Článek
Minulý týden nařídily Litva, Lotyšsko a Estonsko celkem čtyřem ruským diplomatům, aby opustili jejich území. Sousední Slovensko oznámilo, že ruskou ambasádu v Bratislavě budou muset opustit tři její pracovníci.
Podle unijních zdrojů online deníku EUobserver se očekává, že k solidárnímu vyhoštění přistoupí tento týden i Polsko a mohlo by následovat i Bulharsko a Rumunsko.
„Jsme připraveni jednat, případně i na úrovni Evropské unie, diskuse na toto téma mezi členskými státy stále pokračují,“ uvedl pro server EUobserver nejmenovaný unijní zdroj.
„V Evropské unii jsou akreditovány stovky ruských (zpravodajských) agentů a působí i zde v Bruselu. Budou mít lídři EU a ESVČ (Evropská služba pro vnější činnost) dostatek odvahy na vyloučení alespoň některých z nich?“ tázal se podle EUobserveru další vysoce postavený diplomat, který si přál zůstat v anonymitě.
Velká Británie zase Česku pomáhá při přesvědčování partnerů o tom, že muniční sklad ve Vrběticích vyhodili v roce 2014 do povětří ruští agenti, kteří stáli i za otravou dvojitého agenta Skripala v Salisbury v roce 2018, uvádí deník.
„Budeme nadále koordinovat naši reakci na nepřátelské jednání Ruska s celou řadou mezinárodních partnerů,“ odpověděl na otázku, zda Spojené království vyhostí nějaké Rusy, vysoce postavený britský diplomat. Londýn si už podle něj předvolal v souvislosti s Vrběticemi ruského velvyslance. Dodal také, že mnoho západoevropských spojenců zatím neprojevilo ochotu podniknout rázná opatření.
Česko nejprve v návaznosti na odhalení bezpečnostních složek, podle nichž jsou ze dvou explozí munice ve Vrběticích na Zlínsku v roce 2014 důvodně podezřelí agenti GRU, vyhostilo 18 pracovníků ruské ambasády. Rusko v odvetném kroku prohlásilo nežádoucími osobami 20 zaměstnanců českého velvyslanectví v Moskvě.
Český ministr zahraničí Jakub Kulhánek později oznámil, že počet diplomatů a dalších pracovníků na ruské ambasádě v Praze srovná podle současného stavu na českém velvyslanectví v Moskvě. Rusko posléze oznámilo, že přechází v počtech pracovníků ambasád „na striktní paritu“. Na českém i ruském velvyslanectví tak nakonec zůstane po sedmi diplomatech.
Server EUobserver uvádí, že zatímco ministr zahraničí a několik českých politiků vyzvalo EU a NATO k solidárním opatřením, český předseda Andrej Babiš a „proruský“ prezident Miloš Zeman svým vyjadřováním poškodili snahy české diplomacie.
Deník v této souvislosti připomíná slova českého premiéra o tom, že nešlo o akt státního terorismu, nýbrž o útok na zboží bulharského obchodníka, a včerejší vystoupení Miloše Zemana na televizi CNN Prima News. Český prezident v projevu uvedl, že podle zprávy Bezpečnostní informační služby (BIS) neexistují důkazy ani svědectví, že by ruští agenti byli ve vrbětickém areálu.
„Pracujeme s dvěma vyšetřujícími verzemi. Tou první, to jest původní, že došlo k výbuchu v důsledku neodborné manipulace s výbušným materiálem, a tou druhou, že se jednalo o akci cizí rozvědky. Beru obě dvě tyto verze vážně a přeji si, aby byly důkladně prošetřeny,“ řekl prezident.
Na slova českého prezidenta ale okamžitě reagovala ruská média, která vyzdvihla jeho slova o neexistenci důkazů o přítomnosti ruských tajných agentů v muničním skladu v době exploze či o druhé vyšetřovací verzi, kterou je neodborná manipulace s výbušninou. O tom, že Zeman svým vystoupením nahrál ruské straně, mluvila hned po odvysílání televizního projevu a následné debaty i česká opozice.
Ve sněmovně, ale i našim partnerům v EU a NATO byly předloženy důkazy. Přesto pan prezident hovoří v rovině hypotéz a zpochybňuje důvěryhodnost bezpečnostních služeb vlastní země. Věřím, že nehledě na tento relativizující projev vláda ČR bude pokračovat v sebevědomé politice.
— Ivan Bartoš (@PiratIvanBartos) April 25, 2021
Opatření ze strany EU ale může brzdit i „neprofesionalita“ českého ministerstva zahraničí, uvádí EUobserver. Po pokusu o vraždu Sergeje Skripala vyhostily členské země EU a NATO přes 100 ruských diplomatů.
K tomu však došlo po „brífincích a prezentacích, které Britové připravili pro své spojence a ve kterých představili důkazy o případu“, uvedl pro EUobserver Jakub Janda, výkonný ředitel think-tanku Evropské hodnoty. „Zdá se, že česká vláda nic podobného neudělala.“
