Trumpův drtivý triumf. Vyhrály ekonomické obavy a jeho chlapáctví

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Tíseň na straně demokratů a hněv u republikánů. Tyto dvě emoce převládaly mezi americkými voliči v takzvaných kolísavých státech, které jsem minulý měsíc navštívil. Voliči v Pensylvánii a v Severní Karolíně často zmiňovali špatnou ekonomiku, především drahé potraviny, pohonné hmoty či hypotéky.

To se nakonec odrazilo i ve volební noci. Většina voličů se v průzkumech prováděných před volebními místnostmi svěřovala s tím, že se mají finančně hůře než před čtyřmi lety. A že podle toho volili. Hned zkraje noci to byl zřejmý varovný signál pro Kamalu Harrisovou, která je současnou viceprezidentkou nepopulárního prezidenta Joea Bidena.

„Dojdete si pro stejně nízkou výplatu, zatímco kolem vás všechno zdražuje,“ postěžovala si mi v polovině října například Jessica Campbellová z okresu Crawford v západní části Pensylvánie, nejdůležitějšího klíčového státu letošních voleb.

Jessica mi hodnou chvíli vyprávěla o tom, jak se z oblasti vytratily dobré pracovní příležitosti. Mluvila o fenoménu, který postihl nejen západní část Pensylvánie, ale také velké rurální oblasti sousedního Michiganu a o něco vzdálenějšího Wisconsinu.

Mezi experty se tomu říká hollowing out, v překladu „vyprázdnění“. Už léta odtud mizí tovární výroba, na které řada zdejších lidí dělnických profesí bez vyššího vzdělání závisela.

Jessica si práci přece jen našla, a to v jedné z provozoven rychlého občerstvení u dálnice v okrese Erie. Každý den tam musí dojíždět desítky kilometrů, cena za galon benzinu se ale za Bidena zvýšila a tato žena začala žít v nejistotě a úzkosti z toho, že třeba jednoho dne nebude moci do práce takto každý den dojíždět.

Okres Erie je přitom považován za oblast, která svou volbou dokáže předpovědět nejen vítěze tohoto státu, ale rovněž celé země.

Trump zde v roce 2020 prohrál, dnes v noci okres znovu dobyl (online reportáž zde).

Já se v tamním stejnojmenném městě zúčastnil volebního mítinku Kamaly Harrisové. V opticky osiřelém a na první pohled chudém městě dokázala naplnit až ke stropu tamní hokejovou halu. Celý večer mezi voliči viceprezidentky vládla povznesená atmosféra, byť mnozí vyjadřovali nervozitu.

„Podívej na tohle nadšení. A je plný dům. Z mítinků Trumpa lidé odcházejí, už nedokáže naplnit ani tělocvičnu střední školy,“ řekla mi jedna z voliček, která měla na sobě tričko s heslem „We are not going back“ (Ani krok zpět).

Předpovídala, že voliče bude nejvíce motivovat téma reprodukčních práv, jež Američankám v červnu 2022 odebral Nejvyšší soud, kam Trump jmenoval tři konzervativní soudce.

V New Yorku už však šla z tábora demokratů úzkost. Průzkumy se začaly vyrovnávat a trumpisté si dokonce uspořádali volební setkání v proslulé Madison Square Garden na Manhattanu, které list The New York Times označil za karneval stížností, rasismu a sexismu. Jednotliví řečníci se předháněli v tom, kdo Kamalu Harrisovou více urazí. Nazvali ji prostitutkou, antikristem, teroristkou a slabomyslnou ženou.

„Trump se podepisuje na mém psychickém zdraví. Musím se naučit vytěsnit ho ze své mysli,“ řekla mi demokratka Florence Parkerová z Brooklynu. Doufala, že ji k mentálnímu zdraví pomůže porážka Trumpa u volebních uren. I ona poukazovala na entuziasmus voliček Harrisové.

Přesto něco chybělo.

V New Yorku jsem zažil už prezidentskou kampaň Baracka Obamy v roce 2008 a bylo to vizuálně znát. Lidé nosili trička nebo kšiltovky s jeho portrétem a jménem. V oknech, na dveřích i zdech visely plakáty s Obamou.

Teď jsem tvář Kamaly Harrisové viděl jen zřídka. A to je New York považován za baštu liberálů.

Přímo v New Yorku jsem navíc potkal i několik mladých mužů, kteří vyjadřovali podporu Trumpovi. Přišlo mi, že se jedná jen o pár jedinců. Z omylu mě ale o pár dní později v Bostonu vyvedla vědkyně Milena Batanova z Harvardovy univerzity.

Z jejího výzkumu na téma americká osamělost vyplynulo, že Trump má skutečně u mladých mužů velkou podporu. Vyprávěla mi o příběhu jednoho z mnoha zdeptaných mladíků, který začal trávit většinu dní zavřený u sebe doma. Jeho mysl ale změnil mítink Donalda Trumpa v jeho rodném městě Greenville v Severní Karolíně.

„Po tom mítinku mi tento mladík řekl, že se opět cítil jako chlap, který dobude svět a už se nebude schovávat doma,“ řekla mi Milena Batanova.

Podle ní se řada mladých mužů včetně výše uvedeného mladíka z Greenville po letech pandemie a inflace cítila méně mužně. Přišli o peníze, společenský život, sebeúctu. A nešlo jen o mladé bělošské muže, ale rovněž o černochy a Hispánce.

„Trump je pro mě symbolem té rázné, soutěživé a nebojácné Ameriky,“ řekl mi Američan mexického původu Marco Antonio Olmos, letitý volič demokratů, který podle svých slov „prozřel“.

Těsně před volbou jsem v jedné kavárně v horní části Manhattanu hned u Kolumbijské univerzity potkal Tima Naftaliho, prezidentského historika.

Svěřil se, že mu není po chuti Trumpova povaha, jeho vulgární projev a fakt, že republikán stále čelí čtyřem kriminálním kauzám včetně obvinění, že se Trump pokusil o nezákonné zvrácení výsledků voleb z roku 2020, kdy ho porazil Joe Biden.

Naftali za vítěze v letošním volebním cyklu přesto tipoval právě Donalda Trumpa. „Většině Američanů jde více o ekonomiku než o demokracii a právní stát. Bohužel.“