Trumpův dopad na Česko. Větší výdaje na vlastní obranu i na pomoc Ukrajině

Článek si také můžete poslechnout v audioverzi.

Výhra Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách se podepíše i na České republice v rovině obrany.

Trump netají, že by Evropa ve věci obrany měla být více samostatná jak skrze působení obranného paktu NATO, tak v souvislosti s dodávkami zbraní na Ukrajinu, která již třetím rokem vede válku s Ruskou federací.

Obavy vzbudilo například Trumpovo prohlášení, že pokud členské země NATO nedostojí závazku vydávat minimálně dvě procenta HDP na obranu, Spojené státy by jim v případě konfliktu nepřišly na pomoc. Mezi tyto země se řadí i Česko, které závazek nedodržuje dlouhodobě.

„Pro Česko to bude znamenat vyšší výdaje na obranu. Trump bude preferovat bilaterální jednání se státy a tlačit na to, aby Evropa přebrala odpovědnost za svou obranu. V překladu to znamená, že dvě procenta HDP nebudou stačit,“ říká analytik Vojtěch Bahenský z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy.

Zvyšování výdajů na obranu by Česko čekalo tak jako tak, s Trumpem v Bílém domě bude ale navyšování rychlejší a „divočejší“.

Podobně situaci vidí i Jakub Landovský, bývalý český velvyslanec při NATO a výkonný ředitel středoevropské pobočky Aspen Institute. „Povede to k tlaku na zvyšování obranných výdajů, tlaku na větší samostatnost Evropy při obhospodařování pomoci Ukrajině a bude důležité, abychom jako Česká republika splnili ten dvouprocentní závazek,“ myslí si.

Landovský je nicméně k českému plnění aliančního závazku poměrně skeptický. Česká republika jej totiž dlouhodobě nedodržovala a přestože se odhad za rok 2024 vyšplhal na 2,1 procenta HDP, Česko podle něj závazek ani letos nakonec nesplní.

„Udáváme údaje za rok 2024. Je důležité, aby byl realizován celý rozpočet Ministerstva obrany, který je dohromady něco přes ta dvě procenta. Ekonomika se ale mění a myslím, že už tam nejsme. Že je plán to utratit, ještě neznamená, že se to utratí,“ popisuje.

Změny českého přístupu kvůli změně na postu šéfa Bílého domu očekává i  exdiplomat a poradce prezidenta pro zahraniční vztahy Petr Kolář. „Česká republika a Evropa se budou muset starat více o sebe. Znamená to, že celý globální západ – liberální demokratický svět – se bude muset připravit na čtyři roky s Donaldem Trumpem. Musíme dělat vše pro to, abychom neztratili Ameriku, ale zároveň abychom byli schopni po Spojených státech nejen něco chtít, ale také nabízet a to je úkol číslo jedna,“ reaguje pro Seznam Zprávy.

Výsledky amerických voleb vyvolávají reakce i v Evropském parlamentu, kde právě dochází ke „grilování“ budoucích eurokomisařů. „Trumpovo vítězství vyvolává vážné obavy pro Evropu i Českou republiku. Jeho slib okamžitého řešení ruské agrese na Ukrajině vyvolává otázky, zda bude USA pod Trumpem pokračovat v pomoci napadené zemi,“ řekla Seznam Zprávám pirátská europoslankyně Markéta Gregorová.

„Trumpova hrozba vystoupení z NATO a povzbuzení Ruska k volným zásahům proti členským zemím navíc oslabují důvěryhodnost USA jako našeho hlavního spojence,“ doplňuje.

