Článek
Donald Trump nehodlá ztrácet čas při naplnění jednoho ze svých předvolebních slibů.
The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje informoval, že nastupující administrativa chce už v úterý, tedy bezprostředně po uvedení Trumpa do úřadu, rozjet „poinaugurační“ imigrační razie.
První by mělo být na řadě Chicago a do akce by mělo být nasazeno až 200 agentů Úřadu pro imigraci a cla (ICE).
Volba není úplně překvapivá, protože Trump si tento letitý „přístav“ pro nelegální imigranty bere na mušku už delší dobu.
Město je podle něj „zamořeno zločinem“. Viní z toho demokratické politiky a imigranty, jeho lidé navíc Chicago už dříve označili za „ground zero“ plánovaných deportací.
Demokratický starosta Brandon Johnson se v minulosti ohradil, že připisovat všechno zlé imigrantům je klasickým příkladem hledání obětního beránka. Trumpovi vzkázal, že město bude nadále pokračovat v politice odmítání spolupráce s federálními imigračními úřady.
Jak ale upozornil The Washington Post, Trump by mohl Chicagu zablokovat federální peníze, což by mohlo představovat ohromující ránu. Federální dotace tvoří téměř 20 procent Johnsonova rozpočtu, který pro tento rok počítá s hospodařením ve výši 17,3 miliardy dolarů.
Řada měst vzkazuje Donaldu Trumpovi, že bude imigranty nadále chránit. Na snímku demonstrace z Chicaga.
Do konfliktu mezi Trumpovou administrativou a azylovými městy se zřejmě vloží soudy, kterou budou posuzovat řadu legálních, ústavních i etických otázek. Proces deportací by se tak mohl natáhnout i na roky.
Trpět by však mohla právě města jako Chicago, jež by během soudního sporu a četných odvolání nemusela federální peníze dostávat, podotkl pro The Washington Post Matthew Lawrence, proděkan právnické fakulty Emory University a bývalý právník rozpočtové kanceláře Bílého domu.
Americká města přitom finanční prostředky zoufale potřebují například na podporu veřejné dopravy, dostupného bydlení či veřejné vzdělání.
Dopis politikům
Za zmínku také stojí, že na 250 guvernérů, starostů a okresních představitelů dostalo v uplynulých dnech dopis se stejným sdělením: spolupracujte s federální vládou a vyhněte se tak ekonomickému či trestnímu postihu.
Dopis rozeslala konzervativní nevládní organizace America First Legal, kterou vede Stephen Miller, bývalý poradce Donalda Trumpa a jeden z architektů chystaných masových deportací.
Vybrané adresy patří do takzvaných azylových oblastí, kde imigranti – včetně těch, kteří v zemi pobývají nelegálně – hledají a nacházejí útočiště. V drtivé většině se jedná o jurisdikce pod správou demokratických politiků. Dopis tak kromě zmíněného Chicaga putoval například i starostům New Yorku, Los Angeles, San Francisca či Denveru.
„Bez ohledu na vaše názory na naši unii je jasné, že vám i dalším úředníkům, kteří podporují nebo prosazují zákony, strategie a nařízení o útočišti, jde v této věci o hodně – každý z vás by mohl za své nezákonné jednání čelit trestnímu stíhání a občanskoprávní odpovědnosti,“ stojí mimo jiné v dopise.
Psaní, jehož výtažky zveřejnila anglická mutace španělského listu El País, je ale spíše snahou vystrašit a přimět ke spolupráci.
Azylová města podle stávajících zákonů nemusí s nelegální imigrací dělat vůbec nic, jelikož případné zátahy či deportace spadají do pravomocí administrativy daného prezidenta. To je vlastně důvod, proč mohou existovat. Ústava totiž jasně říká, že místní vlády nejsou nuceny dělat práci té federální.
Starostové dotčených měst nechtějí na tuto práci vynakládat vlastní finanční a lidské zdroje. Imigrační zadržení pro ně nemá ani zdaleka stejnou právní váhu jako trestní příkaz podepsaný soudcem, napsal k tomu The Washington Post.
Co to jsou takzvaná azylová města
Prvním americkým městem, které nabídlo tuto formu útočiště, bylo v roce 1979 Los Angeles. Poskytlo azyl lidem prchajícím před občanskými válkami v Salvadoru a Guatemale. Vláda Spojených státům jim odmítla azyl udělit, protože Washington tehdy podporoval tamní režimy, jež vedly brutální válku proti levicových partyzánům a dalším rebelům.
