Článek
Analýzu si také můžete poslechnout v audioverzi.
Pokud se průzkumy nepletou, Británii čeká po volbách velké „střídání stráží“. Namísto vládnoucích konzervativců se do čela země dostanou labouristé, kteří dlouhých čtrnáct let vyčkávali v opozici. Velká naděje, že s novým vedením přijde opravdová změna, ale mezi Brity nepanuje.
Z průzkumů vyplývá, že mnozí z nich ztratili po letech turbulentních změn a ekonomické stagnace důvěru v tamní politiky a mají za to, že ať už zemi povede kdokoliv, k výraznému zlepšení situace v zemi to stejně nepovede.
„Británie je vyčerpaná. Ekonomicky i z hlediska sociální soudržnosti. Vyčerpaná je i důvěra ve veřejné představitele,“ okomentoval atmosféru v zemi před volbami v rozhovoru pro Seznam Zprávy Jan Váška z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Průzkumy ukazují, že důvěra v britské politiky je na rekordně nízké úrovni a mezi tamními obyvateli vládne celková nespokojenost. Podle žebříčku duševní pohody, který sestavuje Global Mind Projekt, jsou dokonce Britové momentálně - hned po Uzbecích - druhým nejnešťastnějším národem z celkových 71 zkoumaných zemí.
„Myslím, že jedním z důvodů je pocit, že se zdejší život viditelně a očividně řítí nazpátky,“ glosoval takové výsledky komentátor deníku The Guardian George Monbiot.
Podle něj byly doby, kdy téměř všichni Britové věřili, „že stoupající ekonomický příliv pozvedne všechny lodě. Že každý bude mít dobrý domov. Že ubude dřiny a práce bude zajímavější. Že se budeme těšit většímu ekonomickému zabezpečení a více volného času“ a tak dále. Tato očekávání se ovšem nenaplnila.
„Ceny neustále rostou“
Neuspokojivá ekonomická situace provázená selháváním veřejných služeb je pro Brity v nadcházejících volbách tématem číslo jedna.
„Problém, který leží voličům nejvíce na srdci, je rozhodně krize životních nákladů. Slýchám to všude okolo sebe,“ říká v rozhovoru pro Seznam Zprávy pětadvacetiletá Féa, která žije v Londýně. „Náklady rostou, zatímco platy zůstávají stále stejné. To je něco, co životy lidí skutečně ovlivňuje,“ dodává s tím, že stejně jako každý, kdo je teprve na začátku kariéry, tuto krizi pociťuje velmi silně.
Británie má za sebou více než dekádu pomalého ekonomického růstu, výrazných rozpočtových škrtů a stagnující produktivity.
Premiér Rishi Sunak sice v polovině měsíce hlásal, že tamní ekonomika zažívá „obrat k lepšímu“, a odkazoval na nedávná data, která ukazují, že se dostala z recese silnější, než se předpokládalo, a inflace, která v posledních letech raketově vyletěla, výrazně zpomalila.
Mnozí obyvatelé ovšem namítají, že takovou změnu nepociťují. Premiérovo nadšení brzdí i ekonomové, podle kterých je k tomu, aby se podařilo po letech stagnace nastartovat britskou ekonomiku, potřeba víc než jen několik pozitivních hospodářských ukazatelů.
„Opravdu to tak necítím, ne,“ okomentovala pro agenturu AP Sunakova slova sedmatřicetiletá psycholožka Carol Dyer, která žije se svým dítětem v Londýně. Stejně jako mnoho dalších obyvatel si stěžuje na rostoucí ceny potravin, energií i bydlení, které ji donutily přehodnotit dosavadní životní styl.
„Myslím, že se více snažíme nakupovat hromadně, nakupovat a jíst různými způsoby, abychom ušetřili nějaké peníze. Stává se to méně volbou a více způsobem, jak to musíme dělat,“ vysvětlila, zatímco ji novináři zastihli ve frontě na zlevněnou zeleninu, kterou prodávají na londýnském tržišti.
Z průzkumu think tanku Pew Research Center vyplývá, že pouhých 22 % britských obyvatel je před blížícími se volbami spokojených s ekonomickou situací v zemi, dalších 78 % pokládá současný stav za neuspokojivý. A také, že Britové mají obecně negativnější názor na ekonomiku své země než obyvatelé většiny ostatních zemí, které organizace v tomto roce zkoumala.
Podle Féy se situace v posledních několika letech znatelně zhoršila. „Ceny každodenních věcí, jako jsou potraviny a doprava, neustále rostou. Na internetu jsou účty, které pořizují každý rok snímek toho samého produktu, třeba lahve s olejem. Ceny některých z nich za tu dobu vzrostly až o 300 %,“ popisuje.
Kromě zdražujících potravin dělají Britům vrásky i neustále rostoucí ceny bydlení. „S krizí bydlení se potýká celá země, řekla bych ale, že právě v Londýně, který je jedním z nejdražších měst u nás, se koncentruje. Nájmy se neustále zvyšují a mladí lidé jsou vytlačováni pryč,“ vysvětluje Féa.
