Vše o unikátní studii covid-19 v Česku: kde se testuje, kritéria a výsledky

V Česku se podařilo zastavit nekontrolované šíření nákazy novým koronavirem. Nyní je ale nutné nastavit strategii dalšího postupu. A k tomu je potřeba více informací. Populační studie má proto ukázat, jaká je reálná prevalence onemocnění covid-19 v Česku - zatím známá data se totiž vztahují jen k těm, kdo byli skutečně identifikováni. Údaje ale mohou být zkreslené - řada lidí například mohla infekci prodělat bez příznaků.

Význam studie je tedy strategický - pomůže pochopit, v jaké fázi epidemie se právě nacházíme a podle výsledků odhadnout další vývoj onemocnění. Vodítkem bude i pro další plán rozvolňování restriktivních opatření.

Jak velká část populace už se s nákazou setkala a má imunitu? Které populační skupiny jsou imunizovány nadprůměrně a které málo? Jaká je situace ve zranitelných skupinách obyvatel? A kolik lidí covid-19 prodělalo bez příznaků?

To jsou některé z otázek, na které studie odpoví.

Studii zadalo Ministerstvo zdravotnictví a samotné provedení má na starost Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS). Ten spolupracuje s Akademií věd ČR, Českým statistickým úřadem (ČSÚ), IKEM, lékařskými fakultami, hygienickými stanicemi, nemocnicemi, armádou a mnoha dalšími.

Celkem chtějí oslovit 27 tisíc lidí.

Aby se podařilo získat dostatečně vypovídající výsledky, osloví statistici část lidí na základě vytvořených reprezentativních kohort. Součástí je i kohorta chronicky nemocných lidí - také u této skupiny je nutné zjistit míru imunizace.

„Potom bude následovat něco, co jsem označil jako epidemiologický gradient. Po velké diskuzi mnoha odborníků jsme vybrali gradient lokalit, kde je epidemie v různém stádiu,“ přiblížil šéf ÚZIS Ladislav Dušek.

Testovat se proto bude v Praze, Brně a okolí, Olomouci a okolí, dále v Litoměřicích a v oblasti Litovle a Uničova - v místech, které byly kvůli nákaze na čas odříznuty od zbytku republiky.

Studie se ale mohou zúčastnit i ti, které statistici přímo neoslovili. K dispozici budou speciální studijní stany.

V Praze se otevírají 23. 4. 2020 od 10:00, v Brně a Litoměřicích od 8:00. V Olomouckém kraji začíná testování 24. 4. 2020 od 8:00. Čas od 8:00 do 10:00 je přednostně určen osobám starším 60 let.

V Praze budou umístěny tři odběrové stany - na Náměstí Míru, v Zítkových sadech a Kateřinské zahradě. Otevírací doba všech tří stanů bude od 10:00-20:00. Stany umístěné na Náměstí Míru a v Zítkových sadech budou dostupné pouze pro osoby ve věkové kategorii 18-59 let. Stan umístěný v Kateřinské zahradě bude v době od 10:00 do 15:00 dostupný pouze pro osoby starší 60 let, v době od 15:00 do 20:00 pak pouze pro děti a dorost.

Kompletní přehled míst včetně otevírací doby a dalších informací najdete na webu ÚZIS. Na webu také bude denně zveřejňováno, jak se daří nabírat jednotlivé kohorty obyvatel a které zdravotníci nejvíce poptávají.

Pro vstup do studie je potřeba splnit několik základních kritérií. Lidé by neměli do studijních stanů chodit, pokud aktuálně pociťují příznaky covid-19.

Další vstupní kritéria jsou věk od 18 do 89 let (v Praze a Brně a okolí ale budou testovány i děti od 8 do završení 18 let). Testovaní nesmí mít zvýšenou teplotu ani dříve potvrzenou diagnózu covid-19. Současně musí jít o občany Česka nebo osoby s trvalým či přechodným pobytem.

Samotný odběr probíhá v odběrovém stanu a pomáhají s ním zdravotníci i studenti lékařských fakult. Před odběrem se účastníkovi změří teplota bezdotykovým teploměrem, vyplní se a podepíše informovaný souhlas, souhlas se zpracováním osobních údajů a vyplní krátký dotazník.

V případě rychlotestů se odebírá krev z bříška prstu - to pro vyšetření protilátek proti viru SARS-CoV-2 stačí. Výsledek vyšetření se ukáže přibližně do 15 až 20 minut. V případě, že test protilátky neprokáže, testování je ukončeno.

U lidí s pozitivním výsledkem na přítomnost protilátek proběhne na místě ještě odběr vzorku biologického materiálu z nosohltanu pro vyšetření PCR. Vzorek se potom pošle do laboratoře.

Do doby, než přijdou výsledky, by měl účastník studie dodržovat potřebná protiepidemická opatření - vše dostane napsané na letáčku.

Výsledek mu následně telefonicky sdělí buď laboratoř (v případě negativního výsledku), nebo krajská hygienická stanice (v případě potvrzení pozitivity), a to do několika dní po odběru. Pokud bude výsledek výtěru z horních cest dýchacích negativní, znamená to, že se daný člověk s koronavirem s největší pravděpodobností setkal už dříve, ale už není nakažlivý a není třeba dodržovat další zvláštní opatření.

Studie je podle ředitele ÚZIS Ladislava Duška založena na rapid testech. Jejich spolehlivosti podle něj byla věnována vysoká pozornost, ačkoliv žádná diagnostická metoda není zcela dokonalá.

