V údolí boháčů se děje dříve takřka nemyslitelné: Trumpův tábor sílí

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Donald Trump býval v srdci technologického světa, kalifornském Silicon Valley, kdysi takřka personou non grata, připomíná například americký web Vox.

Když v roce 2016 zvítězil v amerických prezidentských volbách, tamní elity ve velkém podporovaly demokratku Hillary Clintonovou. O čtyři roky později pak daly ještě více peněz Joeu Bidenovi, aby zajistily návrat demokratů do Bílého domu.

Neznamenalo to nicméně, že by si republikán v Silicon Valley své stoupence nenašel. Těch několik málo lidí, kteří před čtyřmi lety Trumpa podpořili, to nicméně udělalo s vědomím, že se tím v podstatě odstaví na okraj. Mnozí o tom pak ze strachu z reakce, která by mohla poškodit jejich podnikání, ani nemluvili veřejně.

Od té doby ale došlo ke změně. Před listopadovými volbami se někteří technologičtí miliardáři otevřeně hádají kvůli politice, napětí mezi nimi roste a podporovatelé Trumpa, v jejichž řadách jsou i některá opravdu významná jména, jsou hlasitější než dříve.

„Vláda Bidena a Harrisové nasměrovala tuto zemi na správnou cestu. Je čas, abychom se sjednotili. Z celého srdce podporuji Kamalu Harrisovou a její kandidaturu na prezidentku USA v našem listopadovém boji za demokracii,“ napsal v den, kdy Biden odstoupil z kandidatury, na platformě X spoluzakladatel a výkonný předseda sociální sítě LinkedIn Reid Hoffman.

Podnikatel by se dal s klidným srdcem označit za jednoho z nejzapálenějších stoupenců americké viceprezidentky v Silicon Valley. Od momentu, kdy ji sám prezident podpořil v tom, aby ho nahradila, se totiž věnuje jedinému úkolu: Dostat viceprezidentku Kamalu Harrisovou do Oválné pracovny.

„Je to rostoucí vlna,“ uvedl Hoffman v rozhovoru pro The Washington Post. „V táboře Harrisové už jsem napočítal více lidí a ikon, než kolik se jich vyslovilo pro Trumpa,“ tvrdí muž, který podle vlastních slov tráví většinu svého dne telefonováním a snaží se shromáždit kolegy, aby využili své peníze a vliv na podporu političky.

A není samozřejmě jediný, kdo dal své preference veřejně najevo. Za Harrisovou se postavila třeba i Sheryl Sandbergová, bývalá provozní ředitelka společnosti Meta (provozovatel Facebooku), filantropka Melinda Gatesová nebo spoluzakladatel Netflixu Reed Hastings. Ten ji podpořil již sedmi miliony dolary.

Druhý „tábor“, do kterého se přidaly i některé těžké technologické váhy, ale také nespí.

Moment, který na propast mezi technologickými magnáty obzvláště upozornil, přišel v polovině července, když se střelec pokusil zavraždit Donalda Trumpa na jeho mítinku v Pensylvánii. Tehdy s podporou exprezidenta přispěchal mimo jiné Elon Musk, který stojí v čele společností SpaceX a Tesla.

Miliardář se na své platformě X jmenovitě odkázal na již zmiňovaného Hoffmana a jeho dřívější výroky s tím, že lidem jako on „se splnilo jejich nejdražší přání“. Oba spolu přitom dříve spolupracovali ve společnosti PayPal.

Muskova podpora Trumpa je čím dál viditelnější. Už v noci na úterý by měli na sítích zveřejnit společný rozhovor.

Musk není jediný, kdo prolomil dřívější ostych veřejně vyjadřovat nesouhlas s technologickým mainstreamem. Ke známějším jménům patří David Sacks podnikající v oblasti rizikového kapitálu nebo investor Peter Thiel, který se ale za Trumpa postavil už v roce 2016.

Podle listu The New York Times bylo Silicon Valley dlouhá léta považováno za liberální baštu; podpora zákazu sňatků homosexuálů tam ostatně kdysi stála jednoho z vedoucích pracovníků místo. Veřejný odklon velkých jmen od tohoto proudu však představu o identitě oblasti trochu tříští.

