Hlavní obsah

Ženy pro Donalda. Trump připravil Harrisovou i o její hlavní výhodu

Foto: Phil Mistry, Shutterstock.com

Americké ženy nakonec převážně ve volbách podpořily Kamalu Harrisovou. U Donalda Trumpa jich ale zůstalo dost na to, aby zvítězil.

„Mám zlomené srdce. Vyhrál člověk, který evidentně nenávidí ženy. Přesto ho mnohé z nich volily. Nerozumím Americe,“ řekla Seznam Zprávám Alice Piferová, která se v 70. letech angažovala v takzvané druhé feministické vlně.

Článek

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Americké ženy měly zaplavit volební místnosti. Měla to být úplná tsunami, která by spláchla republikána Donalda Trumpa a on by tak nadobro zmizel z politického života. Nestalo se. A demokraté nyní pátrají po tom, co se stalo.

Z předběžných dat totiž vyplývá, že zvolený prezident získal více u mužských voličů, než ztratil u těch ženských. A o tento rozdíl přitom šlo. Průzkumy naznačovaly, že Kamala Harrisová vyhraje u voliček o dobrých 20 procent. Její rival na to neměl mít odpověď, protože mu měly chybět hlasy voličů.

Stal se pravý opak.

Donald Trump například podle stanice NBC v deseti státech, kam vedle sedmičky těch kolísavých televize zařadila ještě Texas, Floridu a Ohio, vyhrál u mužů nad demokratkou v poměru 55 ku 42 procentům. Kamala Harrisová u žen v poměru 53 ku 45 procentům.

Viceprezidentka dominovala v této desítce vybraných států jen u černošských žen. Devět z deseti jí dalo svůj hlas. Harrisová oslovila i vzdělané bělošky, když u nich nad Trumpem zvítězila rozdílem 16 procentních bodů. Utržila ale drtivou porážku u bělošských žen bez univerzitního diplomu, a to o propastných 27 procentních bodů.

Harrisová a téma potratů

Kamala Harrisová se během kampaně zaměřovala na téma umělého přerušení těhotenství. Nejvyšší soud, kam Donald Trump během svého prezidentství mezi lety 2016-2020 jmenoval tři konzervativní soudce, totiž toto právo v červnu roku 2022 americkým ženám odebral. Volební data ale ukazují, že za závažnější téma voliči považovali ekonomiku, kde preferovali Trumpa. Ekonomiku za nejzávažnější problém považovalo na 32 procent voličů, potraty jen 14.

Tato skupina žen totiž za hlavní problém současné Ameriky a její budoucnosti považovala ekonomickou situaci a životní náklady, které rostly v posledních čtyřech letech, kdy byl (a stále je) u moci extrémně nepopulární Joe Biden.

Opět to potvrzují čísla letošních voleb. Téma ekonomiky bylo ve většině států na prvním místě, zvlášť potom v takzvaném Slunečním pásu, kde se letos bojovalo o čtyři ze sedmi kolísavých států, konkrétně se jednalo o Severní Karolínu, Georgii, Arizonu a Nevadu.

Kamala Harrisová, Bidenova viceprezidentka, se tak v očích těchto žen nedokázala od demokratického prezidenta dostatečně distancovat a přesvědčit je, že její ekonomický model by fungoval lépe.

„Jak říká Trump, byla (Harrisová) u moci čtyři roky a nic nezměnila. Proč bych jí teď měla věřit v tom, že dokáže Ameriku přivést k prosperitě?“ řekla mi jedna z voliček Donalda Trumpa, která se představila jako Gwynett.

Mluvili jsme spolu v okrese Erie v severozápadní části Pensylvánie jen na dohled jednomu z billboardů s tváří Kamaly Harrisové, který hlásal, že demokratická kandidátka ví, jak pomoci střední třídě.

