Článek
Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.
Po oznámení Joea Bidena 21. července 2024, že se nebude ucházet o znovuzvolení, došlo k viditelnému vzestupu podpory demokratů. Kamala Harrisová, dosavadní viceprezidentka, zaznamenala v posledních týdnech výrazný nárůst podpory v celostátních průzkumech a aktuálně vede před bývalým prezidentem Donaldem Trumpem.
V posledním červencovém týdnu Kamala Harrisová téměř smazala náskok Donalda Trumpa v průzkumech veřejného mínění v sedmi klíčových státech (viz níže). Dalo by se to nazvat jako nadšení, které vyvolal její pozdní vstup do prezidentského klání.
Intenzivní kampaň v rozhodujících státech je jasný signál, že Harrisová a její tým vynakládají veškeré úsilí, aby si zajistili klíčové volitele potřebné k vítězství v listopadových volbách. Od srpna totiž její kampaň nabrala na intenzitě právě v těchto rozhodujících státech.
Ofenziva začala 6. srpna na mítinku ve Philadelphii v Pensylvánii, která je považována za nejdůležitější z klíčových států. Na tomto shromáždění představila Harrisová svého kandidáta na viceprezidenta, guvernéra Minnesoty Tima Walze. Poté se oba chystali na sérii mítinků v dalších šesti státech: Wisconsinu, Michiganu, Severní Karolíně, Georgii, Arizoně a Nevadě.
Tento kartogram vizualizuje předpokládané výsledky prezidentských voleb v USA, přičemž každý hexagon představuje jednoho volitele z daného státu. Barvy na mapě znázorňují předpokládané vítězství jednotlivých kandidátů v různých státech:
- Modrá barva reprezentuje státy, kde se očekává vítězství Kamaly Harrisové.
- Světlomodrá barva označuje státy, kde má Harrisová mírnou převahu.
- Červená barva ukazuje státy, kde by měl vyhrát Donald Trump.
- Světle červená barva znamená státy, kde Trump vede, ale není to jisté.
- Žlutá barva označuje klíčové státy (tzv. „swing states“), kde může výsledek voleb snadno překlopit vítězství na jednu nebo druhou stranu.
Tento kartogram je užitečným nástrojem pro vizualizaci, jak by se mohly hlasy volitelů rozdělit v nadcházejících prezidentských volbách v roce 2024. Je patrné, že klíčové státy hrají v této predikci významnou roli a mohou rozhodnout o celkovém vítězi voleb.
Každý hlas nemá stejnou váhu
V amerických prezidentských volbách se nehlasuje přímo pro prezidenta, ale prostřednictvím systému zvaného Sbor volitelů. Voliči v jednotlivých státech vybírají volitele, kteří pak na základě výsledků v jejich státě volí prezidenta. Počet volitelů přidělených každému státu odpovídá počtu jeho obyvatel, což znamená, že každý stát má jinou váhu. Kandidát, který získá nejvíce hlasů v daném státě, obvykle obdrží všechny hlasy volitelů z tohoto státu. Celkem je volitelů 538 a k vítězství je potřeba získat alespoň 270 hlasů.
Dárci a americké volby
Nejbohatší Američané tradičně podporují své favority ve volbách a také letos na podporu prezidentských kandidátů opět putují miliony dolarů. Seznam Zprávy přinášejí přehled těch nejštědřejších z nich.
Tento systém vede k situacím, kdy kandidát může získat většinu hlasů na celostátní úrovni, ale pokud nezvítězí v klíčových státech, nemusí být zvolen prezidentem. V posledních letech tento systém více zvýhodňuje republikánské kandidáty.
Šance mírně ve prospěch Harrisové
Předpověď výsledků prezidentských voleb v roce 2024 naznačuje velmi vyrovnaný souboj mezi Kamalou Harrisovou a Donaldem Trumpem, přičemž oba kandidáti mají přibližně poloviční šanci na vítězství. Modely, které kombinují výsledky celostátních a státních průzkumů spolu s ekonomickými ukazateli, ukazují, že Harrisová by mohla získat mezi 176 a 382 voliteli, zatímco Trumpova podpora se pohybuje mezi 156 a 362 voliteli. Aby se kandidát stal prezidentem, potřebuje získat alespoň 270 volitelů, přičemž medián pro Harrisovou je 271 volitelů a pro Trumpa 267 volitelů.
Letošní volby budou velmi napínavé a konečný výsledek může záviset na těsných výsledcích v klíčových státech. V roce 2020 získal Joe Biden 306 volitelů proti Trumpovým 232. S blížícím se termínem voleb bude stále důležitější sledovat, jak se situace vyvíjí v klíčových státech, které mohou rozhodnout o konečném vítězi.
Historické příklady
Například v roce 2000 získal Al Gore o půl milionu hlasů více než George W. Bush, ale kvůli těsnému výsledku v klíčových státech se prezidentem stal Bush. Na Floridě zvítězil o pouhých 537 hlasů, což rozhodlo o jeho celkovém vítězství. Podobná situace nastala v roce 2016, kdy Hillary Clintonová získala o tři miliony hlasů více než Donald Trump, ale díky systému volitelů se prezidentem stal Trump.
Volby v USA může výrazně ovlivnit i podpora od diktátorů:
„Kdybych vládl já, tak by se to nestalo.“ To je narativ, který šíří Donald Trump ohledně války na Ukrajině či v Izraeli. Bidenova administrativa se obává, že Rusko a KLDR budou kvůli pomoci Trumpovi eskalovat napětí i jinde.
Klíčové státy
V amerických prezidentských volbách se rozhoduje v několika klíčových státech, známých jako „swing states“ nebo „battleground states“. Většina států má dlouhodobě pevnou politickou orientaci – například Kalifornie, Havaj a Washington D.C. tradičně podporují demokraty, zatímco státy jako Oklahoma, Západní Virginie a Kentucky jsou tradičními baštami republikánů. Výsledky v těchto státech jsou tak často předvídatelné.
Naopak klíčové státy, jako Wisconsin, Michigan a Pensylvánie na severu, Georgia a Severní Karolína na jihu či Nevada na západě, jsou politicky nevyzpytatelné. Výsledek v těchto státech bývá velmi těsný, a proto jsou často rozhodující pro celkový výsledek voleb. Kandidáti zde investují značné prostředky do kampaní, protože vítězství v těchto státech může rozhodnout o tom, kdo se stane příštím prezidentem USA.