Přestože federální vláda usilovala o deportaci těchto lidí, losangeleské policejní oddělení vydalo zvláštní nařízení, které stanovilo, že „status cizince bez dokladů sám o sobě není předmětem policejního zásahu“.
Definice „azylových“ jurisdikcí se značně liší, ale obecně se jimi rozumí státy, města či okresy, které odmítají spolupracovat s federálními imigračními úřady – odpírají jim například přístup do věznic, k policii a šerifům a odmítají s nimi sdílet informace o bydlišti a pracovišti daného imigranta.
To je samozřejmě jen jeden z důvodů neochoty „azylových měst“ ke spolupráci s „federály“. Není žádným tajemstvím, že tyto liberální bašty jsou velkými zastánci azylové politiky. Tvrdí, že deportace rozdělují rodiny, případně že komplikují práci místní policie. Přistěhovalci se totiž například bojí volat úřady, aby nahlásili případný trestný čin a poskytli třeba i svou svědeckou výpověď.
Pak je tu mnohdy praktický důvod, proč se azylové oblasti „staví na zadní“. Města jako New York jsou bez přehánění závislá na levné pracovní síle. A tuto roli v drtivé většině plní imigranti.
„Kdo by ve zdejších restauracích vařil, uklízel, rozvážel jídlo? Všude najdete moje krajany. Pokud nás vyhodí, tenhle průmysl padne,“ řekl Seznam Zprávám nelegální přistěhovalec z Mexika, který se s obavou o svou bezpečnost představil jen jako Javier.
V jedné z kuchyní na Manhattanu pracuje i s několika lidmi z Haiti, země sužované násilím gangů, hladem, cholerou a výpadky elektřiny.
Jedna ze zdevastovaných čtvrtí haitského hlavního města Port-au-Prince.
„Bojí se, že je Trump nakonec bude moci poslat zpátky domů, kde se cítí ohroženi na životě,“ vyprávěl Javier o svých spolupracovnících a narážel tak na další proimigrační argument vedení azylových měst a řady nevládních organizací: vyhostit imigranty včetně těch bez dokladů do zemí, jako je Haiti, je nelidské.
Takový přístup podle nich odporuje americkým hodnotám a pověsti, že Amerika je posledním útočištěm před bezprávím, politickým a náboženským pronásledováním a celkovým utrpením ve světě.
Trumpova tvrdost
Trump je každopádně podle svých ideologických spojenců připraven být daleko razantnější než během svého prvního prezidentství mezi lety 2016 až 2020.
„Tato záležitost s městy, jež poskytují útočiště, bude rychle vyřešena. Administrativa (Donalda Trumpa) s nimi brzy zúčtuje. Jsem přesvědčen o tom, že Trump se k tomu postaví tvrdě,“ nechal se například slyšet Steve Bannon, někdejší osobní poradce republikánského prezidenta. Dodal, že tato města stejně jako občanská hnutí, která k jejich „azylovému“ statusu přispěla, za Trumpa definitivně skončí.
Některé státy, jako třeba konzervativní Texas nebo Missouri, Trumpovi jistě vyjdou vstříc. Jejich guvernéři a starostové již nabídli aktivní spolupráci s federálními imigračními agenty. Jiné (rozuměj liberální) státy naopak Trumpovi vzkazují, že imigranty budou před jeho úředním, policejním či dokonce vojenským zásahem chránit.
Konflikt mezi zastánci a odpůrci azylových zákonů a opatření se přitom odehrává i mezi demokraty, kteří tradičně imigranty brání a pomáhají jim v zemi zůstat. List The New York Times (NYT) například přinesl reportáž z kalifornského okresu San Diego, který leží u hranic s Mexikem a má tedy s nelegálními přistěhovalci svou zkušenost.
Po Trumpově vítězství v listopadových volbách tamní dozorčí rada posílila ochranu migrantů sérií nařízení. Podle nových regulí federální agenti například musí získat soudní příkaz pro všechny přistěhovalce bez dokladů, které chtějí „vyzvednout“ z místní věznice. Imigrační úředníci mají k tomu zakázáno provádět vyšetřovací výslechy v žalářích tohoto okresu.
Demokratická šerifka okresu San Diego Kelly Martinezová se ale vzepřela a nehodlá se novými regulacemi řídit. Ve svém prohlášení uvedla, že „ochrana práv přistěhovalců bez dokladů je sice zásadní, ale stejně důležité je zajistit, aby oběti trestných činů nebyly v tomto procesu přehlíženy nebo opomíjeny“.
