Von der Leyenová s projevem prošla. Většina EP ocenila klimatické závazky

Z většiny pozitivně přijali europoslanci zvýšení klimatických závazků Evropské unie. Do roku 2030 by měla snížit emise skleníkových plynů o 55 procent oproti stavu před 30 lety. Dosavadní plán přitom počítal s omezením emisí o 40 procent.

Na Twitter francouzský europoslanec a šéf europarlamentního výboru pro životní prostředí Pascal Canfin napsal, že je von der Leyenová „jednoznačně nejlepší předsedkyní Evropské komise od dob Jacquesa Delorse“.

Někteří europoslanci by však stáli o ještě ambicióznější cíle. Zástupci zelených například hovořili o tom, že za optimální považují pokles o 65 procent. Jejich předsedkyně Ska Kellerová, kterou plán snížit emise viditelně neuspokojil, zároveň označila za nedostatečné i přísliby předsedkyně komise o efektivnějším řešení migrační otázky.

Von der Leyenovou vyzvala, aby se „pustila do boje se členskými státy, aby pomoc lidem v nouzi byla hlavní prioritou“. Takový boj by se mohl týkat i Česka a zemí východního křídla Unie celkově – právě ony například přebírání migrantů z jihoevropských zemí dlouhodobě odmítají. Šéfka EK slíbila předložit návrh nové azylové politiky příští týden.

Europoslanci většinou hodnotili pochvalně i přísliby von der Leyenové prosazovat spojení unijních fondů s právním státem či posílit společné unijní kompetence ve zdravotnictví. Naopak kritické reakce se von der Leyenová dočkala za pouze okrajovou zmínku o digitalizaci unijní ekonomiky.

Jednu z priorit EK zmínila několika větami a vůbec nemluvila o chystané normě o digitálních službách, kterou má Brusel navrhnout ještě letos.

„Kde jsou všechny iniciativy komise?“ ptal se po projevu šéf nejsilnější lidovecké frakce Manfred Weber. Dodal, že jej přístup předsedkyně komise, která patří k téže politické skupině, k tématu digitalizace nepřesvědčil. Von der Leyenová přitom přechod k digitálnímu hospodářství při nástupu do funkce označovala vedle zelené ekonomiky za jednu z hlavních priorit.

Spokojení jsou členové europarlamentu i s koronavirovým balíčkem Next Generation EU, který dohromady čítá 750 miliard eur. Europoslanci se v hodnocení, jež po projevu následovalo, shodli, že prosazení bezprecedentního fondu obnovy ekonomik je pro EU úspěchem, ačkoli k němu mají připomínky.

„Plán oživení je bezpochyby velkým krokem kupředu… Ale právní stát nemůže být na prodej,“ prohlásil předseda liberální frakce v EP Dacian Ciološ s odkazem na to, že obrysy fondu dohodnuté lídry zemí EU na červencovém summitu přímo nesvazují čerpání peněz s dodržováním evropských hodnot.

Von der Leyenová ve své řeči slíbila, že rozpočet EU před „podvody, korupcí a střetem zájmů“ ochrání, hlavní slovo však budou mít zástupci členských států. Maďarsko a Polsko, s nimiž dlouhodobě vedou unijní orgány kvůli porušování evropských hodnot řízení, tlačí na co nejvolnější vazbu mezi právním státem a penězi.

K projevu šéfky Evropské komise se krátce vyjádřili i čeští europoslanci Dita Charanzová (ANO) a Marcel Kolaja (Piráti). Europoslankyně Charanzová uvítala apel na to, aby si země vzaly ponaučení a zavedly větší spolupráci v oblasti zdravotnictví. Pojmenovala ale také obavy ohledně dalšího snižování emisí o 55 procent.

„Horko těžko jsme se v minulém funkčním období dobrali k dohodě mezi parlamentem a členskými státy o cílech, jejichž harmonogram naplňování začal platit od minulého roku. Stanovili jsme 37,5 procenta. A já se upřímně bojím toho, co to v reálu bude znamenat – pro českou ekonomiku i průmysl, pro český automobilový průmysl,“ uvedla na on-line tiskovém brífinku s českými novináři Charanzová. „Na cestě, kdy se ty automobilky připravují na to, co jsme nedávno dohodli, přicházejí nové, ambicióznější cíle,“ dodala.

Kolaja také ocenil, co von der Leyenová říkala ke krokům Unie ohledně koronavirové pandemie. „Jsem rád, že předsedkyně Evropské komise zdůraznila, že je potřeba posílit koordinaci v oblasti zdravotnictví i kompetence evropských institucí,“ uvedl na začátek europoslanec s tím, že mu ale chyběla zmínka o jednotném evropském kroku v případě koronavirových semaforů. Ty si jednotlivé země spravují samy.

Dotknul se také ne zrovna pozitivního veřejného mínění Čechů o Evropské unii, která se podle něj od počátku globální zdravotní krize činila. „Já to osobně vidím jako odraz stylu komunikace pana premiéra Andreje Babiše, kdy úspěchy sklízí sám ve chvíli, kdy je nějaký úspěšný projekt realizován. On pak opomene říct, že tam byly zásadní prostředky ze strany EU, ale za problémy vždy viní Unii,“ podotkl na brífinku Kolaja.