„Všichni pracují naplno.“ Havlíček odmítá, že by nestíhal řídit Uhelnou komisi

Víkendové protesty ekologických aktivistů na severu Čech znovu vrátily do centra pozornosti problematiku těžby a spalování hnědého uhlí. Zelené nevládní organizace tlačí i akcemi občanské neposlušnosti na co nejrychlejší konec uhlí. Podle jejich představ by spalování v elektrárnách mělo skončit nejpozději do konce roku 2030 a v teplárnách do roku 2035. Nicméně nebudou to ony, kdo nakonec rozhodne o českém scénáři odklonu od hnědého uhlí.

Nejvhodnější postup, i s ohledem na energetickou bezpečnost země, by vládě měla doporučit loni ustanovená devatenáctičlenná Uhelná komise. Nejde jen o termín definitivního konce, ale také o tvar takzvané útlumové křivky. Zjednodušeně řečeno, o jak rychlý proces půjde. Problémem je, že letos se Uhelná komise sešla zatím jen dvakrát. Nejdříve v polovině ledna a potom na začátku června.

Výpadek během jara byl způsoben pandemií koronaviru. Avšak podle Jana Rovenského z hnutí Greenpeace, který je za nevládní organizace jedním z členů Uhelné komise (dalším je Jiří Koželuh z Hnutí Duha), se ani během léta tempo práce údajně nijak nezvýšilo.

Rovenský říká, že práce poradního orgánu vlády je nyní lehce za polovinou.

Podle původních plánů měla už v září komise skončit a dát kabinetu finální souhrnný materiál s doporučeními. Nyní se ale mluví o tom, že ucelené výstupy z práce komise budou k dispozici až na konci letošního roku. I to patrně nebude úplně snadné dodržet.

Rovenský mimo jiné tvrdí, že průtahy způsobuje jeden ze dvou předsedů komise, a to konkrétně ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček. „Já bych jej (Havlíčka) určitě z žádného zlého úmyslu nepodezíral, nemyslím, že by to nějak úmyslně sabotoval, ale chápu, že když vede dvě ministerstva současně a vedle toho je vicepremiérem, má toho nad hlavu. A asi to pro něj není tak úplně důležité, jako to je třeba pro pana ministra životního prostředí pana Brabce. Ten očividně v rámci komise pracuje velice usilovně,“ míní Rovenský, který je v české pobočce Greenpeace vedoucím energetické kampaně.

Karel Havlíček Rovenského výhrady odmítá. „To s tím nemá co do činění,“ popírá, že by skluz byl důsledkem jeho celkového pracovního vytížení.

Podle něj jak v samotné velké Uhelné komisi, tak i ve třech jejích pracovních skupinách teď „všichni pracují naplno“.

Poukazuje i na to, že s Richardem Brabcem sice práci komise v roli předsedů formálně zastřešují, ale veškerá operativa je věcí jejich náměstků a jednotlivých členů týmu.

Osobně si Havlíček myslí, že by práce Uhelné komise mohla skončit do konce listopadu, nejpozději do konce roku. „Máme několik scénářů, jde to do finální varianty, ale musí to být perfektně podložené. Je to tak důležité rozhodnutí, že se nemůžeme ukvapit,“ říká Havlíček.

Nicméně ze zápisu z červnového jednání Uhelné komise lze vyčíst i to, že to byl právě Karel Havlíček, kdo chtěl, aby už během září byly vládě předloženy alespoň nějaké „mezivýsledky“.

Ministr Richard Brabec uvedl, že komise by se měla znovu sejít ještě během září, mezitím prý budou jednat jednotlivé pracovní skupiny a budou se i připravovat různé podkladové materiály. „S kolegou Havlíčkem s výstupem pro vládu určitě počítáme do konce roku,“ dodal pro Seznam Zprávy Brabec.

Ekologičtí aktivisté v minulých dnech obsadili velkorypadlo v lomu Vršany, který patří pod energetickou skupinu Sev.en Energy miliardáře Pavla Tykače. Cíl asi nebyl zvolen náhodou. Tykače totiž zelené iniciativy považují za toho, kdo v Česku nejvíce tlačí na co nejzazší termín ukončení „doby uhelné“. A to co nejblíže roku 2050.

Sama Tykačova firma ale odmítá hovořit o konkrétním datu, kdy podle ní má uhlí v Česku coby zdroj energie skončit.

„Pokud jde o ukončení těžby a spalování uhlí, jsme připraveni se plně řídit rozhodnutím české vlády, případně Evropské unie, naše vlastní představy jsou z tohoto pohledu irelevantní. Uhelná doba bezpochyby končí, zájmem nás všech by ale mělo být, aby se přechod k jiným zdrojům energie odehrál bezbolestně, bez výpadků dodávek elektřiny a za přijatelnou cenu pro občany i podniky,“ zdůrazňuje mluvčí skupiny Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová.

Tykačova firma sice nemá v Uhelné komisi žádné oficiální zástupce (stejně jako jiné energetické firmy), ale v prvních dvou pracovních skupinách jsou hned čtyři lidé s ní úzce provázaní. Byli nominováni jinými institucemi, přičemž těžební firma odmítá, že by šlo o výsledek jejího lobbingu.

Prezident a generální ředitel Sev.en Energy Luboš Pavlas je v první pracovní skupině za Svaz průmyslu a dopravy ČR. Odborový předák Sev.en Energy Jaromír Franta je tamtéž za Odborový svaz hornictví, geologie a naftového průmyslu. Klíčový analytik Sev.en Energy Pavel Farkač je v druhé pracovní skupině jako nominant Ústeckého kraje. A předchozí generální ředitel Sev.en Energy Vladimír Rouček je ve stejné skupině za Konfederaci zaměstnavatelských a podnikatelských svazů.

Ekologičtí aktivisté právě tyto skutečnosti vidí jako jeden z dokladů, že Uhelná komise je vychýlena ve prospěch těch lidí, co chtějí uhlí těžit a spalovat co nejdéle. Je třeba ale dodat, že v komisi jsou i jiní manažeři z energetických firem. Třeba šéf ČEZ Daniel Beneš, který je členem „velké“ Uhelné komise a spolupředsedá druhé pracovní skupině. Přitom rovněž reprezentuje Svaz průmyslu a dopravy, nikoliv ČEZ.

Mluvčí Sev.en Energy Gabriela Sáričková Benešová k účasti lidí z jejich firmy doplňuje, že sedí jen v pracovních skupinách, nemají tudíž žádnou rozhodovací pravomoc. „Na rozdíl například od některých veřejně činných protiuhelných aktivistů,“ míří mluvčí evidentně na Rovenského z Greenpeace i na Jiřího Koželuha z Hnutí Duha.

Podle vyjádření Sáričkové Benešové nominací pracovníků z jejich firmy byla oceněna jejich vysoká odborná úroveň.

„Na jejich výběru jsme se nijak nepodíleli a podílet nemohli. Řešit budoucnost uhlí zcela bez zástupců sektoru, který dodává českým domácnostem a firmám skoro polovinu veškeré elektrické energie bychom ale považovali za nerozumné, nehospodárné a za popření zdravého rozumu,“ soudí také mluvčí Sev.en Energy.