Tajný hlas

Politicky rozdělený okres Erie je mimo jiné proslulý tím, že dokáže svou vlastní volbou předpovědět budoucího prezidenta a nejinak tomu bylo i letos. Trump tu Harrisovou porazil o necelé dva tisíce hlasů.

Podle některých expertů Kamale Harrisové nepomohly ani kampaně typu „tajný hlas“ pro Kamalu. Na televizích v klíčových státech se například objevil reklamní spot namluvený slavnou herečkou Julií Roberts. Ta v něm říká, že místo za plentou je jedním z mála míst v Americe, kde mají ženy stále právo na svobodnou volbu.

„Můžete volit, jak chcete a nikdy se to nikdo nedozví,“ říká Roberts, zatímco žena ve spotu zaškrtává jména Harrisová a Walz, jejího kandidáta na viceprezidenta. Žena následně ubezpečí svého muže, který se jí ptá, zdali volila správně.

Čtyři důvody, proč Harrisová prohrála

Rozdělení sil, na které se dříve demokraté mohli spolehnout, už neplatí.

Americká novinářka Ann Rollinsová k tomu pro časopis Slate napsala, že podobné kampaně konzervativně laděné ženy spíše od podpory Harrisové odradily. Rollinsová přednáší o kreativním psaní na Marshallově univerzitě v konzervativní Západní Virginii. Má za to, že přesvědčit někoho o svém názoru či představě nejprve vyžaduje umění naslouchat a pochopit situaci daného člověka.

Podle novinářky ale kampaň o tajné volbě vlastně z konzervativních žen udělala oběti bez vlastní vůle, které se bojí svých manželů a širší komunity, kde žijí.

„Ve skutečnosti je tato charakteristika přesným opakem vlastnosti, kterou se konzervativci pyšní: kuráž. Terapeutický jazyk je pro konzervativce nepříjemný. Považují ho za rozmazlující, slabý a měkký. Konzervativní ženy jsou hrdé na svůj smysl pro odpovědnost a odolnost,“ napsala mimo jiné Rollinsová.

Řada žen z tábora Kamaly Harrisové mezitím prožívá hluboké trauma a je přesvědčena, že v Americe v úterý vyhrál sexismus a rasismus. Patří mezi ně například Alice Piferová, které žije v Brooklynu. V 70. letech, kdy jako mladá dívka přijela do New Yorku, se zapojila do takzvané druhé vlny feminismu.

Foto: Eduard Freisler, Seznam Zprávy

Demokratická volička Alice Piferová jen těžce přijímá skutečnost, že Amerika opět zvolila za prezidenta Donalda Trumpa.

Alice do New Yorku utekla z katolické rodiny v Detroitu. Podle svých slov se vzepřela tradičním konvencím té doby, které ji v profesním životě nabízely úzkou perspektivu práce sekretářky nebo zdravotní sestry. Alice toužila po kariéře novinářky a spisovatelky. Uspěla, za svou práci dokonce získala dvě prestižní ceny Emmy.

„Mám zlomené srdce. Vyhrál člověk, který evidentně nenávidí ženy. Přesto ho mnohé z nich volily. Nerozumím Americe,“ řekla dnes 73letá Alice Seznam Zprávám s tím, že se za svého života zřejmě prezidentky v Bílém domě nedočká.

Historické senátní volby

Přesto některé kandidátky uspěly. Zatímco američtí voliči podruhé za osm let odmítli zvolit do Bílého domu ženu, letošní volby v tomto směru přeci jen přepisovaly historii. Poprvé v dějinách voliči do Senátu poslali dvě černošské političky, které vyhrály hlasování v demokratických státech Maryland a Delaware.

Počet Afroameričanek v horní komoře Kongresu tak během jedné noci radikálně upravil historický záznam. Za téměř 250 let od vyhlášení nezávislosti Spojených států se totiž do Senátu do okamžiku letošních voleb dostaly pouhé dvě ženy černé pleti.

Pro miliony amerických žen je to ale při pohledu na pád Kamaly Harrisové jen slabá náplast.

Doporučované