„Test byl vybrán po velmi důkladném zkoumání a byly provedeny verifikační analýzy jeho vlastností odborníky v Olomouci a v Brně,“ uvedl šéf statistiků.

Na Litoměřicku a Olomoucku bude účastníkům nabízen i odběr žilní krve, který potřebné parametry studie pomůže ještě více zpřesnit.

V odběrovém místě se zájemce prokáže kartičkou zdravotní pojišťovny, případně dokladem totožnosti.

Testování je potřeba provést i mezi seniorní a dětskou populací. Z výsledků následně bude patrné, jak moc nákaza do těchto skupin obyvatel pronikla. „Senioři, které ve studii definujeme jako 60+, budou ve všech vzorcích a bude jim vymezen zvláštní a prioritní čas mezi 8. až 10. hodinou. V Praze pro ně bude vymezeno jedno celé odběrové místo,“ přiblížil Dušek.

V Praze proto bude stan umístěný v Kateřinské zahradě v době od 10:00 do 15:00 dostupný pouze pro osoby starší 60 let, v době od 15:00 do 20:00 pak pouze pro děti a dorost.

Dětská kohorta bude vyšetřována v Praze a Brně. Předpokládá se přitom, že dítě přijde se zákonným zástupcem, který podepíše potřebný informovaný souhlas s vyšetřením.

Výsledky studie by měli mít statistici hotové začátkem května. Konkrétní datum ale zatím nechtěli specifikovat. Záleží i na ochotě veřejnosti podílet se na ní. Ta je ale podle předběžných informací velká - například Olomoucký kraj na plošné testování spustil rezervační systém a hlásí zvyšující se zájem podílet se na projektu.

Závěry by každopádně měly ukázat, zda se v Česku s infekcí setkala velmi nízká, středně velká či vysoká část populace. „Nečekáme odpověď přesnou na tři desetinná místa. Chceme semikvantitativní výsledek. Komunitní imunita od 0 do 15 procent bude nízká, od 15 procent středně vysoká. U každé z variant se ale budeme ptát, zda je situace stejná ve všech populačních skupinách,“ popsal Ladislav Dušek.

Dodal, že protokol použitý pro aktuální studii bude možné v budoucnu použít i v rámci menších prací v rámci specifických oblastí.

„Neočekávám, že vyjdou desítky procent. Podle mého názoru se budeme pohybovat na jednotkách - co se týká lokální situace, kde byla epidemie, tam mohou být čísla vyšší. Bude pro nás podstatné vědět, jaké procento lidí je bezpříznakových a kromě toho budeme schopni zachytit i probíhající onemocnění,“ uvedl ke studii epidemiolog a náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula.

Studie zaměřené na přítomnost protilátek v populaci proběhly v řadě zemí. Každá má trochu jiné podmínky a liší se i parametry projektů. Podobnou akci jako Česko nyní plánuje Německo - zúčastnit se mají desetitisíce lidí včetně těch z nejvíce zasažených oblastí. Ve velkém se podobná šetření rozběhla i ve Skandinávii.

„Data z jedné země nemůžeme použít na jinou a stejně tak ani plošná data na některé lokality. Naše studie reaguje i na některé specifické oblasti, kde je epidemiologie nepochybně odlišná,“ popsal epidemiolog Roman Prymula.

Početnější studii zaměřenou na rozšíření nákazy nedávno zveřejnilo sousední Rakousko.

Vláda tam ve spolupráci s Červeným křížem a akademiky otestovala 1500 lidí ve věku od 0 do 94 let, a přestože se specificky nezaměřila na dlouhodobé protilátky u testovaných, předpokládá, že se s nákazou setkalo až 28 tisíc obyvatel namísto 13 tisíc, které země minulý týden hlásila.

„V řadě zemí, které epidemií neprošly tak intenzivně, je kumulativní imunita podstatně menší - i na promilových hodnotách. Očekáváme, že se budeme pohybovat někde mezi promilemi a procenty,“ dodal Prymula.

Ministr zdravotnictví Vojtěch uvedl, že výsledky studie mohou být vodítkem při dalším rozvolňování protiepidemických opatření. „Čím vyšší promořenost, tím je situace v konečném důsledku více pozitivní. Ale nerad bych předbíhal,“ oznámil ministr Vojtěch.

Podobně situaci vidí i epidemiolog Rastislav Maďar, který na ministerstvu koordinuje pracovní skupinu vytvořenou právě kvůli plánům na rozvolňování karantény.

„Pokud se ukáže, že má velmi malá část populace protilátky, znamená to, že budeme muset postupovat mnohem opatrněji. Šíření viru jsme zastavili velmi brzy, ale teď máme velkou populaci bez protilátek. A pokud se budou zvyšovat počty lidí ve společných prostorách, může se virus začít šířit rychleji. Paradoxně by vyšší promoření populace bylo lepší. Ale jen v něčem,“ uvedl v rozhovoru pro Seznam Zprávy.

„Kdyby se ukázalo, že má protilátky 40 procent populace, tak víme, že virus dokáže lehce prostoupit nerizikovými skupinami a tolik nezasáhnout rizikové. Větší promoření by ukázalo, že se s ním dokážeme lépe vyrovnat. Nízká hladina protilátek u nízkého procenta populace ukáže, že musíme postupovat opravdu opatrně a pomalu a nic neuspěchat,“ dodal.