Článek
V září 1949 zazvonila na dům Bohuslava a Milady Horákových Státní bezpečnost. Přišla zatknout oba manžele, uvnitř však našla jen jejich dceru Janu a Bohuslava. Tomu se podařilo uprchnout, varovat svou ženu už ale nestihl.
Miladu Horákovou zatkli příslušníci Státní bezpečnosti v zaměstnání. Několik měsíců ji věznili, než byla ve vykonstruovaném procesu odsouzena k smrti a 27. června 1950 popravena. Její památku si dnes do prostor bývalé brněnské káznice přišly připomenout desítky lidí.
Mezi nimi je také sedmaosmdesátiletá pamětnice Vlasta Černá. Cely káznice jsou pro ni dobře známé, ji samotnou totiž v Brně nějaký čas věznili. „Když se řekne Milada Horáková, vzpomenu si na to, co musela vytrpět. Představuji si, jak byla ve vězení, v cele smrti, všechno to s ní prožívám. Taková statečná žena,“ popsala.
Černá v brněnské káznici strávila přibližně měsíc. Primárně ji totiž komunisté věznili v Uherském Hradišti. „Bylo to jedno z nejhorších vězení. Tři měsíce jsem žila ve sklepní místnosti v samovazbě, bylo mi tehdy jen osmnáct,“ vzpomíná pamětnice.
Podobných příběhů se na přelomu čtyřicátých a padesátých let minulého století odehrály desítky. Milada Horáková se stala symbolem, který je zaštiťuje.
„Její případ je specifický v tom, že byl prvním, do kterého se opravdu výrazně vložili sovětští poradci. Inscenovali ho jako divadlo, velký důraz se kladl na mediální a propagandistickou stránku,“ řekl historik z Ústavu pro studium totalitních režimů Libor Svoboda. Horáková byla navíc jedinou ženou, kterou komunisté kvůli politickým důvodům popravili.
„Je potřeba připomínat události, které se před lety děly. Aby smysl toho, zač lidé bojovali, nezapadl,“ myslí si organizátor brněnské piety a zastupitel Jihomoravského kraje Michal Doležel (za Žít Brno).
Celou akci svým jménem zaštítila dcera Milady Horákové Jana Kánská. „Příběh rodičů ji provází celý její život, je těžké se s tím vyrovnat,“ tvrdí Doležel. Kánskou po zatčení matky vychovávala teta, její otec se dlouho skrýval a následně emigroval.
„Až téměř po sedmnácti letech se znovu setkali, když za ním přijela do Ameriky. Rád vyprávím takový dojemný příběh. Bohuslav si při úprku vzal s sebou medailonek s Miladinou fotografií. Podle fotky a svých vzpomínek pak namaloval dva portréty, které mu ženu připomínaly,“ vypráví Doležel. Obrazy doteď visí v domě jejich dcery.
Brněnská vzpomínková akce je letošní první pietou, po celé republice se ale chystají i další. Česko si tak připomíná památku všech obětí totality. Den obětí komunismu připadá na 27. června, což je právě datum, kdy byla Horáková popravena. V Československu zemřelo mezi lety 1948 a 1952 ve vykonstruovaných politických procesech celkem 227 lidí.