A nabízí se tedy otázky, jaká je vlastně pravda a co za novou realitou vlastně stojí.

„Nemyslím si, že to má tolik společného s Trumpem jako takovým. Myslím, že by pravděpodobně zůstali u Bidena, kdyby měli pocit, že se inovativní ekonomice věnuje větší péče a pozornost,“ okomentoval vývoj v technologickém světě pro stanici CNN Adam Kovacevich, generální ředitel skupiny pro technologickou politiku Chamber of Progress.

Technologickým boháčům podle něj nejvíc vadí kroky Bidenovy administrativy v oblasti prosazování antimonopolních pravidel a její postoj ke kryptoměnám. Přestože Harrisová představuje spíše kontinuitu této politiky, někteří se domnívají, že by coby politička z Kalifornie mohla obnovit vztahy a dobrou vůli, která panovala za éry Baracka Obamy.

„Americká vláda je nyní mnohem nepřátelštější vůči novým startupům, než tomu bylo dříve,“ napsali například v nedávném blogovém příspěvku dva z nejznámějších investorů rizikového kapitálu v Silicon Valley Marc Andreessen a Ben Horowitz, kteří se již podle médií zavázali finančně přispět Trumpově kampani.

Regulační úřady podle nich používají „brutální sílu při vyšetřování, stíhání, zastrašování a vyhrožování, aby ochromily nová odvětví“. Stěžovali si navíc také na vládou navrhovanou daň z nerealizovaných kapitálových zisků, která by podle nich „naprosto zničila“ začínající podniky a odvětví rizikového kapitálu.

Pozitivně pak není vnímané ani to, že se vláda snaží potírat kryptoměny, nebo její opatrný přístup k umělé inteligenci. Zajímavé přitom je, že sám Trump, ke kterému se nyní s vidinou lepší budoucnosti někteří technologičtí lídři obracejí, na tato odvětví začal měnit názor až poměrně nedávno.

Zatímco ještě v roce 2021 označoval bitcoin za „podvod na dolar“, letos na jaře začala jeho kampaň přijímat kryptodary a vystoupil dokonce na národní bitcoinové konferenci. Zmínit je třeba i to, že si za svou dvojku vybral J. D. Vance, podnikatele v oblasti rizikového kapitálu s vazbami na Silicon Valley.

Jak ale upozorňují někteří odborníci, to, že některá velká jména technologické branže nyní kryjí záda Trumpovi, nemluví za všechny. Podle profesora Neila Malhotra ze Stanfordovy univerzity, se kterým mluvil web BBC a který studoval politické názory zakladatelů technologických firem, by bylo dokonce chybou spojovat „nejhlasitější lidi na Twitteru“ s celým odvětvím.

Například průzkum z roku 2017, který Malhort vedl s kolegy, totiž ukázal, že jako skupina se technologičtí lídři shodují s demokraty v otázkách, jako jsou sňatky homosexuálů a potraty, ba dokonce i daně. V silném odporu k regulaci se však přiklonili k republikánům.

Přestože se od té doby objevila další témata, která jsou pro Američany důležitá, existuje podle něj pádné podezření, že většina lidí v oblasti rizikového kapitálu je stále středolevá. Vždyť v roce 2020 Trump v oblasti získal méně než čtvrtinu hlasů.

K posunu směrem k Republikánské straně však podle Malhorta určitě dochází. Zároveň se nicméně nedá říct, že by Trumpových příznivců v Silicon Valley byla přehršel.

„Pravda je taková, že většina předních technologických osobností Trumpa a Vance nepodporuje, a ti významní, kteří ano, tam byli i před lety,“ sdělil CNN Jeffrey Sonnenfeld, děkan pro studia leadershipu na Yaleově univerzitě.

Většina ředitelů velkých společností se pak navíc ve stranické politice ani nijak moc neangažuje a budou jednoduše hledat cesty ke spolupráci s tím, kdo volby v listopadu vyhraje.