Kolabující veřejné služby
Brity, kteří se chystají k volbám, trápí také stav veřejných služeb. Ty jsou, jak píše deník The New York Times, po dlouhém období nízkých investic a omezování veřejných výdajů v podstatě na pokraji kolapsu. A v obyvatelích to zanechává dojem, že jejich země je jednoduše „rozbitá“.
Zhruba 78 % britských obyvatel má za to, že kvalita veřejných služeb se za posledních pět let zhoršila. Souhlasí s tím dokonce i 70 % voličů Konzervativní strany, která byla v tomto období u moci a na jejich selhávání má tak svůj podíl viny.
Nejhlasitější debaty se v zemi před volbami vedou o zdravotnictví, které je dlouhodobě v krizi a po rostoucích cenách je tím, co Brity trápí nejvíce. „Situace se zhoršila v několika posledních letech v souvislosti s tím, jak po brexitu odešli kvalifikovaní zdravotníci ze středo- a východoevropských zemí,“ vysvětluje Váška.
Státem řízenou zdravotní službu NHS, která se stále vzpamatovává z pandemie covidu-19, zatěžuje personální krize, nedostatek financí i demografické stárnutí britské populace.
Nemocnice jsou přeplněné a Britové si stěžují, že musí na ošetření čekat i několik měsíců - na čekací listině je momentálně přes sedm milionů případů. Proti fungování NHS se dlouhodobě bouří nejen nespokojení pacienti, ale také zdravotnický personál, který v posledních dvou letech pravidelně pořádá stávky za zvýšení platu a celkové zlepšení podmínek.
Krize britského zdravotnictví
Britský zdravotnický systém (NHS) je symbolem Spojeného království a závazku poskytovat kvalitní zdravotní péči všem a bez výjimky. Nyní ale zažívá jedno z nejtěžších období ve své historii, dlouhé 75 let.
„Viděl jsem, že podfinancování a špatné řízení NHS způsobilo skutečné problémy v tom, jak jsem byl léčen,“ řekl agentuře Associated Press Nathaniel Dye, kterému byla diagnostikována rakovina střev ve 4. stadiu.
Dědictví brexitu
Investicím do veřejných služeb bránil podle ekonomky Anny Valero z London School of Economics poměrně přísný program úsporných opatření, která konzervativci zavedli, když v době doznívající finanční krize nastoupili k moci.
Roli podle ní sehrál i brexit, který až příliš dlouho odváděl pozornost vlády od investic do infrastruktury, inovací a dovedností . „Pokud se všichni zabývají tím, jak vlastně brexit provést, jak ho uskutečnit, a všemi politickými dopady, lidé se samozřejmě méně věnují těmto dlouhodobým otázkám,“ uvedla pro The New York Times.
Brexit už přitom dlouho není tématem, které v britské politice „táhne“. Voliče teď mnohem víc zajímá, jak si strany poradí s krizí životních nákladů, kterou zažívají miliony z nich a nejsilněji dopadá na nejchudší část společnosti.
Podle Nadace Josepha Rowntreeho dělí 900 tisíc Britů od chudoby pouhých 10 liber. Čím dál více jich je závislých na potravinových bankách. Charitativní organizace Trussell Trust, která provozuje více než polovinu z nich, tvrdí, že její služby loni využilo 300 tisíc nových zájemců a rozdala rekordní počet tří milionů balíčků pro lidi v nouzi.
Rozhořčení v Británii nepanuje pouze okolo ekonomické situace, ale také ohledně stavu demokracie. Ze zmíněného průzkumu Pew Research Center vyplývá, že okolo 60 % lidí se současnou situací není spokojeno. Za poslední tři roky jejich počet vzrostl zhruba o 20 %.
K celkovému pocitu nespokojenosti přispívá i deziluze z brexitu, která v Británii narůstá. Průzkumy YouGov, Ipsos i NatCen Social Research potvrzují, že výrazná většina Britů dnes lituje rozhodnutí opustit EU. Podle nejnovějších čísel by dnes pro setrvání v Unii bylo zhruba 60 % Britů, zatímco v roce 2016 jich pro hlasovalo 48 %.
Labouristé budou mít svázané ruce
„Málokterý volič Labouristů asi očekává, že se mu po nástupu nové vlády zázračně začne vést lépe. Ale i když pro řadu z nich představuje labouristická strana jen méně špatnou volbu, mnozí si ji přeci jen spojují s nadějí na postupné zlepšení situace v zemi,“ myslí si odborník na Británii Váška.
Finanční situace, ve které Británie je, podle něj nechává labouristům pouze omezený manévrovací prostor. Strana, která se chystá na převzetí moci, sice slibuje snížení čekacích lhůt na neurgentní lékařské zákroky či navýšení počtu učitelů, jenže to, jak si bude po volbách počínat, nechává co nejvíce otevřené a ve vytyčování konkrétních cílů zůstává střídmá.
„Vychází to z vědomí, že mají svázané ruce ekonomickou situací,“ vysvětluje Váška.