Zásadní ekonomické změny, které přinese nový prezident USA

Úterní volby v USA vyhrál republikánský kandidát Donald Trump. I když ještě není jisté, zda republikáni získají kontrolu i nad sněmovnou reprezentantů – jsou k tomu blízko.

V případě, že by se republikánům podařilo získat obě komory, tedy jak sněmovnu tak senát, Trumpovy plány by procházely s menšími komplikacemi, na rozdíl od některých návrhů (například vojenské balíky pro Ukrajinu) dosluhujícího prezidenta Joea Bidena.

Nově zvolený americký prezident s sebou rozhodně přinese i ekonomické změny. Mezi klíčová témata, kterým Trump bude věnovat pozornost, patří daně, obchod, energetika, migrace a deficity.

Zde je přehled pěti nejvýznamnějších ekonomických dopadů výsledku amerických prezidentských voleb. Seznam sestavila agentura Bloomberg.

Jedním z hlavních témat, na které se v kampani Donald Trump zaměřil, bylo snižování daní z příjmu. Detailně to popsala americká zpravodajská divize CBS News. Trump slíbil prodloužení daňových úlev, které byly schváleny během jeho prvního funkčního období a o jejichž prodloužení bude kongres hlasovat v příštím roce. Na kampani představil i další návrhy, včetně zrušení daní ze spropitného, přesčasů a dávek sociálního zabezpečení.

Trumpovy návrhy na daňové změny by měly podpořit americké rodiny a podniky. Zvažuje zavést vyšší podporu pro rodiny prostřednictvím navýšení daňového bonusu na děti na z původních 2000 na 5000 dolarů na dítě.

Pro seniory Trump navrhuje zrušení federální daně z příjmu na důchody, což by nejvíce pomohlo středním a vyšším příjmovým skupinám důchodců, především těm s ročními příjmy mezi 63 000 a 200 000 dolary. Příjem na důchod označuje peníze, které jednotlivci dostávají po odchodu do důchodu, často z vládního systému –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ Social Security, nebo z privátních penzijních fondů.

Tento návrh by však mohl urychlit insolvenci fondu sociálního zabezpečení, což znamená, že fond by mohl přestat mít dostatek prostředků na vyplácení důchodů. Pokud by k tomu došlo, mohlo by to vést ke snížení důchodů až o 33 %, protože by nebylo možné pokrýt všechny závazky fondu.

Trumpova daňová politika se také zaměřuje na podniky, pro něž navrhuje snížení korporátní daně z 21 % na 15 %. To by bylo od roku 1940 šesté největší snížení daní v historii USA.

Největší potenciální změnu pro podnikání by představoval Trumpův plán prudce zvýšit cla s cílem přinutit výrobce přesunout výrobu do USA. Republikán navrhl minimální cla mezi 10 % až 20 % na veškeré dovážené zboží, s možností zvýšení na 60 % a více u dovozů z Číny.

Podle analýzy agentury Bloomberg by nejradikálnější verze tohoto plánu, tedy zavedení 20% cla na veškerý dovoz, ale v případě odvetných kroků Číny mohlo do roku 2028 snížit HDP USA o 0,8 % a zvýšit inflaci o 4,3 %. Pokud by na tento krok reagoval i zbytek světa, růst by poklesl o 1,3 %, ale inflace by se zvýšila pouze o 0,5 %, díky oslabení americké ekonomiky.

O těchto negativních dopadech však podle CNN Trump veřejně nemluví. Sám to označuje za daň pro ostatní země, v realitě se však může clo promítnout přímo do cen amerických spotřebitelů. Některé americké firmy totiž samy odebírají a prodávají zboží ze zahraničí a nově zavedené clo by tak ve skutečnosti platily právě americké firmy. Ty pak budou mít na výběr, zda ponechají cenu a sníží si zisk, nebo zvýšení promítnou do finálních cen.

Trump slíbil největší deportaci nelegálních migrantů v historii, což by okamžitě zasáhlo odvětví, jako je stavebnictví, pohostinství a maloobchod, která se silně spoléhají na migranty – legální i nelegální. Ekonomové tvrdí, že takový krok by otřásl pracovním trhem, narušil podnikání a stál miliardy dolarů.

V jednom z projevů Trump řekl, že migranti přicházející do USA „otrávili krev naší země“. Podle odhadů je momentálně ve Spojených státech až 11 milionů nelegálních migrantů. Proces jejich deportací by trval dlouhé roky, zapojila by se i armáda, píše magazín Time.

V tématu energetiky by navázal na kroky, které zahájil už při svém prvním mandátu a už také nyní slíbil omezit regulace těžby ropy, zemního plynu a uhlí a zpřístupnit více federální půdy pro produkci fosilních paliv. Také prohlásil, že „ukončí“ politiky Bidenovy administrativy, které nabízejí dotace na podporu produkce zelené energie.

Právě Trumpův pohled na energetiku může pomoci Evropě. Masivně totiž prosazuje vývoz americké ropy a dalších fosilních paliv, což je pro Evropu v době války na Ukrajině a snahy odpoutat se od Ruska pozitivní, podotkl server Politico.

Prezident Biden doposud pozastavil povolení pro nové LNG projekty, aby byly zhodnoceny jejich environmentální a ekonomické dopady. Podle analytiků by vítězství Trumpa znamenalo urychlené schvalování povolení pro tyto projekty. Trump je totiž vůči obnovitelné energii spíše skeptický, prosazuje spíše tradiční zdroje energie, jako jsou právě fosilní paliva.

Podle analytiků by ani jeden z kandidátů deficit USA nezkrotil, přičemž v případě Trumpa by byl nárůst téměř dvojnásobný – o 7,75 bilionu dolarů. Vyšší deficit obvykle znamená vyšší úrokové sazby a náklady na půjčky pro domácnosti i podniky.

Neudržitelná fiskální trajektorie by mohla podle analytiků vyvolat nejistotu na trzích. Dluh USA již letos dosahuje 99 % HDP. Podle odhadů Bloomberg Economics by Trumpovy daňové škrty mohly tento podíl zvýšit do roku 2028 na 116 %.