Článek
Výsledek prezidentských voleb v USA rozhodne, kam bude v příštích čtyřech letech směřovat světový trh se zkapalněným zemním plynem (LNG).
Pokud by v klání zvítězil Donald Trump, mohlo by to mít dopad na export amerického LNG i velkoobchodní cenu plynu. Republikánský kandidát sice své kroky necílí přímo na LNG, ale měla by na něj dopad jiná opatření, která bude prosazovat, jestli se do administrativy vrátí.
Trump oznámil, že zavede 60procentní clo na dovoz zboží z Číny. Podle agentury Reuters analytici předpokládají, že tím ohrozí i zisky z vývozu amerického LNG, které směřuje i na asijský trh.
Volby v USA 2024
V pořadí 60. volba prezidenta Spojených států amerických probíhá v úterý 5. listopadu 2024. Světem sledovaný duel se odehrává mezi Kamalou Harris a Donaldem Trumpem. Jaký je systém volby prezidenta USA?
Aktuální dění sledujeme v online reportáži
Erica Downsová, vedoucí výzkumná pracovnice Centra pro globální energetickou politiku Kolumbijské univerzity, předpokládá, že by Čína mohla na uvalení cel odpovědět tím, že se bude vyhýbat novým kontraktům na nákup zkapalněného zemního plynu, nebo jeho dovoz do země rovněž zatíží cly.
Nebylo by to poprvé. V roce 2018 během Trumpovy vlády v reakci na zvýšení dovozních cel ze strany USA z 10 procent na 25 procent Čína zavedla 25procentní clo na část amerického dovozu včetně LNG. Bylo to vůbec poprvé, co Čína cla na surovinu uvalila.
Podle údajů Amerického úřadu pro energetické informace způsobila celní válka mezi oběma velmocemi zmrazení čínského dovozu amerického LNG po dobu 12 měsíců až do března 2019.
Lodě převážející LNG by od amerických břehů místo do Číny vypluly na jiné trhy, zatímco Číňané by náhradu za americkou surovinu poptávali jinde. „Co nenakoupí od Američanů, to se Čína bude snažit skupovat z Austrálie, Kataru a dalších exportérů. Obchodní toky plynu se víceméně přesměrují a nabídka zůstane stejná,“ popisuje analytik ENA Jiří Gavor.
LNG, které by se neumístilo na čínský trh, by se muselo prodat jinde a směřovalo by nejspíš do Evropy. Tady by to posílilo nabídku.
Z potenciálního sporu obou zemí by však mohl těžit starý kontinent, který je po zkapalněném zemním plynu hladový. „Evropě by to nejspíš pomohlo. LNG, které by se neumístilo na čínský trh, by se muselo prodat jinde a směřovalo by nejspíš do Evropy. Tady by to posílilo nabídku,“ říká Gavor.
Podle Bílého domu směřovalo loni 50 procent exportu amerického plynu do Evropy. Pokud se naplní scénář, kterým Trump hrozí Číně, a zároveň by se vyplnily předpovědi analytiků, dočasně by se celní spor projevil i na burze, i když ne nijak výrazně.
„Cena plynu by klesla. Nemůžeme čekat zázraky, ale krátkodobě by to Evropě mohlo pomoct,“ říká Gavor a dodává, že se možný vývoj těžko odhaduje, ale dal by se čekat pokles do 10 procent.
Výpadek amerického LNG by se však mohl dotknout čínských společností, které jej reexportují. V loňském roce se Čína podílela na celkovém prodeji amerického LNG přibližně čtyřmi procenty. Tamní podniky mají uzavřené dlouhodobé kontrakty na odběr téměř 28 milionů tun LNG ročně, což je sedminásobek loňského objemu.
Největší americký vývozce LNG, společnost Cheniere Energy, se v červnu dohodla na prodeji 1,8 milionu tun LNG ročně čínské společnosti ENN Natural Gas, přičemž by měla zahájit dodávky v polovině roku 2026. Smlouva umožňuje ENN Natural Gas dále dodávat palivo kamkoli na světě, ale s celním zatížením by byly dodávky v nejistotě.
Trump by však mohl i uvolnit příležitosti na americkém trhu s LNG. Letos v lednu totiž ministerstvo energetiky pod současným prezidentem Joem Bidenem pozastavilo schvalování nových exportních terminálů na LNG kvůli zastaralým kritériím, která úřad používal. Úředníci tak mohli aktualizovat ekonomické a environmentální studie. Dodávky plynu do Evropy však pokračují skrze stávající infrastrukturu.
Trump slíbil, že urychlí povolování výstavby těchto nových zdrojů. „Trumpovo vítězství by mohlo moratorium rychleji zrušit,“ řekl investorům generální ředitel Technip Energies Arnaud Pieton.
Demokratická kandidátka Kamala Harrisová se podle agentury Reuters k případnému konci či pokračování pauzy ve vývozu nevyjádřila. Vítězství Harrisové by ale podle Pietona „neznamenalo, že energetické moratorium nebude zrušeno, ale mohlo by to trvat déle,“ dodal.
USA se po útoku Ruska na Ukrajinu stalo největším světovým vývozcem zkapalněného zemního plynu. Ročně Spojeným státům generuje desítky miliard dolarů. Podle odhadů americké vlády bude letos vývoz činit v průměru 12,1 miliardy krychlových stop (342,6 milionu kubíků) denně, což je téměř dvojnásobek úrovně před čtyřmi lety. Poptávka po zemním plynu v Louisianě a Texasu, dvou státech s největším počtem terminálů na vývoz LNG, se mezi lety 2016 a 2022 zvýšila o 116 procent.
