Článek
Sociálnědemokratická strana (PSD) podle téměř úplných výsledků získala přibližně 30 procent hlasů, středopravicová Národně liberální strana (PNL) premiéra Ludovika Orbana - považovaná za favorita volebního klání - se musela spokojit s 25 procenty. Třetí skončila se 14 procenty koalice reformistů USR-PLUS.
Dalším překvapením voleb se stal úspěch nacionalisticko-populistického Svazu pro jednotu Rumunů (AUR), kterému odevzdalo svůj hlas osm procent voličů. Zastoupení v parlamentu bude mít i strana maďarské menšiny UDMR, která získala šest procent hlasů.
Ještě před sečtením hlasů se ale premiér Orban prohlásil za vítěze voleb. „PNL se domnívá, že je vítězem těchto voleb,“ uvedl Orban. Jeho menšinový kabinet loni vystřídal sociálnědemokratickou vládu expremiérky Vioriky Dancilaové, která ztratila důvěru parlamentu.
Šéf PSD Marcel Ciolacu označil výsledek voleb za vzkaz voličů vládním liberálům ohledně jejich reakce na pandemii covidu-19. Jednalo se o hlas proti „zavírání škol, zavírání trhů, zavírání škol a bankrotu tisíců firem“ za pandemie a rovněž proti „statisícům nezaměstnaných“, uvedl Ciolacu, podle něhož by měl Orban odstoupit. Ciolacu zároveň vyloučil velkou koalici mezi PSD a PNL.
Orban sliboval, že zvrátí kroky předchozích levicových vlád k potlačení nezávislosti soudů a obnoví důvěru investorů, kterou podkopal rozpočtový populismus PSD. Jeho snahy doposud brzdila skutečnost, že PSD ovládá parlament, píše Reuters. Kontroverzní justiční reforma z dílny PSD podle kritiků ohrožuje vládu práva. EU kvůli tomu hrozila zahájit s Rumunskem disciplinární řízení podobně jako v případě Polska a Maďarska.
Pravděpodobnost, že se sociálním demokratům i přes vítězství podaří sestavit vládu, je podle serveru Balkan Insight nízká. Nezdá se totiž, že by jakákoli z parlamentních stran byla ochotná spolupracovat s PSD, jejíž obraz pošramotila obvinění z korupce i kontroverzní reforma soudnictví, kterou prosazovala během svého vládního angažmá od roku 2017 do loňského října.
Prezident Klaus Iohannis, který je zásadním odpůrcem socialistů a má současně pravomoc jmenovat premiéra, již dříve uvedl, že by si přál vytvoření koalice PNL s reformistickou USR-PLUS.
PSD krátce před volbami zaznamenala v průzkumech posílení poté, co Orbana obvinila z pochybení při boji s pandemií covidu-19. Podle agentury Reuters se nicméně předpokládá, že prezident Klaus Iohannis pověří Orbana vytvořením vlády i v případě, že PNL mírně zaostane za PSD.
Nejpravděpodobnější variantou je, že vládním partnerem PNL se stane koalice Unie zachraňme Rumunsko (USR) – Strana svobody, jednoty a solidarity (PLUS). Té odhady připisují kolem 16 procent. Ve volbách kandidovalo přes sedm tisíc uchazečů o křesla obou komor rumunského parlamentu, tedy o deset procent více než v posledních volbách, píše server Balkan Insight. Rumunští voliči vybírali 136 senátorů a 329 poslanců. Hlasování se zúčastnilo pouze 31,84 procent oprávněných voličů, což je nejméně od pádu komunismu v této balkánské zemi.
