Von der Leyenová: EU daruje dalších 200 milionů dávek vakcín

Do Štrasburku se na první zasedání Evropského parlamentu (EP) po letní přestávce vrátil velký počet poslanců, připojit se k nim ale mohlo jen několik jejich zaměstnanců. Poslanci mohou stále hlasovat digitálně a musí se společensky distancovat, přesto EP po více než roce poprvé takřka naplnil kapacitu z předpandemických časů.

„Evropa potřebuje duši, ideál a politickou vůli tomuto ideálu sloužit. Evropa tato slova v posledních dvanácti měsících uvedla v život. Rozhodli jsme se společně projít největším problémem veřejného zdraví v našich životech. Udělali jsme to společně jako Komise, jako Parlament, jako jedna Evropa. Myslím, že na to můžeme být hrdí,“ řekla von der Leyenová.

Časy koronavirové pandemie podle ní ještě neskončily. „V naší společnosti je stále mnoho smutku, protože pandemie přetrvává. Rok je v době pandemie dlouhá doba. Před 12 měsíci jsem nevěděla, zda budeme mít úspěšně fungující vakcínu. Evropa nyní patří mezi lídry v očkování. O polovinu produkce vakcín jsme se podělili se zbytkem světa. Dodali jsme jim 700 milionů. Jsme jediný region na světě, který toho dosáhl,“ řekla.

Von der Leyenová se zaměřila na evropskou mládež a ocenila odolnost mladé generace během pandemie. „Naše Unie bude silnější, pokud bude více podobná naší příští generaci – přemýšlivá, odhodlaná v péči, zakotvená v hodnotách a odvážná v jednání,“ řekla.

Von der Leyenová v projevu o stavu Evropské unie uvedla, že prioritami týkajícími se pandemie covidu-19 je nyní očkování zbytku světa, plné očkování obyvatelstva EU a připravenost na další pandemie. „Naší nejnaléhavější prioritou je zrychlení globálního očkování. Již jsme se zavázali ke sdílení 250 milionů dávek. Do poloviny příštího roku rozdáme zemím s nízkými příjmy dalších 200 milionů dávek,“ uvedla šéfka Evropské komise.

„Máme důvod být sebevědomí, ale nemůžeme být příliš spokojení. Musíme prosazovat celosvětovou očkovací kampaň, v některých chudších zemích je očkováno jen procento populace. Musíme se ujistit, že se tato pandemie nestane pandemií neočkovaných,“ dodala.

Kromě pandemie se von der Leyenová věnovala i tématům ekonomickým. „Díky polovodičům funguje vše, od chytrých telefonů po vlaky nebo celé chytré továrny. Jsme však závislí na nejmodernějších čipech vyráběných v Asii. Představíme nový evropský zákon o čipech. Jedná se o otázku technické suverenity,“ uvedla Leyenová.

„Každá země má odpovědnost! Největší ekonomiky – od USA po Japonsko – si stanovily ambice dosáhnout klimatické neutrality v roce 2050 nebo krátce poté. Tyto ambice je nyní třeba podpořit konkrétními plány, které budou včas předloženy v Glasgow,“ řekla šéfka Komise.

„Navrhneme zákaz výrobků na našem trhu, které byly vyrobeny za pomoci nucených prací, protože lidská práva nejsou na prodej, a to za žádnou cenu. Globální obchod po celém světě, to je dobré a potřebné, ale nikdy, nikdy to nemůže být na úkor důstojnosti a svobody lidí,“ řekla von der Leyenová poslancům Evropského parlamentu.

„Stojíme na straně afghánského lidu. Musíme udělat vše pro to, abychom odvrátili reálné riziko velkého hladomoru a humanitární katastrofy. Proto v rámci nového, širšího balíčku na podporu Afghánistánu zvýšíme humanitární pomoc Afghánistánu o 100 milionů eur,“ uvedla von der Leyenová.

Von der Leyenová uvedla, že navrhuje „novou evropskou strategii, která zajistí, aby každý muž a každá žena mohli využívat nejlepší možnou péči“. Podle ní je důležité zajistit „spravedlivé pracovní podmínky, lepší zdravotní péči a dobrou životní rovnováhu“.

O záplavách a požárech a také o nedávno zveřejněné zprávě Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) von der Leyenová uvedla, že „klimatické změny způsobují lidé. Protože je způsobují lidé, můžeme s tím něco dělat.“

„Svoboda znamená také svobodu od strachu. Během pandemie o tuto svobodu přišlo příliš mnoho žen. Do konce roku navrhneme zákon o boji proti násilí na ženách,“ řekla předsedkyně EK.

„Informace jsou veřejným statkem. Musíme chránit ty, kteří vytvářejí transparentnost – novináře. Dnes jsme předložili doporučení, které novinářům poskytne lepší ochranu. Také předložíme zákon o svobodě médií,“ doplnila von der Leyenová.

Od příštího roku bude výroční zpráva Komise o stavu právního státu v každé zemi EU navíc obsahovat konkrétní doporučení, jak situaci zlepšit. Von der Leyenová si pochvalovala, že na Maltě již došlo ke zlepšení situace, přestože v zemích, jako je Maďarsko a Polsko, pokračuje ústup od demokracie.

„Byla zmíněna reforma soudnictví v Polsku a vraždy několika novinářů. To nelze interpretovat jako nic jiného než varování vůči Polsku a Maďarsku, že jejich chování nebude nadále tolerováno. Evropská komise proto plánuje zlepšit přezkum právního státu v členských státech EU, který bude od roku 2022 obsahovat i konkrétní doporučení,“ komentoval projev Vít Havelka, analytik Institutu pro evropskou politiku Europeum.