Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po sečtení hlasů odevzdaných v britských volbách je jasné, že dlouhodobé průzkumy nelhaly. Labouristická strana vyšla z voleb jako jasný vítěz a vládnoucí konzervativce nechala daleko za sebou.
Volební noc v Británii ale přinesla i několik překvapení. Jedním z nich je určitě nečekaně dobrý výsledek pravicově populistické strany Reform UK vedené Nigelem Faragem – strůjcem brexitu a „věčným narušitelem britské politiky“, jak jej označila například americká CNN.
„Tohle je obrovské, lidi,“ vzkázal někdejší britský europoslanec Farage ve videu, které o půlnoci zveřejnil na sociální síti X. Do popisu přidal: „Vzpoura proti establishmentu je v plném proudu“.
Ze stále sčítajících se výsledků vyplývá, že Reform UK si přišla na zhruba 15 % hlasů a získala čtyři křesla. V nejméně 89 z celkových 650 okrsků pak skončila druhá, upozornil deník Financial Times.
Potvrdilo se tak to, o čem se už delší dobu mluvilo – strana trumpovského ražení dokázala na svou stranu přetáhnout nezanedbatelnou část britských pravicových voličů, kteří jsou nespokojení s konzervativním leadershipem.
„Tohle je začátek konce Konzervativní strany,“ řekl Farage novinářům po zveřejnění exit pollů.
Důvod k nadšení ale podle něj nemají ani vítězní labouristé. „Tato labouristická vláda se dostane do problémů – velmi, velmi rychle. Jdeme labouristům po krku, o tom nepochybujte,“ vzkázal lídr pravicově populistické strany. Tohle je jen první krok k něčemu, co vás všechny ohromí,“ dodal.
O výsledcích voleb
Labouristická strana pod vedením Keira Starmera podle exit pollu získala 410 mandátů, což by znamenalo pohodlnou většinu v Dolní sněmovně. Dosud vládnoucí konzervativci by mohli obsadit 131 křesel.
Čtvrteční volby jsou přelomové i pro Farage osobně. Politik, který je známý svými euroskeptickými a protiimigračními postoji, se po sedmi neúspěšných pokusech letos poprvé dostal do britské Dolní sněmovny. O křeslo obral konzervativce v okrsku Clacton na jihovýchodním pobřeží Anglie.
Úspěch si připsal navzdory tomu, že kandidaturu oznámil jen několik týdnů před konáním voleb. Dlouhodobě totiž avizoval, že do voleb nepůjde a místo toho pomůže v kampani za znovuzvolení bývalému americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi (psali jsme zde).
Má charisma, které ostatním chybí
Čím si nezvykle dobrý výsledek strany Reform UK vysvětlovat?
Jedním z faktorů je rozhodně nespokojenost voličů s konzervativním vedením země, která vedla k masivnímu odlivu voličů, z něhož těžily Labouristé, Liberální demokraté i Reform UK.
Podle britského volebního experta Johna Curtice Farageova strana těžila z výrazného poklesu hlasů pro konzervativce na místech, která dosud ovládali. Nejvíce se jí dařilo v oblastech, kde lidé v roce 2016 hlasovali za odchod Británie z Evropské unie.
Profil Keira Starmera
Labouristický lídr Keir Starmer má některé předpoklady, díky kterým by mohl uklidnit situaci v Británii. Když bude přívětivější a uvolněnější, může si získat důvěru tamních obyvatel, myslí si expert Jan Váška.
Za volebním úspěchem Reform UK stojí podle politologů také fakt, že strana zvedá témata, která velmi rezonují u určité části voličstva. „Lidem se líbí, co Nagel Farage říká o imigraci,“ vysvětluje pro CNN zástupkyně šéfredaktora serveru Politico ve Velké Británii Rose Princeová.
Zmiňuje také, že Farage má charisma, které lidi přitahuje – na rozdíl od současného premiéra Rishiho Sunaka i jeho očekávaného nástupce Keira Starmera, který je často popisován jako příliš spořádaný, až nudný.
Co to znamená pro konzervativce?
Stanice Sky News píše, že úspěch Reform UK zřejmě sehraje důležitou roli v budoucím směřování konzervativců, kteří budou muset po drtivé porážce přehodnotit své dosavadní postupy.
Bývalá členka konzervativního kabinetu Andrea Leadsomová v rozhovoru pro stanici uvedla, že strana přišla o hlasy, protože „nebyla dostatečně konzervativní“. „Myslím, že (strana) Reform z toho vyšla velmi dobře, protože byla protestní… a nás čeká přehodnocení,“ dodala.
Podle expertky Princeové sehraje důležitou roli také to, jak se konzervativci zachovají k Farageovi – jestli se od něj budou distancovat nebo se pokusí s ním spojit síly.