Článek
Had, prase, arogantní, neupřímný. Taková slova použili podle britského listu The Times nerozhodnutí voliči při popisu ministerského předsedy a hlavy konzervativců Borise Johnsona. Paradoxně to ale svérázného premiéra může těšit, i přesto by ho totiž dotázaní lidé preferovali před jeho úhlavním protivníkem Jeremy Corbynem. Voliči k vánočním volbám jednoduše přistupují tak, že jde o hlasování o menším zlu.
Podobně to vidí i politolog Jan Váška z Institutu mezinárodních studií na FSV UK. „Mám podezření, že tyto volby jsou mimořádné proto, že ani jednomu z kandidátů se nedá věřit. Je tam obrovský deficit v důvěře. Lidé budou hlasovat podle jiných preferencí,” řekl Seznamu expert.
Lidé chtějí autenticitu a charisma
Třeba Corbynova startovní pozice se od minulých voleb v roce 2017 podle Vášky změnila. „Je to zajímavé, Corbyn už není v situaci, kdy by Labouristické straně přinášel další hlasy jako před dvěma lety. Teď lidé, kteří pro něj dřív hlasovali, tak už neučiní, protože je pro ně z různých důvodů nepřijatelný,” uvedl.
„A Johnson, jak se to má s jeho vztahem k pravdě, to je další věc. Mám pocit, že to je brané jako součást balíčku, který voliči dostávají s tímto nepředvídatelným, ale charismatickým lídrem,” podotkl politolog. „Umí mluvit, má jasné charisma, není to takový ten klasický zaměnitelný politik. On je prostě jenom jeden,” řekl o premiérovi.
Charisma bylo ostatně i jedním z faktorů, který jako pozitivní zmínili Britové oslovení listem The Times. „Mám ho docela rád. Má skvělou osobnost a charisma. Je to člověk, kterého byste chtěli mít u stolu na slavnostní večeři. Myslím, že svým způsobem ztělesňuje britský charakter,” uvedl Arron, volič konzervativců ze severního Londýna.
I Corbyn je pro řadu lidí atraktivní svou autenticitou. „On je člověk osobně zřejmě velmi skromný. Není to jen role, do níž se kvůli nějakému politickému kalkulu stylizuje. I to je něco, čím se vymyká všem těm profesionálním politikům, kteří jsou neoblíbení, a národ jim nedůvěřuje. Je prostě jiný,” popsal labouristického lídra politolog Váška.
Čím dál větší polarizace v ostrovní politice
Čím dál tím větší vyhraněnost je na politické scéně žádoucí. „Lidé stále častěji hledají nějakou alternativu k establishmentu, k tomu, jak systém fungoval předtím. Je to takový odložený dopad krize, která prohloubila deficit v důvěře širší veřejnosti v profesionální politiky, v historické strany,” soudí politolog.
„Ani samotné strany už nejsou sociálně-demograficky reprezentativní, jako byly dřív. Šlo o mnohamilionové organizace, které byly programově a ideologicky rozkročené přes polovinu politického spektra. Politický střed se ale vyprázdnil a v poslední dekádě v obou stranách zůstalo to jádro členstva, zvlášť toho aktivního u ideologických extrémů,” uvedl odborník.
So, tomorrow’s the big day. The third time in four years we’ve been asked to assert our right to elect a new government.
— David Videcette (@DavidVidecette) December 11, 2019
But with British democracy in such a parlous state, with our votes ignored and manifestos tossed aside as soon as the polls close, what’s the point?
To koneckonců dokazuje i složení současné britské vlády, kterou tvoří radikální konzervativní probrexitové křídlo. K tomu ale sám Johnson nepatří.
„A stejné je to i s dřív marginalizovanou levicí v Labouristické straně. Je zřejmé, že starší generace středových politiků to vzdala, už nekandidují. Stejně tak u konzervativců. Ti bývalí středoví kandidáti, často těžké váhy, do voleb vůbec nenastupují, protože mají pocit, že tam pro ně už není místo. Vypadá to na čím dál větší polarizaci, politickou i ideologickou,” soudí Váška.
Takový trend podle něj umocňuje většinová a konfrontační politická kultura v Británii. „Není tam základní zvyklost nebo potřeba hledat širší programovou shodu mezi více stranami, protože se očekává, že vítěz vezme všechno. A čím méně reprezentativní vítěz je, tím větší je to problém,” dodal odborník z Karlovy univerzity.
