Konec jedné éry. Labouristé drtivě vítězí, křeslo si neudržela ani expremiérka

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Britští labouristé se po 14 letech vracejí do Downing Street 10. Strana pod vedením Keira Starmera ukončila 14 let dlouhou éru konzervativních vlád, jíž dominovaly debaty o dvou klíčových referendech: o nezávislosti Skotska a vystoupení země z Evropské unie, tzv. brexitu.

Finální výsledky podle BBC nebudou známé dřív než v sobotu, v obvodech Inverness, Skye a West Ross-shire totiž budou muset hlasy ještě přepočítat.

V pátek před šestou hodinou ranní už však stanice ITV informovala, že Starmerova strana zrovna dosáhla na parlamentní většinu. V 650členné Dolní sněmovně si právě v té chvíli připsala 326 mandát. A po poledni, kdy už bylo téměř sečteno, dosáhla na 412 mandátů.

Tolik straně předpověděl exit poll, tedy průzkum provedený během hlasování mezi voliči v jednotlivých volebních místnostech, jenž byl zpracován pro britské stanice BBC, ITV a Sky News.

Pro labouristy znamená výsledek obrovský nárůst podpory. V posledních volbách v roce 2019 získali labouristé jen 202 poslanců, což byl zároveň nejhorší výsledek strany od roku 1935. Jen těsně by nedosáhli na počet mandátů z roku 1997, kdy se chopil moci Tony Blair.

„Všem, kteří vedli pro labouristy v těchto volbách kampaň, všem, kteří pro nás hlasovali a vložili důvěru do naší proměněné Labouristické strany, děkuji,“ napsal v reakci na první čísla Starmer.

Dosavadní konzervativní ministerský předseda Rishi Sunak už uznal porážku: „Labouristická strana tyto parlamentní volby vyhrála. Již jsem volal siru Keiru Starmerovi, abych mu poblahopřál k vítězství. Britský lid vynesl střízlivý verdikt, je třeba se z něj poučit… a já za tuto prohru přebírám odpovědnost,“ citovala jej BBC.

Sunakovým konzervativcům exit poll připisal 131 poslanců, bude mít ovšem ještě přibližně o desítku méně.

Liberálním demokratům 61 poslanců, bude jich o deset více. 

Z původních 13 zástupců ve Westminsteru, které exit poll přiřkl pravicově populistické straně Reform UK vedené Nigelem Faragem, zbyli čtyři.

Ovšem - populisté v nejméně 89 z celkových 650 okrsků skončili hned na druhém místě. To se u strany, vedené jedním z lídrů kampaně za vystoupení Británie z Evropské unie Faragem (více zde), nečekalo.

Poslanecká křesla obsadí i regionální strany a zelení.

Jisté je, že Británie zažívá politické zemětřesení. Politický editor deníku The Times Steven Swinford už po zveřejnění exit pollu napsal, že konzervativce čeká „krvavá noc“. Vždyť před pěti lety strana pod vedením Borise Johnsona získala 365 poslanců.

BBC upozorňuje, že už jen avizovaných 131 mandátů by pro konzervativce znamenalo nejmenší počet v historii. „Tohle je velmi těžký moment pro Konzervativní stranu,“ přiznal v jednom z prvních komentářů pro veřejnoprávní stanici Sunakův ministr práce Mel Stride.

O místa v Dolní sněmovně přišly i některé výrazné tváře kabinetu a strany.

Úspěch opozice stvrdil i první oficiální výsledek noci, který přišel asi hodinu a čtvrt po uzavření volebních místností. V obvodu Houghton and Sunderland South, labouristické baště, obhájila mandát Bridget Phillipsonová, která by se mohla ve Starmerově kabinetu stát ministryní školství.

Symbolické je, že kandidát konzervativců tam skončil až třetí, porazil ho politik ze strany Reform UK. Stejné pořadí se opakovalo i ve druhém obvodu s oficiálními výsledky.

Připomeňme, že Britové své poslance volí v jednomandátových obvodech. Na volebních lístcích tak vybírají přesně jednoho politika, přičemž vítězem se stává ten s nejvyšším počtem hlasů.

Žádné druhé kolo – na rozdíl od Francie nebo voleb do českého Senátu – se nekoná.

Vítězství labouristů se na celostátní úrovni předpokládalo po celou dobu ode dne, kdy Sunak konání voleb koncem května oznámil.

„Odstup, který průzkumy dlouhodobě ukazují, je obrovský. Aby se to změnilo, labouristická kampaň by musela úplně implodovat nebo by musel vyjít najevo nějaký skandál,“ upozornil tehdy pro Seznam Zprávy expert na Británii Jan Váška z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

A žádná taková imploze nenastala.

Dokonce ani Sunak jako by si možnost výhry nepřipouštěl a v závěru kampaně už tolik nevaroval před labouristickým vítězstvím, ale před „supervětšinou“ dosud největší opoziční strany.

„Je čas zastavit labouristickou supervětšinu, která by znamenala vyšší daně po zbytek vašeho života,“ burcoval lídr konzervativců v den voleb. Už předtím Sunak varoval, že labouristy by v takovém případě nikdo nekontroloval a nikomu by se nemuseli zodpovídat.

Starmer oponoval, že výraznější většina „znamená, že si můžeme vyhrnout rukávy a začít se změnou, kterou potřebujeme“. Za nejdůležitější označil ekonomický růst a utváření bohatství. „Myslím, že to byla Achillova pata posledních 13 let,“ řekl tento týden s odkazem na dlouhé období konzervativní vlády.

Zatímco některé průzkumy předpovídaly vládní straně jen něco přes 100 z 650 mandátů v Dolní sněmovně, což by pro konzervativce znamenalo debakl historických rozměrů, labouristům přisuzovaly přes 430 mandátů.

Podle deníku The Guardian tak měli šanci na nejvýraznější parlamentní většinu, jakou kterákoli britská strana získala od roku 1832. Tehdy došlo k významnému rozšíření volebního práva.

List považuje za „ohromné vítězství“, pokud labouristé získají většinu 80 až 179 mandátů. Strana „by tak relativně snadno prosadila v Dolní sněmovně hodně zákonů“, píše The Guardian. Při menší většině by Starmer mohl mít potíže některé části svého programu přes poslance protlačit.

Naopak výraznější většina by znamenala, že se Starmer zapíše do historie. Během jediného volebního období by dokázal stranu od rekordní porážky dovést k rekordní výhře, která by překonala i mezi labouristy dodnes legendární vítězství Tonyho Blaira z roku 1997. Veškeré návrhy zákonů by pak nový premiér podle deníku prosazoval „s lehkostí“.

List ale zároveň upozorňuje na úskalí tak velkého úspěchu. „Většina těchto rozměrů by znamenala, že labouristé seskládali tak širokou koalici voličů – nejvíce proimigrační i nejvíce protiimigrační, například –, že by byla opravdu výzva udržet všechny své poslance šťastné,“ píše politická zpravodajka deníku The Guardian Aletha Aduová.