl, ovládal by hnutí i vládu ze zákulisí, podobně jako to dělá Jarosław Kaczyński v Polsku,“ argumentuje Pekarová.
Piráti, kteří vstupovali do politiky ze stejných důvodů jako Babišovo hnutí ANO – tedy kvůli nespokojenosti s tradičními stranami – zatím tak jednoznačnou odpověď nemají. „Povolební strategii budeme teprve chystat, ale očekávám, že vůči hnuti ANO bude dost rezervovaná,“ odpověděl pirátský poslanec a vrchní stranický stratég Mikuláš Ferjenčík.
Pro odchod Andreje Babiše do penze jsou nutné dvě podmínky. Nejprve musí jeden opoziční blok vyhrát volby, aby prezident Zeman jeho lídra jmenoval premiérem.
Druhý krok je možná ještě složitější – Fialova ODS a Bartošovi Piráti by to museli dát dohromady. Obě strany k sobě navzájem neskrývají velký odpor a jejich předsedové dobře vědí, že by to vyžadovalo velký politický a generační kompromis.
„Nakonec my jsme přišli do politiky kvůli tomu, že nám vadilo, jak si to tady rozdávaly sociální demokracie a ODS se všemi těmi jejich šíbry a kmotry,“ říká šéf Pirátů Ivan Bartoš. „Zároveň dnes ale vidíme, že Babiš to dotáhl par excellence. To jsem si nikdy nedokázal představit, že po někom půjde Evropská komise.“
Zrovna v době krize, jakou země po listopadu 1989 nepoznala, nás čeká hodně dlouhá a divoká předvolební kampaň. A pak především povolební hra, jejíž směr je vzhledem k aktuálnímu rozpoložení prezidenta Miloše Zemana jen stěží předvídatelný.
