Článek
V dlouholetém sporu o bývalý majetek knížecího rodu Lichtenštejnů v Česku došlo k dalšímu zvratu.
Stalo se tak poté, co se část tohoto případu dostala až k Nejvyššímu soudu.
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Ten před několika dny, jak zjistily Seznam Zprávy, rozhodl, že olomoucký vrchní soud chyboval, když loni řekl, že pozemek v obci Plumlov na Prostějovsku Lichtenštejnům dávno nepatří. Jenže nyní se bude převodem této parcely o rozloze zhruba tisíc metrů čtverečních zabývat znovu.
K soudům se případ dostal poté, co Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových napadl rozhodnutí katastrálního úřadu, který odmítl přepsat na stát majetek zesnulé hlavy lichtenštejnského státu Františka Josefa II.
Důvodem sporu bylo, zda je možné na stát přepsat majetek na základě více než pětasedmdesát let staré konfiskační vyhlášky.
V katastru totiž u tohoto pozemku zůstal vedený jako vlastník zesnulý lichtenštejnský kníže František Josef II., ačkoliv měla být parcela podle státu zkonfiskována a převedena na Česko už v roce 1945.
Katastrální úřad v Prostějově však řekl, že takový postup není možný. Dokumenty, které předložil Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, podle něho nesplňují podmínky katastrálního zákona, a tak pozemek zůstane zapsaný na otce současné hlavy lichtenštejnského státu.
Odvolací soud se částečně odchýlil od ustálené rozhodovací praxe dovolacího soudu a částečně tato otázka dosud nebyla v rozhodovací praxi dovolacího soudu vyřešena.
Zatímco Krajský soud v Brně dal za pravdu katastrálnímu úřadu, vrchní soud se pak postavil za stát. Jenže tento rozsudek již neplatí.
Nejvyšší soud tento verdikt nyní zrušil. Zdůvodnil to přitom tím, že odvolací soud nesprávně řešil, že pozemek Lichtenštejnům dávno nepatří.
„Odvolací soud se v zásadě zabýval tím, zda předkládané listiny prokazují vlastnictví státu, a nikoli tím, zda vkladová listina splňuje podmínky pro vklad do katastru nemovitostí, čímž se ale dostal při posuzování věci mimo přezkumná hlediska daná katastrálnímu úřadu, a nepřípustně tak nahrazoval sporné řízení,“ uvedl soudce Lubomír Ptáček v rozhodnutí, které mají Seznam Zprávy k dispozici.
Katastrální úřad rozporoval skutečnost, že nemůže provést zápis změny vlastnictví podle konfiskační vyhlášky, jež neobsahuje označení předmětné nemovitosti podle katastrálního zákona, tedy v případě pozemku parcelní číslo s uvedením názvu katastrálního území.
Což nyní mimo jiné uvedl i Nejvyšší soud. „V předmětné konfiskační vyhlášce nejsou konkretizovány jednotlivé pozemky, které byly konfiskovány (zemědělský majetek je konkretizován slovem ‚veškerý‘), tudíž nejsou konfiskované pozemky ve vkladové listině označeny parcelními čísly,“ doplnil soudce Ptáček.
Na pozemek nedaleko Plumlova se tak při přepisu v roce 1945 jednoduše zapomnělo. A právě vrchní soud se jím bude v současné době zabývat znovu.
