Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Nepřitahuje kontroverze, je spořádaný a na první pohled působí trochu nudně. Takovou charakteristiku často zahraniční média a experti připisují Keiru Starmerovi, který labouristy, pokud se odhady výsledků nemýlí, vede k drtivému vítězství ve čtvrtečních parlamentních volbách.
Vzápětí dodávají, že právě tohle je nejspíš to, co Británie nyní potřebuje.
„Očekávám, že bude ve funkci věcný a kompetentní. A když někam přijde, místnost se okamžitě nezaplní jeho egem. Bude předvídatelný a v zásadě nabídne stabilní politické vedení,“ odhaduje v rozhovoru pro Seznam Zprávy odborník na Británii Jan Váška z Institutu mezinárodních studií Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.
Chybějící charisma nemusí být na škodu
Političtí pozorovatelé i lidé, kteří s dnes jednašedesátiletým Starmerem v minulosti pracovali, se shodují, že nově zvolenému premiérovi chybí charisma Tonyho Blaira nebo Borise Johnsona. To ovšem není na škodu.
„Vzhledem k chaosu, který museli Britové snášet od referenda o brexitu v roce 2016, trocha nudy podle mě nebude na veřejnost působit tak špatně,“ uvedl pro agenturu AP Tim Bale z londýnské Queen Mary University.
Výsledky britských voleb podrobně:
Británie má za sebou turbulentní časy. V posledních dvou letech se v jejím čele vystřídali hned tři premiéři. Průzkumy dokládají, že Britové ztratili vlivem četných skandálů a nesplněných slibů okolo brexitu důvěru ve své politiky. Navrch je trápí krize životních nákladů a kolabující veřejné služby.
„Hlas pro labouristy je hlasem pro stabilitu - ekonomickou i politickou,“ vzkázal Starmer po tom, co současný konzervativní premiér Rishi Sunak ke konci května vyhlásil předčasné volby. Voličům slíbil, že jeho strana zemi přinese změnu, kterou potřebuje - nikoliv překotnou a děsivou, ale uklidňující.
V jakém stavu je Británie
ANALÝZA. Britům ztěžují život rostoucí ceny potravin a bydlení i krize ve zdravotnictví, kvůli které čekají na ošetření dlouhé měsíce. Navrch ztratili důvěru ve své politiky. Volby v Británii provází celkový pocit nespokojenosti.
Podle Vášky čím dál víc rezignovaní a cyničtí Britové potřebují lídra, se kterým se budou moci ztotožnit. „Někoho, kdo je osloví, koho přijmou za svého, tak, aby se opět vystavěly mosty mezi veřejností a politickou třídou,“ vysvětluje.
Takovou osobností by podle něj mohl být i Starmer. Problém je ovšem v tom, že labouristický lídr zůstává po čtyřech letech v čele strany a devíti letech v parlamentu pro velkou část společnosti záhadou.
Mnozí Britové mají za to, že toho o něm vědí jen velmi málo, a od jeho nástupu si výrazné polepšení neslibují, jak krátce před volbami upozornil průzkum organizace Public First. Chtějí ale změnu a jsou připraveni po 14 letech konzervativních vlád dát šanci labouristům, píše bruselský server Politico.
Pokud si bude chtít Starmer získat jejich dlouhodobou důvěru, bude muset ukázat svou dosud skrytou stránku. „Lidé, kteří se pohybují v jeho blízkosti, říkají, že je v osobním styku příjemný, empatický a srdečný,“ vysvětluje Váška s tím, že když bude Starmer přívětivější a uvolněnější, může uspět.
Kdo je Keir Starmer?
Političtí oponenti Starmerovi přezdívají „levicový právník z Londýna“ a snaží se ho vykreslit jako příslušníka britských elit, který nerozumí problémům běžných obyvatel. Starmer ovšem rád připomíná, že jeho původ není nikterak privilegovaný a sám vzešel z pracující třídy.
Lídr labouristů vyrůstal ve městě Oxted, které leží zhruba 30 kilometrů od Londýna. Jeho matka zde pracovala jako zdravotní sestra, jeho otec byl nástrojářem v jedné z tamních továren. A ačkoliv Starmer nikdy netvrdil, že jeho rodina trpěla chudobou, přiznává, že čas od času zažívali finanční potíže a lidé se na ně pro otcovo zaměstnání dívali svrchu.
