Všichni na kola! Británie představila plán „po koronaviru“

Britský ministr dopravy Grant Shapps oznámil vládou přijatý balíček ve výši dvou miliard liber, v přepočtu přes 62 miliard korun, který má podpořit zájem Britů o cyklistiku a chůzi. Finanční podpora je součástí vize „pokoronavirové“ dopravy. Úřady chtějí zabránit tomu, aby se tvořily davy v hromadné dopravě a zácpy na silnicích.

Shapps uvedl, že opatření přispějí k ekologičtějšímu a zdravějšímu životu v době po pandemii, a zároveň poznamenal, že s pravidlem dvoumetrové sociální distance je v mnoha částech sítě veřejné dopravy kapacita pouze pro jednoho z deseti cestujících. „Tento postupný proces může změnit pohled na svět mnoha z nás,“ řekl na tiskovém brífinku v Downing Street. Více cyklistiky a chůze představuje „zdravotní příležitost“ pro lidi, jak zlepšit své fyzické a duševní zdraví.

Data naznačují, že vládní plán bude doslova bitvou. Podle společnosti Cycling UK představovala cyklistika v roce 2018 pouhých 1,7 procenta všech uskutečněných cest po Velké Británii, což je číslo, které se po dobu nejméně 17 let téměř nezměnilo. Zatímco 16,7 procenta lidí v tomto roce chodilo a jezdilo na kole do práce, dvě třetiny naopak řídily auto nebo popojížděly taxíkem. Jízda na kole představovala pouze procento najetých kilometrů za celý silniční provoz.

Naopak v Nizozemsku jsou kola upřednostňována před automobily. A dánské hlavní město Kodaň je jedním z nejvíce cyklistických měst na světě. V roce 2016 se tam uskutečnilo 41 procent cest do práce a do školy – cílem města je do roku 2025 bilanci zvýšit na celou polovinu.

Město se chlubí také slavným „dopravním hřištěm“, které malé cyklisty, tedy děti do osmi let věku, učí jezdit na kole v miniverzi města, se semafory a chodníky a dalšími městskými prvky. Podle kodaňské studie se 76 procent Dánů cítí bezpečně na kole; v Londýně naopak 96 procent lidí uvedlo, že se na cestách cítí nebezpečně.

Podle britské vlády zahrnuje plán popularizace cyklistiky a chůze v dobách po koronaviru také investici čtvrt miliardy liber do zajištění bezpečnější jízdy na kole včetně širších chodníků a ulic pouze pro cyklisty. Jak Shapps sdělil, vláda předloží v červnu „národní cyklistický plán“, který si dává za cíl do roku 2025 zdvojnásobit počet cyklistů a pěších na ulicích. Zároveň chce zajistit větší množství elektrických skútrů, které si mohou tamní obyvatelé pro své cestování vypůjčit.

Ministr to považuje za příležitost změnit způsob, jakým lidé cestují. „Jednou z mála dobrých věcí, které z této krize vyplynou, bude nižší úroveň znečištění ovzduší, jež má za následek 20 000 úmrtí ročně,“ řekl.

Plán zároveň zahrnuje investici v hodnotě 10 milionů liber na dobíjecí místa pro automobily na ulicích a zrychlení plnění výmolů, přičemž Schapps uznává, že auta zůstanou základem dopravy. „Auto bude nadále důležitou součástí dopravy,“ připustil.

Podle českého ministerstva dopravy se bude zdejší způsob dopravy po koronaviru měnit také. Jak ale sdělil tiskový mluvčí úřadu František Jemelka, Česko má políčeno na jiný druh přepravy – osobní automobily. Cílem je omezit používání aut ve městech a aglomeracích a snížit jejich počet na 1 000 obyvatel. V českých podmínkách je totiž auto používáno v průměru pouze 24 minut denně a zbytek času někde stojí a často zabírá veřejný prostor.

„Řada západních měst chce využít restrikce vyvolané koronavirovou krizí a omezit prostor pro auta trvale, čímž by se mohla inspirovat i česká města,“ řekl Seznam Zprávám Jemelka. „Ministerstvo dopravy podporuje jak rozvoj a využívání hromadné dopravy, tak i aktivní mobility na úkor osobních aut, avšak hlavní odpovědnost leží na jednotlivých radnicích měst,“ dodal.

Kromě připravované koncepce městské a aktivní mobility ministerstvo připravuje také kampaň pro politiky na radnicích, kteří musí řešení podpořit, a to i v rámci svých rozpočtů, dále pro odborníky, novináře a širokou veřejnost. Velmi důležitý je podle Jemelky i přenos pozitivních příkladů z jiných měst a ze zahraničí.

K financování eliminace počtu osobních aut a naopak podpory městské hromadné dopravy a aktivní mobility by měly být využity evropské fondy, prostředky Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) i prostředky samospráv. „O rozpočtu evropských fondů není pro období 2021–2027 na evropské úrovni dosud rozhodnuto. Z rozpočtu SFDI bývalo doposud na výstavbu či opravu cyklistických stezek nebo zřizování jízdních pruhů pro cyklisty alokováno 200 milionů korun ročně. V roce 2019 byla částka 351,2 milionu korun,“ vypočítává František Jemelka za ministerstvo dopravy.

Z průzkumu společnosti United Assistance v dubnu 2019 vyšlo, že v Česku jezdí do práce na kole pouze čtyři procenta lidí. Zbytek využívá převážně vlastní automobil (48 procent) nebo hromadnou dopravou (29 procent). Pouze 15 procent dotazovaných uvedlo, že chodí do práce pěšky a čtyři procenta volí spolujízdu s kolegou. Městskou hromadnou dopravu využívají – logicky – především obyvatelé velkých měst. Lidé v menších obcích, kde je obslužnost hromadnou dopravou horší, volí dopravu vlastním vozem.

V rámci iniciativy za popularizaci jízdy na kole vznikl například projekt Do práce na kole, který se v posledních devíti letech začal rychle šířit do českých i moravských měst. „Také zaměstnanci ministerstva dopravy používají kolo jako dopravní prostředek, 28 z nich se zapojilo do letošního ročníku kampaně Do práce na kole. Naše účast je již tradicí,“ říká František Jemelka.

Organizátoři projektu evidují mnohonásobný nárůst počtu účastníků, zapojených měst i ujetých a uběhnutých „zelených kilometrů“. „Devátý ročník v květnu 2019 byl opět o něco větší a lepší než předchozí rok. Do práce se udržitelně přepravovalo 19 576 účastníků a účastnic celkem z 2 737 firem a institucí. Celkem jsme společně ušetřili 465,7 tuny oxidu uhličitého oproti tomu, kdybychom všechny cesty vykonali autem,“ píší organizátoři projektu.

Pokud jde o rekreační jízdu na kole, zde se čísla poněkud liší. Podle dat z roku 2014 je cyklistika mezi Čechy velmi populární. Projížďkám na kole se věnuje 35,5 procenta obyvatel, a ačkoliv se to na první pohled nemusí zdát mnoho, je Česko v celkovém pořadí zemí, jejichž obyvatelé se cyklistice věnují nejčastěji, na třetím místě.