Otázka české, potažmo celoevropské, bezpečnosti je ve hře i podle bývalého diplomata Landovského. „NATO funguje tak, že na základě politické doktríny dojde k reakci všech spojenců, která ale nemusí být stejně intenzivní. Spojené státy zejména v oblasti jaderné jsou hlavním garantem evropské bezpečnosti a je důležité, aby pokračovalo zvyšování obranyschopnosti východního křídla a nedošlo k tomu, že si (Vladimir) Putin prosadí svou a bude vyvíjet tlak, aby ji NATO naopak snižovalo. To je Putinova snaha deklarovaná již před tím, než se agresivně pustil do Ukrajiny,“ řekl Seznam Zprávám.

Podobně situaci vnímá i Bahenský. „Nelze vyloučit, že to bude mít dlouhodobě negativní vliv na to, do jaké míry Rusko vnímá hranice NATO jako nepřekročitelné. Je možné, že Trump svou rétorikou ponoukne Rusko, aby něco zkusilo, ale potom rázně zakročí. Bezpečnost východního křídla Aliance zvolením Trumpa rozhodně neposiluje,“ doplňuje.

K určitému utužení česko-amerických vztahů v oblasti obrany došlo již minulý rok v rámci obranné smlouvy, která vzbudila veliký rozruch na politické scéně. Smlouva upravuje podmínky přítomnosti amerických jednotek na českém území.

Zvolení Trumpa by podle Landovského tuto spolupráci ovlivnit nemělo. „Tady žádné změny nečekám, je dobré, že ji tady máme. Smyslem je možnost podílet se na činnosti Aliance bez větších omezení. Neznamená to nic jiného, že nějaký domácí úkol v rámci přípravy na nějaké právní extrémní případy v budoucnu už nastal,“ usuzuje.

Že republikánský politik nakonec ve volbách zvítězil, vyvolává obavy z osudu, který nyní čeká Ukrajinu. Administrativa Joea Bidena totiž Ukrajinu dlouhodobě podporovala jak diplomaticky, tak vojenskými dodávkami, a pokud by se Trump rozhodl tento přístup výrazně proměnit a z podpory slevit, pro Ukrajinu to rozhodně není dobrá zpráva.

„Zvolení Trumpa je pro Ukrajinu pravděpodobně špatná zpráva. Politika Trumpa se může průběžně měnit podle toho, kdo je poslední v Oválné pracovně (kancelář amerického prezidenta –⁠⁠⁠⁠⁠⁠ pozn. red.). Může následovat tlak na jednání s Putinem, možná jednání s Putinem bez Ukrajiny, tlak na Ukrajinu, aby ukončila konflikt,“ míní analytik Bahenský.

Právě otázka vojenských dodávek je pro Ukrajinu v tento moment klíčová, země totiž byla na vojenské podpoře ze strany Spojených států závislá. Přestože by podporu podle Bahenského Evropa, včetně Česka, byla schopná nahradit finančně, postrádá výrobní kapacity a evropské státy by proto nebyly v krátkodobém horizontu schopné vojenský materiál nahradit.

„Evropa v tuto chvíli není schopna mávnutím proutku produkci zbraní navýšit. Ty zbraně se budou muset někde vzít. Pokud by Amerika podporu ukončila úplně, Evropa nemá v krátkodobém horizontu šanci ji nahradit. Není vyloučeno, že se Trump rozhodne, že zbraně dodávat bude, ale že za to Evropa musí zaplatit, to by byl menší problém,“ vysvětluje analytik.

Dalším problémem je také zatím nejasný vývoj ekonomických vztahů USA a evropských zemí. Trump v minulosti ve svých výrocích kladl důraz na důležitost domácí ekonomiky Spojených států, kterou chtěl podpořit zavedením vyšších celních poplatků na zboží za zahraničí. Pokud by k tomu došlo, Evropa by musela řešit i tento ekonomický problém, který by efektivní dodávky pomoci Ukrajině zproblematizoval.

„Pokud bude Evropa oslabená a zároveň bude posílat více na obranu, ty peníze se budou muset někde vzít. Buď budeme zadlužení nebo budou muset jít nahoru daně, případně něco jiného, což nebude populární mezi voliči,“ uzavírá Bahenský.