Autor Starmerovy biografie Tom Baldwin tvrdí, že už tyto rané zkušenosti formovaly jeho politický styl. „Je to první vůdce labouristů své generace, který mluví o třídní příslušnosti a snobství,“ uvedl pro stanici CNN. „To z něj nedělá třídního bojovníka, ale někoho, kdo chápe různé vrstvy hrdosti, aspirace a viny,“ dodal.
Starmer se stal vůbec prvním členem své rodiny, který nastoupil na vysokou školu. Když vystudoval práva na univerzitě v Leedsu, absolvoval postgraduální studium na Oxfordské univerzitě.
Už tehdy se profiloval levicově, angažoval se v socialistických spolcích. Podporoval například zkrácení pracovního týdne, zelenou politiku nebo hájil práva žen a gayů.
Než vstoupil do politiky, působil jako právník v oblasti lidských práv. Podle svých spolupracovníků se už tehdy vyznačoval tichou přesvědčivostí a naprostou znalostí faktů - kvalitami, díky kterým vyhrál velkou část případů a na kterých později vystavěl svou politickou kariéru.
Starmer vedl několik ostře sledovaných případů, například proti firmám Shell nebo McDonald’s a působil jako právní poradce Severoirské policejní rady. V roce 2008 stanul v čele státního zastupitelství pro Anglii a Wales, za což byl později povýšen do rytířského stavu, a před jméno si tak přidal titul sir.
Předvolební skandál
Komise pro hazardní hry prověřuje, zda vyšší úředníci nevyužili důvěrných informací k získání výher v hodnotě tisíců liber.
Do Dolní sněmovny britského parlamentu byl zvolen v roce 2015, když mu bylo 52 let. Když později sliboval věrnost novému králi, narozdíl od většiny poslanců vynechal zmínku o Bohu. Otevřeně totiž říká, že je ateista, byť dodržuje některé židovské zvyky, protože k judaismu se hlásí jeho manželka Victoria, se kterou má mimochodem dvě děti.
Zhruba rok po vstupu do parlamentu se stal členem stínové vlády, kde měl na starosti imigraci. S tehdejším lídrem labouristů Jeremym Corbynem, který reprezentoval krajně levicové křídlo strany, se často přel. V jednu chvíli dokonce kvůli neshodám opustil nejvyšší stranický tým.
Po referendu o setrvání v Evropské unii v roce 2016 ovšem vzal Corbyna na milost a stal se jeho šéfem pro brexit.
Úzká spolupráce s Corbynem dodnes vrhá stín na Starmerovu kariéru a konzervativci rádi využívají každé příležitosti, kdy mu to mohou připomenout. Starmer se obhajuje tím, že chtěl zůstat a bojovat za proměnu strany. Dodává, že „lídři jsou dočasní, zatímco politické strany jsou trvalé“.
Předpoklad být úspěšným premiérem
Po tom, co Corbyn dovedl labouristy v roce 2019 k drtivé volební porážce, strana vsadila na Starmera. Ten následně bývalého lídra ze strany vyloučil v návaznosti na vyšetřování antisemitismu, který pod jeho vedením mezi labouristy bujel.
Labouristická strana prošla pod Starmerovou taktovkou výraznou proměnou a nakonec si vytvořila v průzkumech na labouristy takový náskok, že o jejich vítězství dlouho nikdo nepochyboval.
„Velmi efektivně vymanévroval představitele corbynovského radikálně levicového křídla a stranu i přes dílčí odpor posunul velice cílevědomě ke středu,“ shrnuje Váška.
„I když působí jako trochu nevýrazný lídr, Labouristickou stranu má zřejmě pod opravdu velmi silnou kontrolou. Ve všech otázkách, kromě Palestiny, kde to bylo složitější, dokázal udržet semknuté řady a vyvarovat se otevřeného a hromadného disentu,“ dodává český expert.
Právě ve způsobu, jakým postupně remodeloval Labouristickou stranu, lze podle týdeníku The Economist hledat klíč k tomu, jakým bude Starmer premiérem.
Mnozí na základě toho usuzují, že má politické dovednosti potřebné k tomu, aby zemi přinesl změnu, kterou tak zoufale potřebuje. O tom samém se voliče ostatně snažil během kampaně přesvědčit i Starmer, který vzkázal, že to, co udělal s Labouristickou stranou, zopakuje i ve Westminsteru.
Zda se mu podaří reformovat Británii, kterou tíží neuspokojivá ekonomická situace a krize důvěry, zůstává v tuto chvíli otázkou. Jedno je ovšem jasné - Starmer má před sebou nelehké časy.