Výběrem parťáka Walze Harrisová překvapila. Může na to doplatit

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

„Ode dne, kdy jsem oznámila svou kandidaturu, jsem hledala lídra, který pomůže sjednotit náš národ a posunout nás vpřed – bojovníka za střední třídu a vlastence, který stejně jako já věří v příslib Ameriky. Dnes jsem zde, protože jsem takového vůdce našla: guvernéra Tima Walze,“ pronesla na shromáždění v Pensylvánii Kamala Harrisová.

Na mítinku v hlavním městě státu se k demokratické kandidátce na americkou prezidentku poprvé připojila právě i její nově zvolená dvojka. Tim Walz Harrisovou v případě jejich vítězství nahradí v úřadu viceprezidenta.

Jejich první vystoupení bylo ostře sledované. I když byly jejich proslovy plné vzájemného vychvalování se a příslibů, pozornost na sebe strhly zejména jejich výjimečně tvrdé útoky na adresu republikánských soupeřů.

Není se čemu divit. Timu Walzovi podle informací amerických médií místo na demokratické kandidátce sice vynesla jeho veselá povaha a chemie s viceprezidentkou, zároveň však jeho vzestupu pomohla i jeho popularita na sociálních sítích a s ní spjatý přerod v hlasitého obránce Harrisové.

Walz se do této role pasoval poté, co Harrisová přebrala od prezidenta Joea Bidena otěže demokratické kandidatury. Její součástí je právě i kritika republikánské kandidátské dvojice Donalda Trumpa a J. D. Vance. Walz je jako jeden z prvních onálepkoval jako podivíny, což následně přebrala i kampaň Harrisové.

Podle informací stanice CNN se Harrisová během rozhodování o svém spolukandidátovi spoléhala na rady jen úzkého okruhu lidí. A i když prý konzultace proběhla také s bývalým prezidentem Barackem Obamou a s nynějším prezidentem Joem Bidenem, ani jeden neprosazoval konkrétního kandidáta.

Do nejužšího výběru se měl dostat ještě jednapadesátiletý Josh Shapiro, guvernér Pensylvánie. Vycházející hvězda Demokratické strany pochází ze státu, bez něhož se Harrisová ani Trump na cestě do Bílého domu téměř určitě neobejdou. Šušká se ovšem, že politika nakonec odstavily na druhou kolej i obavy z jeho vlastních osobních ambic.

Někteří spojenci Donalda Trumpa si již měli oddychnout, že si Harrisová nakonec Shapira nevybrala, a Pensylvánie je tudíž stále „k mání“.

Jak totiž Seznam Zprávy upozornil americký politolog Timothy Hagle z University of Iowa, pravice ho jednoduše měla za lepší volbu a myslela si, že pro viceprezidentčinu kampaň bude větší pomocí.

„Možná měli demokraté pocit, že řeči o Shapirovi jsou jakýmsi druhem obrácené psychologie. Ale nebylo tomu tak. Pravice si myslela, že Shapiro ztíží Trumpovi vítězství,“ uvedl expert. „Jejich první komentáře o Walzovi jsou proto takové, že z něj mají radost. Považují ho totiž za zdvojnásobení krajně levicové progresivní politiky.“

Dnes šedesátiletý Walz pochází z Nebrasky a již druhé funkční období slouží jako guvernér státu Minnesota. Právě to byl i důvod, proč si někteří mysleli, že by lepší volbou byl Shapiro z volebně nejisté Pensylvánie. Minnesota je totiž převážně demokratický stát, který republikánského kandidáta na prezidenta podpořil naposledy v roce 1972, kdy zvítězil Richard Nixon.

Výhodou Walze by však mohlo být, že jeho stát leží v blízkosti Wisconsinu a Michiganu, dvou klíčových bojišť prezidentských voleb. Faktem však zůstává i to, že Walz kromě lidového vystupování příliš nezapadá do zbytku středozápadních států, které jsou o něco konzervativnější než Minnesota.

Walz je bývalým členem Národní gardy USA, bývalým učitelem a trenérem a 12 let působil v americké Sněmovně reprezentantů, což mu v boji o post možného viceprezidenta zajistilo podporu nejen sněmovních demokratů.

Tyto faktory však podle politologa Haglea nebudou hrát zas až takový prim. „Nebude na tom příliš záležet, kromě toho, že Walz by mohl být schopen více oslovit určité podskupiny základny demokratů, zejména učitelské odbory. Ty by ovšem Harrisovou podporovaly tak jako tak,“ vysvětlil.

Ve sněmovně Walz reprezentoval minnesotský okrsek s převážně republikánskou orientací, politik tak prokázal, že je přitažlivý pro bělošské voliče z venkova. Později jako guvernér Minnesoty ovšem prosazoval i progresivní politiku, například bezplatné stravování ve školách a rozšíření placené dovolené pro zaměstnance.

To je ostatně i jeden z důvodů, proč je pro některé – včetně Haglea – volba Walze překvapivá.

„Harrisová se v poslední době zdánlivě posouvá do středu tím, že v některých otázkách obrací své postoje. To naznačuje obavu, že by mohla být vnímána jako politicky příliš nalevo,“ vysvětlil odborník.

„V porovnání se Shapirem je Walz považován za mnohem progresivnějšího, a pro Harrisovou by tak mohlo být obtížnější prezentovat se jako umírněná, aby oslovila nezávislé voliče,“ dodal.

Walz si ale může připsat k dobru to, že nerozděloval demokraty tolik jako jeho finálový soupeř ohledně tématu Izraele a Palestiny. Shapiro, který je Žid, několikrát projevil silné proizraelské postoje. Walz sice některé jeho názory sdílel, dočkal se ale mnohem menšího odporu než pensylvánský guvernér.

Podle politologa Haglea tak volba Walze možná naznačuje, že Harrisová ustoupila členům své strany, kteří Shapira na kandidátce nechtěli.

Jak ve své analýze pro stanici CNN ostatně podotkl americký novinář Harry Enten, čistě to, že kandidát nerozděluje svou stranu a padne si se svým budoucím šéfem, jsou dostatečné důvody, proč někoho upřednostnit. Tradičně prvním pravidlem při výběru viceprezidenta bývá najít někoho, kdo nenapáchá škody.

Zatím velkou neznámou je však to, zda Harrisová neopomenula některé důležité faktory. Průzkumy v Pensylvánii jsou momentálně velmi těsné a Shapiro tam v současné době má velmi příznivé hodnocení zhruba 60 %. I tak ale nelze s jistotou tvrdit, že by si Harrisová jeho výběrem stát zajistila.

„Pokud Harrisová nakonec Pennsylvánii a volby prohraje jen malým rozdílem, bude to jedno z velkých historických ‚co kdyby‘,“ píše Enten. „Harrisová ale samozřejmě doufá, že volby nebudou tak těsné. Zdá se, že má momentum, a výběr Walze tomu pravděpodobně nijak nezabrání.“