Článek
K vraždě došlo v roce 1986, když se tehdejší šéf švédského kabinetu Palme vracel z kina. Hlavní prokurátor Kristen Petersson ve středu prohlásil, že hlavním podezřelým je Stig Engström, kterého policie podezřívala už na začátku vyšetřování. Engströma ale prokuratura obvinit už nemůže – před dvaceti lety spáchal sebevraždu.
Pravděpodobný vrah švédského premiéra byl podle policie na místě činu a odpovídal i popisu svědků incidentu. O Engströmovi se také vědělo, že Palmeho za jeho politické názory nenáviděl.
Bizarní na čtyřiatřicetiletém vyšetřování je zejména fakt, že se k vraždě sociálnědemokratického premiéra přiznalo postupně víc než 134 lidí. Jeden člověk byl dokonce asi dva roky po vraždě i odsouzen, po pár měsících byl ale rozsudek zrušen a po vrahovi se začalo znovu pátrat.
Olof Palme ale není zdaleka jediný lídr, který se stal obětí politicky motivovaného útoku. Na takový pomyslný seznam patří i americký prezident John F. Kennedy, primátor polského Gdaňsku Pawel Adamowicz nebo třeba třetí indická premiérka Indira Gándhíová.
Na primátora polského Gdaňsku v lednu zaútočil atentátník během charitativního večera v centru města. Adamowicze zasáhl dlouhým nožem do břicha a srdce. Politika oživovali přímo na místě, podstoupil dlouhou operaci, ale vážným zraněním v nemocnici podlehl. Bylo mu 53 let.
Útočník se podle očitých svědků choval zmateně a na pódiu vykřikoval hlášky kritizující Občanskou platformu, stranu, jejíž součástí byl dříve i Adamowicz. Později ale spolupráci se stranou rozvázal. Byl považován za liberálního politika. Přesné důvody atentátu dodnes nejsou zcela objasněny.
Padesátiletý srbský premiér přežil pokus o atentát v únoru 2003, tehdy do jeho auta málem najel nákladní vůz. Jeho řidič však havárii manévrováním předešel. O pár týdnů později ale premiéra zastřelili přímo u sídla vlády v Bělehradě.
Atentát v zemi vyvolal rozsáhlá pátrání, během něhož policie vyslechla tisíce lidí, včetně vysokých představitelů režimu Slobodana Miloševiće. V březnu zatkli střelce, který premiéra Djindjiće zasáhl. Patřil mezi tzv. Červené barety, bývalé speciální jednotky ex-prezidenta Miloševiće.
Vražda prezidenta Kennedyho otřásla Spojenými státy. Došlo k ní v texaském Dallasu pár dní před Dnem díkuvzdání, 22. listopadu roku 1963. John Fitzgerald Kennedy tehdy projížděl ulicemi města a zdravil v rámci své volební kampaně jásající davy, načež ho zasáhla kulka do krku a do hlavy. Chvíli nato v nemocnici zemřel.
Vyšetřovatelé nedlouho poté zadrželi čtyřiadvacetiletého Lee Harveyho Oswalda, jehož otisky se objevily na vražedné zbrani. K procesu s Oswaldem ale nedošlo, před zahájením soudního řízení jej zavraždil majitel dallaského nočního klubu. Vražda JFK je dodnes opředená spekulacemi a konspiračními teoriemi – mezi dalšími potenciálními střelci mohli být podle některých třeba FBI, CIA , nebo i Sovětský svaz.
I další nájemníci Oválné pracovny se stali oběťmi atentátů. Prvním zavražděným prezidentem USA se stal Abraham Lincoln (v pořadí šestnáctý prezident) v roce 1865. Za útokem stál John W. Booth kvůli Lincolnově plánu dát Afroameričanům hlasovací právo. I život dvacátého prezidenta v řadě, tedy Jamese A. Garfielda, ukončil atentátník – v roce 1881 po něm dvakrát vystřelil Charles Julius Guiteau. A obětí atentátu se stal pětadvacátý prezident Spojených států William McKinley, kterého v roce 1901 zavraždil anarchista Leon W. Czolgosz.
Indická politička byla předsedkyní vlády dvakrát, nejprve na přelomu šedesátých a sedmdesátých let minulého století. Podruhé od roku 1980. Po čtyřech letech v úřadu ale zemřela po atentátu, který na ní spáchali členové její vlastní ochranky.
Její smrt byla následkem tzv. Operace modrá hvězda, při níž Gándhíová nařídila útok na teroristické centrum v Amritsaru, vedené sikhy. Členové premiérčiny ochranky ale mezi sikhy patřili také.
Rašín zemřel po zásahu do zad v roce 1923. Prvního československého ministra financí zastřelil Josef Šoupal, který patřil mezi anarchokomunisty. Na Rašína, rodáka z Nechanic, zaútočil v pražské Žitné ulici. Přestože o politikův život bojovali lékaři celých šest týdnů, 18. února zemřel. Šoupal skončil ve vězení na osmnáct let.
Následník rakousko-uherského trůnu František Ferdinand d’Este zemřel poté, co na něj a jeho těhotnou choť Žofii Chotkovou bosenskosrbský nacionalista Gavrilo Princip vystřelil dvě rány. Stalo se tak v Sarajevu, kam byl arcivévoda vyslán, aby přihlížel vojenským manévrům armády habsburského impéria. Území Bosny a Hercegoviny totiž Rakousko-Uhersko několik let předtím anektovalo, což zasáhlo mimo jiné do zájmů Srbska.
Vrahem následníka trůnu nemusel být ale právě Princip. Šlo o organizovanou akci, kdy bylo k útoku připraveno dalších šest atentátníků. Gavrilo Princip pak strávil 20 let za mřížemi Terezínské pevnosti.
Český král a poslední Přemyslovec byl zavražděn v Olomouci ve svých šestnácti letech. Podle kronik ho zabil Konrád z Botenštejna, který Václava prý třikrát bodnul dýkou v děkanském domě vedle olomoucké katedrály. Podle Dalimilovy kroniky vrahovi okamžitě uťali ruku a nechali ho rozsápat psy. Podle jiných zdrojů a historiků však není zcela jasné, kdo za smrtí mladého panovníka opravdu stál.
